Situace je vážná, nikoli však zoufalá

Klenot dekadentnej francúzskej buržoáznej frašky. Jedinú analógiu vidím vo funesovke Oscar s tým rozdielom, že tu je ten správny "nenápadný pôvab buržoázie", kde sa všetko rieši bez zbytočného kriku a fyzického násilia. Menej humoru, zato však zvláštna podmanivá atmosféra, celkom rád by som si sadol niekde do kúta s vínom v ruke a všetko to ticho pozoroval. Naposledy som film videl v detstve, piata hviezdička je z nostalgie. Smie sa to? PS: Interiér zámku sa hemží moderným umením, zvlášť nebezpečne vyzerajúce alumíniové abstraktné plastiky s hrotmi sú neprehliadnuteľné. Myslím, že práve toto inšpirovalo Daria Argenta k jednému mimoriadne nádhernému mordu v jednom zo svojich budúcich filmov. (13.04.2020)

Jacques Besnard natočil jednu komedii, kterou hodnotím jako mimořádnou a to Krást se musí umět (1975). Většina zbylé tvorby, s níž jsem měl dosud tu čest, se pro mě nese spíše ve znamení toho průměrného, co francouzská komediální tvorba na plátně 60./ 70. let přinášela a to platí i o této adaptaci údajně úspěšné divadelné hry. Kámen úrazu zde tkví mimo jiné v obsazení jedné z hlavních dvou mužských rolí: Jean Lefebvre zde dostal jednu z příležitostí zahrát si v roli zcela odlišné od jeho tradiční polohy zábavného ňoumy, ale bohužel se jí nedokázal chopit s patřičnou záživností. Lefebvrova neustálá přítomnost mě občas otravovala, ale stále je to nic proti otravnému neustálému omdlévání služky. „Situace je vážná, nikoliv však zoufalá...“, protože kolotoč absurdně bláznivých situací v šíře celé sbírky pestrých postav zde v jistých momentech přeci jenom dobře funguje... a protože jí zdobí navrch Michel Serrault, jenž si toho svého ministra vychutnává s ohromnou lehkostí. Na jedno (tak s odstupem času i dvě :)) zhlédnutí určitě fajn oddechovka, byť s jistými slabinami. 60% (17.01.2021)

Tento film je vlastně nadčasový. Přestože se odehrává na Štědrý den, nenalezl jsem v něm ani kapku (tedy, pardon) vločku sněhu. Anebo to prostě odflákli a natočili to v létě. Jenom v něm na rozdíl od současného adventu nevidím žádného Alzáka, se kterým mám společné reakce holek a  o kterém nám tento advent tak krásně zazpíval Pokac. Tato komedie není vyloženě krásná, místy působí jako by ani neměla nějakou pořádnou filmovou režii. Je to prostě ,,divadlo na plátně.´´ a já mám podobné francouzské filmové divadelní komedie rád. Viděl jsem tedy už i lepší, toto bylo místy zbytečně překombinované, aniž by některé zápletky nevyšuměly do ztracena a byl by dostatečně využit jejich potenciál. Ale vlastně se u toho nedalo nudit, pořád bylo co sledovat, uteklo to jako voda a užil jsem si to. Milovnící mírně absurdního humoru si taky příjdou na své. Dovolím si tedy mírně nadhodnocovat. Dal bych si cukroví... (14.12.2019)

Nevím jak jiní ale mně vždy uchvátí dozvědět se jak se z tak zapleteného rébusu vždy vyklube roztomilá veselohra.Ztřeštěná ženuška, stavař, ministr s milenkou, ministrova žárlivá fuchtle, bláznivý policejní inspektor( moje nejoblíbenější postavička v tomhle panoptiku), oživlý mrtvý manžel, starý papá, služka (kterou většinu filmu uvidíte ve mdlobách), gangster a další na které si nevzpomenu. Vyžaduje to však naprostou pozornost, neboť se za chvíli přestanete orientovat a nebudete vědět vědět kdo je to pod pohovkou, kdo to teď přeběhl do skříně, proč někdo omdlel, kdo je ten mrtvý a jiné zápletky. (21.08.2005)

Film má sto minút, ale nedokáže rozohraté situácie uspokojivo ukončiť, čo je veľká škoda. Pretože inak všetko výborne šlape, bavil som sa ako dlho už nie pri nejakej staršej francúzskej komédii a aj opakované vtípky stále dokázali baviť, viď odpadávajúca slúžka. Pritom premiešávanie postáv a ich novobudujúcich vzťahov sľubovalo zaujímavé rošády čo sa týka výsledku, ostalo ale nakoniec len pri tých komických situáciách. Funes alebo Richard mi tu vôbec nechýbali, len by na seba v takto kolektívne pojatom filme pútali príliš veľa pozornosti. Kľudne by som zašiel aj na divadelné predstavenie, ak by sa u nás niekto chopil tejto látky. (21.12.2018)