Vepřinec

Opět nezaměnitelný Pasoliniho styl. V dnešní společnosti plné všech možných zvrácoností mi už film nepřipadá moc kontroverzní, ale když si trochu zkusím představit jeho význam v dobovém kontrastu, přece jen něco vidím. Opět silně alegorický a intelektuálně náročnější film, avšak opět velice dobrý. Jediné co si dovolím vytknout je trochu nudnější děj, který může chvílemi trochu nudit. Nechápu jak někdo tady může napsat, že Pasolini je zvrhlé prase. Pak jde o naprosté nepochopení všeho. (25.05.2008)

Kontroverzní dílo geniálního tvůrce otevírá a tak docela nevyvrací pochybnosti o jeho zařaditelnosti do normálního (= většinového) vidění světa. Odhlédnu-li od této věci, půdorys, pro Pasoliniho příznačný, vlastně dvou příběhů, které souvisí jen velmi zprostředkovaně, podobenství žravého vepře (spolu s krysou podle některých vědců v tomto ohledu nejvíce blízkých lidské žravosti a nenasytné hltavosti) a ne překonaného fašismu je vlastně plně a živě současné. Snaha urychlovat konec kapitalismu za kapitalistické peníze - proč neodpovědět na zjednodušení zjednodušením? - je pro Pasoliniho příznačná a tvoří zřejmě nejvíc - někdy také nejlevněji - napadnutelná místa jeho životního odkazu. Co zcela uniká - přiřazuji se také k těm, kteří nedozírají do hlubin - je Pasoliniho estetika a složitá filozofická abstrakce, kterou nalézáme "na dně" většiny jeho syžetů. Nicméně hyperboly a paralely tohoto filmu v každém ohledu podporují - ne vylučují - zařazení tohoto obtížně pochopitelného díla mezi vrcholy světové filmové tvorby dnes již bájných šedesátých let. (17.09.2007)

Sklamanie, bohužiaľ. Keď už vidím názov filmu Vepřinec a meno režiséra Pier Paolo Pasolini, tak som si predstavoval, že by mohlo dojsť aj k nejakej penetrácií medzi ošípanými a úchylnými charaktermi, a ono nič, celé to je vlastne metafora na byrokratické kapitalistické "Prasatá". Nie, že by som bol nejaké zvrhlé zviera a bol zameraný iba na zvrhlosť vo filme, poetika mi vo filmoch nevadí, ale toto mi skutočne nesadlo. Celá snímka je vyslovene poetická záležitosť, ktorá má v sebe dve nelineárne príbehy. Jeden je o chlapíkovy, ktorý sa nachádza v strede nejakej pustiny pravdepodobne v centre nejakej Španielskej vojny. V kraji je hladomor, tak prechádza krajinou a pojedá všetko na čo narazí, aj ľudské mäso. Po čase si poskladá nejakú zbojnícku skupinu a prepadá okolo idúcich ľudí. Druhá je o bohatom mladíkovi, ktorý žije takpovediac v oblakoch, má niečo cez 20 rokov a mal by sa už oženiť, dokonca sa oňho zaujíma jedno dievča ale on chce žiť slobodne kým je mladý. Kým je prvý príbeh bez dialógov, druhý je plný metafyzických a filozofických dialógov, ktoré robia z tejto snímky festivalovú záležitosť, ale ako hovorím, viac som sa nudil ako by ma to bavilo sledovať, uznávam kvality a myšlienky ktoré sa tu nachádzajú ale bohužiaľ, mňa to nezaujalo. (21.11.2015)

Trošku nechápu, jak zrovna tento film může někomu připadat zvrhlý, respektive Pasoliniho za něj označit za zvrhlé prase. Ano, má to typický Pasoliniho zakrytě/alegoricky/přímý konfrontační styl a ta zvrhlost tam samozřejmě trochu je, ale v pozadí, ne přímo. Hodně dobře zpracované dva příběhy, každý z jiného časového období, každý ztvárněný jinak. Jeden klade důraz hlavně na mluvené slovo, další (prakticky němý) na herecký výraz. Jeden zaujme právě vymakaně vymyšlenými a odmluvenými (s perfektním doprovodem všeho ostatního - kulis, herectví) dia a monology a svou, věřím že záměrně, přehnanou realistickou absurdností, ten druhý prostředím. To okolí sopky je úchvatné. Abych trochu parafrázoval Kordusův komentář, neřekenu vám naprosto přesně o čem to vlastně bylo, ale bylo to fajn. (07.05.2012)

Totální sračka. Člověk se těšil na kontroverzní dílko a nějaký ten sexík s prasaty a ono nic. Místo toho jsem dostal pořádnou nálož nudy, se kterou se rozhodně nešetřilo. Všechno kvůli čemu jsem se na film podíval se odehrává za kamerou. Velmi dlouho jsem neviděl takhle zbytečný film. Naprostý odpad! (28.03.2013)