Věčný svit neposkvrněné mysli

Tento film je takou malou sondou do vztahu muza a zeny. Neukazuje nam nic neobvykle ale vela ludi v nom urcite objavi mnoho toho co sam zazil a v tom je ta sila. Muz a zena spolu nikdy nebudu vychadzat dokonle. Riesenie: no a co? Doletazita je laska a nie chyby toho druheho. Ked mam depku, pustim si tento film, poplacem si a hned je mi lepsie. Naozaj Krasny film. 10/10 (09.12.2006)

Když se spojí dva geniální duchové, dvě geniální entity, dvě tvůrčí složky, konkrétně postmoderně fabulační genialita scénáristy Charlieho Kaufmana a osobitě hračičkovský přístup režiséra Michela Gondryho, vznikne výjimečný film. Už žánrové vymezení je přelomové - podivně pokřivená romantika. Tenhle proud freak romantických filmů je velmi zajímavým trendem postmoderní kinematografie. Čím postmoderní premisy iniciuje Gondry? Prolínání skutečné a snové reality, různých vrstev a rovin děje, porušení linearity a obecně absolutního času, čas je tu jak v kvantové fyzice pouhým jedním z mnoha rozměrů vesmíru příběhu... Gondry mnohdy utíká napříč dějinami umění a tvaruje mnohé - místy až surreálná extempore, jindy zase estetiku videoklipů atd. Rád také cituje - tu klasická sci-fi (scény s helmou při odstraňování vzpomínek), jinde zase sitcomy o idealizované americké rodině (úžasná scéna se zmenšeným Jimem Carreym pod kuchyňským stolem). Charakteristický je pro něj pseudodokumentární styl s trochou nádechu home videa, stejně jako scéna osvětlená pouze kuželem světla coby aluze na nějaký akční film (kupříkladu o elitní zásahové jednotce atd.). Experimentální složku podporuje zase ručně snímaná kamera (často záměrně ignorující zažité velikosti záběrů) místy působící jak z manifestu Dogma 95 či často frenetický, až stroboskopický střih. Nejpřínosnější jsou samozřejmě významové roviny. Neskutečná je vpravdě interpretační mnohovrstevnost filmu - možné drama, možná komedie, možné sci-fi, ale především velké podobenství o lásce ...kupříkladu... tohle je POSTMODERNÍ film! (příznačně na to nejklasičtější téma - síla lásky všem protivenstvím světa navzdory...) Podobné filmy: Adaptace, Nauka o snech, Amélie z Montmartru, Synecdoche, New York, Pan Nikdo (19.08.2007)

Soundtrack Jon Brion: 1. Theme [2:24] ,2. Mr. Blue Sky - Electric Light Orchestra [5:03] ,3. Collecting Things [1:13] ,4. Light & Day - The Polyphonic Spree [3:02] ,5. Bookstore [0:52] ,6. It's The Sun - The Polyphonic Spree [5:33] ,7. Wada Na Tod - Lata Mangeshkar [5:54] ,8. Showtime [0:55] ,9. Everybody's Gotta Learn Sometimes - Beck [5:54] ,10. Sidewalk Flight [0:31] ,11. Some Kinda Shuffle - Don Nelson [2:10] ,12. Howard Make It All Go Away [0:14] ,13. Something - The Willows [2:23] ,14. Postcard [0:23] ,15. I Wonder - The Willows [2:56] ,16. Peer Pressure [1:12] ,17. A Dream Upon Waking [3:36] ,18. Strings That Tie To You [2:33] ,19. Phone Call [1:03] ,20. Nola's Bounce [1:56] ,21. Down the Drain [0:56] ,22. Row [0:59] ,23. Drive In [2:19] ,24. Main Title [1:23] ,25. Spotless Mind [1:12] ,26. Elephant Parade [0:28], (11.05.2011)

Jedním slovem chytrý film, který se opírá o scénář pravděpodobně nejlepšího a nejkreativnějšího současného hollywoodského scénáristy Andyho Kaufmana a který se může navíc pochlubit chytrou nápaditou režií a výborným hereckým obsazením. Tenhle film připomíná nejlepší československé parodie a fantastické snímky 70. let. Hravá inteligentní filmařina. Celkový dojem: 85 %. (18.06.2006)

Asi to není nejlepší film do životního období osamělých večerů, kdy jsou vám jedinými společníky skripta, zákony, alkohol a myšlenky na lásku, která je prostě pryč. I když..:) Kaufmanovsky řekněme asi netradiční vyprávění a rekvizity jsou tu jen živnou půdou, základem pro skvělé výkony úplně všech - ovšem např. kvality Toma Wilkinsona se ukážou až skoro na konci filmu, zcela v souladu s pečlivě promyšleným scénáristickým útokem. Kate Winslet je od dob Titanicu čím dál krásnější...a hlavně líp hraje;) Na což se ovšem dost těžko myslí, když vidíte to její nadšení z módy let šedesátých a najednou hrozně moc chcete, aby se vrátila (ta šedesátá léta). A Jim Carrey svými "dětskými" scénkami jen dokazuje svoje herecké umění, stejně jako scénografové a trikaři zase to svoje. Jediný film od Michela Gondryho, který jsem viděl, a už to tak asi i zůstane - ale pochybuju, že to není jeho nejlepší kus. Tuhle nereálnou story o druhé šanci a o tom, co skutečně chceme, beru se vším všudy a dávám 90%. (13.10.2007)