VOD (1)
Obsahy(1)
Dálava. Dva tisíce osm set padesát dva kilometrů mezi Brnem a Divějevem, mezi Východem a Západem, mezi otcem a synem. Tak daleko, tak blízko. Vít a jeho syn Gríša se před koncem prázdnin vydávají na dlouhou cestu do Ruska. Jen co nastoupí do auta, syn si hned nasazuje sluchátka a otec se noří do vzpomínek. Ani tak ale nemůžou jeden druhému uniknout. Je tu však jedna možnost, která je může opět sblížit – společné pátrání. Jenže co skutečně hledají? Mimořádně intimní dokument Martina Marečka je působivou výpovědí o stavu současné rodiny a analýzou odvěkého vztahu otec a syn. Čistá forma putování tam a zase zpátky jen podtrhuje maximální autentičnost a účinnost dokumentu. (AČFK)
(více)Videa (1)
Recenze (21)
[KVIFF 2019] Takový dokument. A vlastně ani ne. Spíše dost realistický a vlastně velmi dobře udělaný. Uvěřitelně. Možná až moc. Sledujeme už od počátku bizarní příběh Čecha s Čechoruským synem žijící v Česku, kteří se rozhodnou navštívit jeho exmanželku a dceru v Rusku. Cesta autem sebou nese dvě hlavní postavy otce a syna, kteří si vlastně nerozumí a neumí spolu mluvit. A dochází k totálně absurdním a bizarním hláškám a záležitostem, které prostě napíše jen sám život. A já jakožto fanda tohoto typu humoru se královsky bavím. Více než u kdejaké hrané komedie. V každém případě dojde ke sympatiím a já se dívám na dvě postavy, kterou jsou dejme tomu ztraceny v Rusku a neví co dál. Vlastně docela i frustrovaně silná záležitost. A vlastně taková blbost. Taky nechtěná. Ale vyšlo to. ()
Pozorovatelské dílo, které prozrazuje hluboké porozumění postavám (dané tím, že s Vítkem Kalvodou Martin Mareček pracuje opravdu dlouho) a nevšední ambice lyricky zachytit unikavý vztah otce i syna, kteří cestují do dálavy, aby překonali pocit vzájemného odcizení. Zvláštní kroužení a neporozumění, míjení a unikání mezi prsty patří k nejlepším okamžikům filmu, který občas trochu zápolí s tenkou hranou dokumentu a fikce, nenachází tak přesný, výstižný jazyk, aby vyprávění hladce plynulo a všechny detaily vypovídaly do potřebné hloubky. Z tohoto pohledu trochu ztrácí na Nic jak dřív, K oblakům vzhlížíme či Sólo. Každopádně jde o vnímavé a v nejlepších momentech úsměvně mrazivé dílo o nepřekonatelných propastech v prostoru, kultuře i lidských vztazích. ()
Jestliže toto byl jediný český dokument přijatý letos na Bartoškův festival do Varů, tak to potom s českým dokumentem nevypadá dobře a nebo se sekcí dokumentu na zmíněném festivalu. Tenhle dokument mi nemohl nic dát, akorát mi sebral 76 minut drahocenného času. Ten obtloustlý mladý nevychovaný Kalvoda mi šel zoufale na nervy. ()
Naprosto vyjímečný film! První půlka je plná humoru a drobných konfliktů. Oboje proudí ze vztahu táty a jeho pubertálního syna. Druhá část pak zvážní a křehce se dotýká prazákladu vztahů s nejbližšími. Musela jsem to vidět dvakrát. Ráda bych ocenila spoustu vyprávěcích detailů, ale především senzitivitu a hloubku, kterou jsem zatím u jiného českého “dokumentárního filmu” nepocítila. ()
Komorní dokumentární roadmovie o otci a synovi, kteří se vydají na dalekou cestu do Ruska aby navštívili/našli matku a dceru, které z jistých důvodů dlouho neviděli. Během té cesty se pak snaží najít cestu sami k sobě a slepit svůj polorozbitý vztah. Pozorovací styl mi v tomhle případě nijak nevadil, mnohem horší je nicméně to, že zhruba od poloviny je Dálava, střídmé stopáži navzdory, trochu nuda a hlavní dvojice nedokáže natolik strhnout aby to divák vydržel bez koukání na hodinky…60% ()
Galerie (21)
Photo © AČFK
![Dálava - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/163/932/163932778_acd937.png)
Zajímavosti (1)
- Hlavního hrdinu Víta Kalvodu sledovali autoři dokumentu Martin Mareček a Tomáš Bojar více než pět let. (Zdroj: Letní filmová škola)
Reklama