Vtip

Nekonvenční pojetí a těžké hodnocení. Zákeřná nemoc je jako téma divácky paradoxně vděčné, ovšem těžce uchopitelné. Snadno se z toho může stát jen suchá brnkačka na city bez hlubšího významu, což rozhodně není tento případ. Nichols zvolil nepochybně zajímavou metodu, která poskytuje dostatek prostoru pro hlavní roli (fenomenální Emma Thompson) a nechybí realistický pohled na práci lékařů s pacienty. Nicméně přes tato velká pozitiva nemohu hodnotit lépe, neboť u mne selhaly ostatní aspekty. Způsob, jaký Mike zvolil je pro mě zkrátka nezajímavý, zejména díky polodokumentární formě a neustálému citování veršů. Celkově je snímek těžko stravitelný, nevkusně tísnivý a divácky náročný. Je tu několik zásadních faktorů, které mohou ovlivnit hodnocení. (22.04.2022)

Velice zajímavé drama, o kterém se ani nedá říct, že to byl film. Mě to přišlo spíše jako dokument. Dokument o umírání. O filmu jsem nikdy nic neslyšel a fakt, že je starý už 11 let mě překvapilo. Emma Thompson zaválela, to se musí nechat. Úlohu splnila na výbornou. Ale kladu si otázku, jestli je třeba takové filmy vůbec točit. To, že je umírání strašné, ví přece každý, takže má cenu si to připomínat ještě ve filmu? Co člověk, to jiný názor. Nicméně už po filmu nikdy nesáhnu, i přes to, že to bylo zajímavé. Ovšem dívat se 90 minut na někoho, jak umírá, to stačí vidět jednou. Jinak Simona Posterová v českém znění byla vynikající. 75% (with J.) (11.01.2012)

neviem, či niekto zvíťazil nad rakovinou vaječníkov. Je to choroba ktorá sa zahryzne a už nepustí, pomáha zvíťaziť smrti nad človekom. Emma to zahrala veľmi dobre. Aj scenár veľmi umne zakomponovali spolu s literaturou a basnikom 16. storočia Donnom. Film traumatizujúci, s atmosferou neodkladnej smrti na konci. Zkroť pýchu, Smrti! Ač tě mnozí zvou mocnou a strašnou, tak se nám jen zdáš: když všichni ti, jež za mrtvé už máš, nezemřou, na mnes krátká s kosou svou. Klid se spánkem, jenž je tvou podobou, přináší slast - a ty jí více dáš. Nejlepší nejdřív k sobě povoláš, tělu jsi klidem, duší úlevou. Zoufalcům, králům, štěstí posluhuješ, nemocí žiješ, jedem, válkami; nás uspat opiem lze, čarami líp než tvou ranou: Proč se naparuješ? Na věčnost procitneme ze zdřímnutí a nebude už smrt: Ty zemřeš, Smrti! (14.04.2015)

Zajímalo by mě, jaká byla, jak vypadala a jak působila původní divadelní hra. U filmu oceňuji především to, co už někteří zmínili, a sice "netradiční pojetí", a sdělení, že v nemoci je každý sám - hlavní hrdinka byla jistým způsobem vždycky sama, ovšem se samotou, kterou prožívala v rámci filmu, se to srovnat nedá. Velkým kladem filmu je i měnící se pohled na Vivian. Zatímco zpočátku mi nebyla nijak sympatická, chvílemi mi přišla arogantní(hlavně v retrospektivních pasážích) a příliš jsem s ní necítila, s blížícím se koncem mě zavalila vlna soucitu, ale i sympatií (tento záměr tvůrcům vyšel, a ani mi tolik nevadí, že jsem se nechala "nachytat"). Dále na mě zapůsobily herecké výkony, scénář, dialogy a celkově neotřelý přístup. Dokonce ani dabovaná verze nesnížila mé hodnocení, což svědčí jak o síle a kvalitě filmu, tak o přijatelné kvalitě českého dabingu. Spoiler: E.Thompson nazve slovem sentimentální scénu, ve které konverzuje se sestrou a obě jedí zmrzlinu. Tato scéna je ale pouhým odvarem sentimentu, který se objeví ke konci, když za pacientkou přijde za celou dobu první a zároveň poslední návštěva. Přesto, vlivem ostatních výše zmíněných kvalit snímku, ani tato scéna nevyzněla lacině nebo prvoplánově, a snad jen trochu manipulativně, takže jsem měla co dělat, abych se udržela. (01.10.2013)

Existují dojemné filmy, které vás dokáží rozplakat, i když to třeba nečekáte, jsou ale i filmy, u kterých už předem víte, že dívat se na ně nebude snadné. Je v nich totiž mnohem víc - a tak jen pozorujete, opatrně přihlížíte, jak někdo vede boj o život, a při tom přemítáte o tom svém, přemýšlíte dokonce tak moc, že se vám nejdřív nedaří zachytit jedinou jasnou myšlenku, není čas na slzy, není čas na lítost, až dokud nepřijde -KONEC- a vy jen prázdně zíráte a čekáte. Na co vlastně? "Time can be so still and yet there is so little of it, it goes so slowly and yet it is so scarce." (03.12.2010)