poster

Pokoj mého syna

  • Česko

    Synův pokoj

  • Itálie

    La stanza del figlio

  • Francie

    La Chambre du fils

  • anglický

    The Son's Room

  • Slovensko

    Synova izba

Drama

Itálie / Francie, 2001, 99 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Anderton
    ***

    Snívam o tom, ako sa milujem s prostitútkou, a keď sa zobudím vedla mojej priatelky, tak ma nevzrušuje. Čím to je? Nevážite si sám seba. Ale vy mi hovoríte stále tu istú blbosť dokola. Tento dialóg je jediná scéna, ktorá mi utkvela v pamäti z tohto zaujímavého, ale pomerne nudného filmu. Spojenie európsky artový psychologický film automaticky neznamená, že je to prvotriedna kvalita.(30.9.2009)

  • Majkak
    ****

    Jemný a citlivý film, který ukazuje, jak harmonické vztahy mohou člověka nést v okamžicích velké tragédie. Psychiatr, který ztrácí profesionální nadhled v okamžiku, kdy jej hluboce zasáhne smrt syna. Problémy ostatních jsou ničím v okamžiku prožívání vlastní tragédie. Nedokážeme odpovědět na otázku, proč se to stalo právě nám. Jediná odpověď, která nedokáže dát uspokojení těm, kterých se to týká, ale je pravdivá – a proč právě nám se to stát nemělo. Nic se nedá vrátit zpět a nemá smysl obviňovat sebe ani ostatní. Musíme žít dál a milovat ty, kteří s námi zůstali.(31.3.2012)

  • Matty
    ****

    Schovaní svých ulitách, komunikují spolu jenom sporadicky. Naslouchají, ale nechápou. Teprve když se jejich odloučení přenese z duševní do fyzické roviny, začnou si uvědomovat, co všechno dosud přehlíželi. Jejich smutek se zdá být nekonečným. Nanni Moretti všechnu tu tíhu přenáší na diváka, bez nátlaku nás navádí k tomu, abychom si zkušeností ztráty prošli společně s hrdiny. Synův pokoj je vybudován na pečlivě odpozorovaných detailech rodinného soužití. Unikátnost filmu spočívá v jeho nenucenosti, v zájmu o obyčejné, v němž se sami dokážeme snáze najít. Ústřední tragédii nezveličuje (jak Italové rádi činí), jenom opatrně ohledává. Nebojí se ani odlehčujících scén, jejichž vyloučení by životy postav akorát zploštilo. Na klíčovou událost vyprávění nejsme dopředu dlouze připravováni, prostě se přihodí jako přirozená součást života. Dramaturgicky film oživuje rozdělení na dvě překrývající se poloviny. Repríza dřívějších záběrů, nyní ale pomalejších a posmutnělých (dlouhý „following shot“, upozorňující na propojenost Giovanniho osobního a pracovního života), nutí k porovnání, ke hledání rozdílů a „nacházení“ toho, co absentuje. Také Giovanni si nakonec uvědomuje, že jediným spohlehlivým prostředkem k zaplnění mezer nakonec pravděpodobně (protože konec, s postavami rozcházejícími se různými směry, je víceznačný) nebudou psychoanalytické poučky, ale čas, který přes všechny odchody a příchody bližních, nikdy plynout nepřestává. 85%(17.9.2013)

  • Kochanski
    ****

    Brilantni dialogy hlavnich predstavitelu ( hlavne pocatek filmu) jsou dotazene az k Allenovske dokonalosti!!! POkud nekomu film prisel prilis pateticky a prehnany, nerozumim mu. Rekla bych, ze takto silne tema si zaslouzi i odpovidajici " srdcervouci" sceny. Herci (Laura Morante) byli vyborni. Jediny motiv, ktery mi prisel "az trochu moc" byla detska laska SYNA. To, ze prijela a ze mela jineho pritele bylo predvidatelne... Rozhodne nelituji zhlednuti tohoto dila!!!!(7.11.2003)

  • radektejkal
    ****

    Syn zemřel příliš pozdě. Za půl hodiny. To už jsme s ním vstoupili do kontaktu, trochu jsme ho poznali, něco se o něm dozvěděli, našli pro něj mnohé sympatie. A nám nezbývá než se spolu s otcem, matkou a sestrou plavit jejich časem. (You talk to me as if from a distance / And I reply with impressions chosen / From another time, time, time - zpívá případně ke konci filmu Brian Eno.) Vše se postupně, snad dočasně rozpadá jako keramika. (sekvence "užitná keramika" a "zábavní park" patří k vrcholům kinematografického myšlení). Otec Giovanni Sermonti to svaluje na "ztrátu objektivity", která mu znemožňuje pracovat a milovat, manželce chovat se neafektovaně, a dceři povznést se nad výrok volejbalového rozhodčího. Nanni Moretti, vedle scénáře a režie, zvládl bravurně i hlavní roli (jak by to asi udělal i Robert de Niro, kterému se podobal zjevem i projevem). Pozn.: Film si silně připomněl skvělou - a v rámci jejího díla nedoceněnou - knihu Virginie Woolfové "Jakobův pokoj".(23.1.2015)

  • - Vedle Zlaté palmy z MFF v Cannes se film může snímek pyšnit oceněními:
    Association of Polish Filmmakers Critics Awards - zahraniční film
    David di Donatello Awards - herečka (L. Morante), film, hudba
    Guild of German Art House Cinemas - zahraniční film
    Italian National Syndicate of Film Journalists - režie
    Nikkan Sports Film Awards - zahraniční film (hippyman)

  • - CD, ktoré Giovanni kúpi v obchode s hudbou, je "Before And After Science" a patrí do diskografie britského hudobníka Briana Ena (bývalý klávesák Roxy Music). Vo filme zaznie aj pieseň z tohto albumu, "By This River". (Pokryvac)