V žáru královské lásky

Film „na motivy románu Ladislava Klímy“ znamená, že se od literární předlohy v mnohém liší. Nemělo by význam vypočítávat, co všechno je ve filmu přejinačené. Raději se soustřeďme na to, co vlastně tímto ořezem Klímova arcidíla plus jeho přesazením do moderních kulis vzniklo. Řekl bych, že vznikl docela slabý čaj, avšak příjemně ochucený hereckými výkony Chýlkové a Čoka. Dílo nejspíš více ocení diváci, kteří Klímův román Utrpení knížete Sternenhocha nečetli, ale těch bude podle mého odhadu většina. (09.04.2022)

Velmi rozporuplné dílo. Na jednu stranu musí člověk ocenit výborné nápady (zasazení do moderní doby, žižkovský vysílač) a perfektní typologický výběr herců (Vilém Čok jakoby mé představě Sternenhocha z oka vypadl), ale bohužel se nepodařilo přenést na plátno myšlenkovou podstatu Klímova textu a zůstala poměrně prázdná úchylnost, která ale rozhodně není nezábavná. Ale rozhodně to nevidím jako zneuctění odkazu Ladislava Klímy, spíše velmi svéhlavou a groteskní poctu. (01.07.2011)

Podobné dítě své doby, jako další filmové adaptace slavných literárních předloh Amerika či Krvavý román - osobně mám ty filmy svým způsobem rád, protože viděno dnešnímu očima je to nádherné devadesátkové retro, jaké by dnes už vzniknout nemohlo; na druhou stranu mě jejich sledování bohužel upřímně dost nudí, protože ani jeden z nich nedokáže člověka nějak víc vtáhnout do děje, a konkrétně v případě Němcova filmu mi nejzajímavější přijdou lokace a Hammerův skvělý soundtrack, tedy věci spíše podružné, neboť z Klímy zde mnoho nezůstalo a srovnávat film s "předlohou" snad ani nemá smysl. Btw. když člověk vidí, v jakých sračkách hraje Chýlková dnes, a srovná si to s jejími mimořádně zajímavými rolemi z 80. a 90. let, tak ten protiklad by snad nemohl už být víc bolestnější. (20.06.2023)

Natočiť film podľa Šternenhocha, a ešte k tomu takýto. To je proste Němec. Predloha sama bola dosť uletená a nechutná, a Honza ju uchopil presne tak, ako to malo byť – bizarne a odporne. Istým spôsobom sa mi to páčilo, ale len do miery, do akej som stotožnený s predlohou (spracovanie samotné na 5*). (04.10.2019)

Jakožto velkému milovníkovi děl Ladislava Klímy pro mě není vůbec jednoduché tento film hodnotit. Kniha Utrpení knížete Sternenhocha je jednoznačně nejucelenějším a nejpříběhovějším výplodem autora, navíc (a asi právě díky tomu) také dílem nejznámějším - proto se nemůžeme divit, že režisér Němec sáhl z Klímovy tvorby právě po něm. Z knižní předlohy si vybral osekaný syžet - SPOILER - šílený kníže si vezme šílenou ženskou, která se mu po svatbě začne vyhýbat, podvádět ho, proto ji kníže zabije. Pronásleduje ho ale její přízrak, který v něm vzbudí iluzi, že je jeho žena naživu, což vyvrcholí v nekrofilní koitus - KONEC SPOILERU - který přenesl do současnosti. Tvůrce využil i některých Klímových motivů (a to i z oblasti filozofie) jako např. sílu amorálnosti - ale nijak ji nerozvinul, takže pro neznalce Klímovy filozofie nejspíš vyplynula do prázdna - stejně jako mnohé další věci. Proč si třeba kněžna užívala svatební noc se svým chotěm a následně jí byl odporný? V knize to vysvětleno je, ve filmu to působí nelogicky. A takových otazníků tam bylo víc. Film tedy podle mě nejde bez znalosti knihy pochopit, proto ho asi mnoho uživatelů hodnotí jako odpad. Co bych ale určitě vyzdvihla, je herecký výkon Čoka, který si knížete zahrál opravdu bravurně, i když s Klímovým Sternenhochem měl společnou akorát tu šílenost - Sternenhoch měl být odporný skřet, zatímco kníže Čok byl celkem šmrncovní a ke své ženě se choval až do její vraždy moc hezky. Třeba ty milostné scény byly... nemůžu odpustit alespoň jedno citoslovce.... vrrr! ;-) Ale to se znova vracím ke srovnávání knihy a filmu, čemuž jsem se chtěla vyhnout, ale .... musím si utřídit myšlenky a pak možná napíšu nějaký kvalitní komentář :-D (07.07.2012)