Antologie města duchů

Hrozně zajímavá teze o vylidňování venkova v důsledku u něj hmatatelnější přítomnosti jeho nevyřešené historie, kterou zastupují její mrtví. A vše je neuvěřitelně pomalé. V nejlepších okamžicích se film dokonce zastaví úplně. Všudypřítomná zima, truchlivost, nedokončenost a pocit ztráty by nicméně fungovali určitě lépe, kdyby se expozice opírala více o objekty, lokalitu a prostor než o samotné postavy, ale co můžete vyčítat filmu, který uzavře celých těch sto minut tichého zmaru titulkami podkreslenými industriálními noisaři The Body. (07.11.2019)

Nechal jsem se nalákat na hororové prvky. Já vůl! Tenhle typ filmů je mor festivalů. Dějový oblouk neexistuje, je to spíš jednoduchá teze roztažená na slabší dvě hodiny. Přitom by se to dalo utnout v jakémkoli okamžiku. Víc k tomu říct nedokážu, ten film mě intenzivně nezajímal už po deseti minutách. #KVIFF2019 (02.07.2019)

Začátek filmu byl velmi ponurý jakož i celý film, ale postrádalo to šmrnc, divák čeká, že se něco stane a ono se vlastně nestane téměř nic. Takže tam člověk sedí a přemýšlí nad tím, kdy bude konec. Dialogy herců postrádaly smysl a hlavně to bylo všechno zpomalené. Otázka typu: Nemáš prášky na spaní..pak 10 sekund nic...odpověď na co?...10 sekund nic...odpověď...na spaní :)) (03.07.2019)

Divácky náročný snímek s duchařskou tematikou prošpikovaným příběhem o obyvatelích zapadlé kanadské vesnice, kteří se vyrovnávají se sebevraždou dvacetiletého chlapce, stojí na působivých (nicméně velmi skromných a strohých) obrazech a na vykreslení skomírající komunity na odloučeném zamrzlém venkově. Ta se sice nazývá soudržnou a pospolitou, leč ve skutečnosti ji v depresivní lokaci, kde mají své místo spíš mrtví než živí, drží jen poslední zbytky vůle. Poté, co pro rodinu pozůstalých, truchlících nad tragickou událostí, ztratí vnímání času význam, se vesnice sice opravdu počne zaplňovat duchy a film začne pracovat s určitým napětím, přesto však od tohoto křehkého a nenápadného snímku o určitých formách strachu a o překonávání smutku ze ztráty nemá cenu čekat horor - jde spíš o jednoduchý myšlenkový koncept, převedený do vizuální metaforické podoby. (06.07.2019)

Je možné, že jsem jen nebyl ve správné náladě, když jsem to sledoval, ale zároveň je dost diskutabilní, jestli by mi to vůbec sedlo i tak. Ten námět by totiž mohl mít dost co do sebe, kdyby se s ním ale nějak pracovalo. Tady se to snaží tak moc sázet na atmosféru zasněžené malé vesnice uprostřed ničemu, až je tomu podřízené naprosto všechno a přitom děj to vlastně nemá dlouhou dobu žádný. Na začátku se sice stane nějaká situace, ale nijak víc se s ní nepracuje, s postavami taky ne a duchové se tu objevují úplně nahodile a nějaký účel zde začnou mít až po hodině a deseti minutách - což už je skoro konec filmu (trvá to hodinu a půl). Tam to sice konečně začne nějak fungovat, ale spíš jen v tom, že to řekne, na co že to vlastně celou dobu byla paralela a konec. A přitom je to celkem jednoduchá paralela, vnímavějším nejspíš jasná i dřív. Nic víc, nic míň. A do toho všeho skutečně ukrutně pomalá atmosféra, která podle mě prostě nefunguje. Jako něco do sebe to má, ať už tím nápadem, tak i provedením (aspoň v té části, kde už se něco děje), ale jinak mě to prostě zklamalo, navzdory tomu, jak dlouhou dobu jsem to chtěl vidět. Třeba to někdy zkusím znova a víc se do toho dostanu, ale teď mi nepřišlo, že by druhé zhlédnutí mělo zrovna nějaký smysl... 2* (18.12.2021)