Reklama

Reklama

Jít krást koně

  • Norsko Ut og stjæle hester (více)
Trailer 3

Obsahy(1)

Listopad 1999. Sedmašedesátiletý Trond žije na samotě a těší se, že i Nový rok 2000 stráví sám. S příchodem zimy přišel na to, že má souseda, muže, kterého znal v dávném roce 1948. Tehdy v létě bylo Trondovi čerstvých patnáct let a netušil, že jeho otec ho donutí nést břemeno jeho zrady a zmizení… Bylo to léto, kdy Trond dospěl a ucítil vůni ženy, po které toužil. Stejné ženy, s níž jeho otec hodlal strávit zbytek života… (Film Europe)

(více)

Videa (2)

Trailer 3

Recenze (22)

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Ne, nebylo to v pořádku. Nebylo to takové, jaké to mělo být. Otázka, kterou jsem si pokládal znovu a znovu, byla…věděl jsi už tehdy, že za mnou nepůjdeš? Věděl jsi, že tohle je naposled, co se vidíme?“ Trochu hůře uchopitelné drama, ve kterém není tak jednoduché se vcítit do všech postav. Tohle trochu bolestivé probírání se minulostí, bilancování, smiřování s ostatními (a sebou sama) mě ale vcelku bavilo. Stejně jako některé myšlenky (včetně té hlavní o bolesti) a lehce tajemná atmosféra plná melancholie. Nechybí ani solidní řemeslná stránka a dobrá hudba, tak jak jsem u Molanda zvyklý. Osobně to pro mě byl jeho zatím nejslabší film (zvlášť v porovnání s o 3 roky starším Vzkazem v láhvi), přesto ty ještě slabší 4* dám. „Vždy jsem si myslela, že ty úvodní řádky byly děsivé. Že nemusíme nutně hrát hlavní roli v našich vlastních životech. Strašné! Jakýsi život ducha, ve kterém jsem nemohla dělat nic jiného než sledovat osobu, která zaujala moje místo.“ - „Nevěděl jsem, že máš takové myšlenky. Nikdy jsi mi to neřekla.“ - „Ne.“ ()

angel74 

všechny recenze uživatele

Norský režisér Hans Petter Moland natočil melancholií prostoupený film, který se odehrává v samotném lůně nádherné severské přírody. Zestárlý muž v podání skvělého Stellana Skarsgårda smutně vzpomíná na dávné letní dobrodružství, jež dost dramaticky ovlivnilo jeho další životní směřování. Jsem nadšená, že jsem zase po dlouhé době viděla krásný film, v jehož průběhu jsem neměla sebemenší tušení, co se bude dít dál. Aby toho snad nebylo málo, tak mi snímek Jít krást koně poskytl i jedno nenadálé prozření. - „Sami se rozhodujeme, kdy to bude bolet.” (90%) ()

Reklama

octopuska 

všechny recenze uživatele

Moland se tentokrát nechal unést melancholií a depresí. Lákal mě Stellan, protože ho mám ráda. Moc si ho, ale neužijete. Hodně vzpomíná a vrací se do minulosti svého života za mlada, kde ho ovlivnili celkem tragické, o to víc zásadní události na celý život. Je tam spousta krásných záběrů norské přírody. A také spoustu tíživých momentů, na které prostě nejde zapomenout. Psychologická linka postav je slušně zvládnutá, ale myslím že Moland umí líp a krimi žánr mu sedí mnohem víc.Zajímavý film, ale stačilo jednou. ()

marhoul 

všechny recenze uživatele

Obrazy z minulosti, vzpomínky beze slov, prostřihy, úklid v sobě, detailní záběry flóry a fauny, neštěstí, bolest, samota, vina, ztráta, trauma a život plyne dál. Krásná kamera, nevšední  film, který plyne v příliš pomalém tempu, komorní drama. Dobové scény mají silnou atmosféru. Vytěžené dřevo tažené koněm, sekery, loupaní kůry, plavení kulatiny po řece, brilantní záběry, vynikající střih. Jsou filmy rychlejší, veselejší, atraktivnějších žánrů, pravda, mě však tento, z kategorie skandinávských, dostal. Naštěstí mě rozpačitý úvod neodradil. Škoda, že režisér hřebík nedoklepl pořádně. ()

Marze 

všechny recenze uživatele

Film prozkoumávající trýznivé rodinné ztráty i chyby rodičů, jež se přenášejí z generaci na generaci. Hrdina touží po severské samotě a na ní narazí na bolestné připomenutí dospívání. Otec a syn jsou soupeři o zlomenou sousedku. Syn začne žárlit. Oba jsou zmítání silnými vášněmi. Ale vyprávění je hlavně zprostředkováno obrazy lesů a koňů. Moland za kameru obdržel na Berlinale Stříbrného medvěda a jeho kamera dokáže zprostředkovat obrazy fyzicky blízko. Finále má pořádný spád. Vzpomínky vypravěče se odehrávají během slunečných letních měsíců, současná dějová linka je umístěna v mrazivém šedém konci roku. Je to taková metafora lidského života. ()

Galerie (31)

Související novinky

SCANDI 2020 se blíží

SCANDI 2020 se blíží

04.01.2020

Šestý ročník Scandi nabízí to nejlepší ze současné severské kinematografie napříč žánry – od temného noiru přes melancholické drama až po provokativní dokument. Úspěšná právnička zamilovaná do… (více)

Reklama

Reklama