Dva bratři

No řekněte, nejsou to roztomilá koťátka? Pravda, čím víc je budete krmit, tím víc vám porostou, ale když je nebudete dráždit, tak vám utrhnou třeba jen ruku. :-) Putování této dvojičky jsem sledoval s napětím a doufal ve šťastný konec... Jejich cesty jsou však rozděleny a svoboda zdá se být v nedohlednu... PS: A samozřejmě ještě teď nechápu, jak se některé scény natáčely... :-) 80% (29.12.2009)

Ekologický biodiverzitní zřetel v tomto filmu pro malé děti viditelně - až příliš viditelně - vítězí nad skutečností. Z toho, co vím o etologii a možnostech neprimátní suchozemské savčí inteligence, plyne jednoznačný závěr: Annaud až příliš antropomorfizuje. Skutečnost, že tygři, ty velké krásné kočky, z kterých jde strach, i když jsou za mřížemi nebo dostatečně hlubokým příkopem, jsou na vyhynutí, mě s tímto přístupem smiřuje. A to i tehdy, nebo právě proto, že druh, do kterého patřím, tady dostává za vyučenou. Právem. Právem, za kterým stojí vynikající cvičitelské výkony i kreace sympatických tygřat a dospělých tygrů. Právem, která nás varuje, že biodiverzita je prioritním lidským druhovým zájmem, na němž závisí naše přežití na této planetě. Právem, které naznačuje, že věda není vševědoucí a její exaktnost dokáže být i zapeklitě matoucí (jen namátkově připomínám, že před 170 lety věda prokázala nemožnost využití železnice, neboť rychlost vyšší než 30 km/h lidský organismus smrtelně ohrožuje právě tak, jako je nemožné snažit se proniknout do nebes se stroji, které jsou prokazatelně těžší než vzduch - tento také vousatý exaktní důkaz je sice méně šedivý, ale zato s prvním sdílí beze zbytku jeho úsměvnost). Právem, které říká, že může-li vítězit ve spekulativně pojatých filmech zlo, není a nemůže být nic, co by bránilo tomu, aby zlo ve filmu bylo přemáháno alespoň čas od času svým opakem - dobrem. Byť dobrem lehce dětinským. (11.10.2008)

Velký respekt už jen za to, že zvířecí část příběhu je plně srozumitelná, aniž by nám mimo obraz pořád něco hučel do uší vlídný chaloupkovský vypravěč (bez kterého se prckové s přehledem obejdou – kluk to v příslušném věku hltal a každému na potkání vyprávěl; starší dcerce se zdál začátek „moc smutnej“, takže to asi nikdy celé neviděla, ale na nesrozumitelnost nebo nudu si taky nestěžovala). Druhý respekt za to, že patos zůstal na řetězu a nedosáhl absurdních výšin takového Spielbergova Válečného koně, i když by klidně mohl. Za plíživou antropomorfizaci tygříků (připisování lidských citů a motivací je paradoxně o to sugestivnější, že na sebe zvířátka nemluví lidskými hlasy ani za ně nikdo neříká, co si zrovna „myslí“) menší minus, ale jen menší, je to koneckonců především dětská bajka (s morálně značně spornými momenty, ale budiž, aspoň to děcka přiměje k přemýšlení. Trošku horší je to s všelijakými s prominutím genderovými a jinými kulturními stereotypy, na druhou stranu princ žijící ve stínu svého zesnulého otce není jen komická figurka, ale na dětský film překvapivě plasticky vykreslená postava… zkrátka za každou potenciální výhradou se hned vynoří nějaký chvályhodný moment.) Za naši rodinu lehce rezervované doporučení. (17.04.2016)

Pekny, mily film, s vypovednou hodnotou, ktora opat cloveka ako rasu zahambila. Pozrieme sa na kynozenie tigrov, ako na boj o bezpecnost ludi zijucimi v ich okoli, ci ako agresiu nenasytnych obchodnikov a lovcov trofeji? Mat doma kozuch, ci prehriznute hrdlo? Ale v kazdom pripade, za prekrasne zabery prirody a tigrov palec hore! (02.12.2011)

Veliké zklamání. Miluju filmy o zvířatech, ale tohle byla fakt nuda k ukousání (posledních 10 minut jsem spal). Kde jsou ty časy lvice Elsy. Tenhle film je naprosto o ničem. Prvních 10 minut je docela prima. Hry malých tygříků jsou velice pěkně a humorně natočeny, ale pak do filmu vstoupí lidé a všechno jde do háje. (24.08.2005)