Reklama

Reklama

Pokoj mého syna

  • Česko Synův pokoj (více)
Trailer

Ve svém filmu z roku 2001 se italský režisér Nanni Moretti odchýlil od politicky motivovaných námětů a zpracoval místo toho komorní psychologické téma: prosperující psychiatr, který dosud žil příkladným životem, musí řešit bolestné trauma ze smrti jediného syna. Ztrácí pacienty a v krizi se náhle ocitá i jeho vztah k manželce a dceři. Silný a auntentický příběh byl oceněn Zlatou palmou na MFF v Cannes. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (24)

Cimr 

všechny recenze uživatele

Prvním filmem, který jsem od Nanniho Morettiho viděl, bylo Drahý deníčku. A ten mě překvapil svým nadhledem, hravostí, originalitou, tím, že jsem nikdy netušil, jaká scéna bude následovat. Tedy přesně tím, co jsem u Synova pokoje postrádal. Je to film dobře udělaný, ale příliš konvenční, nepřinášející nic nového. To, že je otec, který ztratí syna, psychiatr a sám se během sedánků s labilními pacienty musí zaobírat mnohem horšími starostmi, to mi připadá jako největší klišé. A objeví se jich tu víc, dočkáme se i brečení nad skříní se synovým oblečením nebo dopis od synovy lásky, který byl odeslán pozdě a přichází nevhod... Přesto Morettiho obdivuji, že do takového tématu šel, že si takovou hlavní roli napsal pro sebe. Kdyby to ještě bylo špatně zahrané, nedalo by se na to koukat. Naštěstí není. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Taliansku kinematografiu stale milujem a la Stanza del Figlio uz nema kvalitou na stare filmy Lamberta Bavu, Spencera, Hilla alebo Felliniho s Argentom, stale ide o sympaticky priemer. Nanni Moretti ako psychiater, ktory truchli za synom a strace manzelku s detmi - to je namet filmu. Sympaticka tematika, dobre herecke vykony a interiery. Zamrzi trochu absencia exterierov a prilis sa riesia medziludske vztahy + emocie dostali az neprirodzene vela priestoru. 67 % ()

Reklama

Anderton 

všechny recenze uživatele

Snívam o tom, ako sa milujem s prostitútkou, a keď sa zobudím vedla mojej priatelky, tak ma nevzrušuje. Čím to je? Nevážite si sám seba. Ale vy mi hovoríte stále tu istú blbosť dokola. Tento dialóg je jediná scéna, ktorá mi utkvela v pamäti z tohto zaujímavého, ale pomerne nudného filmu. Spojenie európsky artový psychologický film automaticky neznamená, že je to prvotriedna kvalita. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Schovaní svých ulitách, komunikují spolu jenom sporadicky. Naslouchají, ale nechápou. Teprve když se jejich odloučení přenese z duševní do fyzické roviny, začnou si uvědomovat, co všechno dosud přehlíželi. Jejich smutek se zdá být nekonečným. Nanni Moretti všechnu tu tíhu přenáší na diváka, bez nátlaku nás navádí k tomu, abychom si zkušeností ztráty prošli společně s hrdiny. Synův pokoj je vybudován na pečlivě odpozorovaných detailech rodinného soužití. Unikátnost filmu spočívá v jeho nenucenosti, v zájmu o obyčejné, v němž se sami dokážeme snáze najít. Ústřední tragédii nezveličuje (jak Italové rádi činí), jenom opatrně ohledává. Nebojí se ani odlehčujících scén, jejichž vyloučení by životy postav akorát zploštilo. Na klíčovou událost vyprávění nejsme dopředu dlouze připravováni, prostě se přihodí jako přirozená součást života. Dramaturgicky film oživuje rozdělení na dvě překrývající se poloviny. Repríza dřívějších záběrů, nyní ale pomalejších a posmutnělých (dlouhý „following shot“, upozorňující na propojenost Giovanniho osobního a pracovního života), nutí k porovnání, ke hledání rozdílů a „nacházení“ toho, co absentuje. Také Giovanni si nakonec uvědomuje, že jediným spohlehlivým prostředkem k zaplnění mezer nakonec pravděpodobně (protože konec, s postavami rozcházejícími se různými směry, je víceznačný) nebudou psychoanalytické poučky, ale čas, který přes všechny odchody a příchody bližních, nikdy plynout nepřestává. 85% ()

hippyman 

všechny recenze uživatele

myslel jsem si, že nutně nudné zlo v podobě první nijaké půlhodinky bude vykoupeno silným zlomem a emočním napalmem ve zbytku času... bohužel se však téměř nic nezměnilo, film si dál nevýrazně plyne a jediné, čím zaujme, jsou autentické herecké výkony rodičů a sestry... zlatou palmu ode mě tedy neee... 50% ()

Galerie (8)

Zajímavosti (3)

  • CD, ktoré Giovanni kúpi v obchode s hudbou, je "Before And After Science" a patrí do diskografie britského hudobníka Briana Ena (bývalý klávesák Roxy Music). Vo filme zaznie aj pieseň z tohto albumu, "By This River". (Pokryvac)
  • Vedle Zlaté palmy z MFF v Cannes se film může snímek pyšnit oceněními:
    Association of Polish Filmmakers Critics Awards - zahraniční film
    David di Donatello Awards - herečka (L. Morante), film, hudba
    Guild of German Art House Cinemas - zahraniční film
    Italian National Syndicate of Film Journalists - režie
    Nikkan Sports Film Awards - zahraniční film (hippyman)

Reklama

Reklama