Intimate Lighting
Obsahy(1)
Ředitel malé hudební školy Karel se po letech setkává s bývalým spolužákem z konzervatoře Petrem. Úspěšný hudebník z hlavního města přijel na venkov s atraktivní milenkou a zdánlivě mu nic nechybí. Karel má manželku, děti, téměř dostavěný domek a na bývalé ambice musel zapomenout. Zdánlivě nepřekonatelnou hradbu času, který je oba změnil, nakonec pomůže překonat noc s lahví alkoholu. Komorní příběh s trapnými i směšnými momenty není dramatický, přesto diváka zaujme – poetickou kamerou, ze života dobře odposlouchanými dialogy i zdařilými výkony neherců v hlavních rolích. (NFA)
(více)Recenze (241)
Jednou za pár let mi tenhle film dělá už 30 let radost. A kromě dalších skvostů, tak hlavně to poslední : jedna z nejlepších filmových scén, která před 50 lety(!!) popsala proč je nám dnes tak špatně. ()
Tady u tohodle filmu jsem si uvědomil jak skvělej je Forman režisér. Těch pár dobrejch míst v Intimním osvětlení pouze ukazuje, jak daleko chybí Passerovi ke kvalitám Formana. Fajn film, ale zbytečně přeceňovaný. To třeba jeho Fádní odpoledne má daleko větší grády. ()
Film s téměř nulovým dějem, přesto naprosto úžasný. Viděno ve Varech v rámci KVIFF 2016, takže s bonusem v podobě delegace jeho tvůrců. ()
Záběry z běžného života, avšak bez nějaké provázanosti, děje nebo vůbec smyslu. Mezi povedené scény bych zařadil smyčcové kvarteto či závěrečný přípitek. Jak film mohl být zařazen do desítky nejlepších domácích filmů, to tedy nechápu. ()
Ivan Passer a Lásky jedné plavovlásky, Hoří, má panenko a třeba i Intimní osvětlení. Všechny tyto filmy se vyznačují neherci a různými komediálně bizarními situacemi ze života. Zde jde třeba o stolování, kdy si konzumenti postupně předávají kuřecí maso. Všechny filmy mají společných ale víc věcí. Třeba banální epizody ze životů (ne)obyčejných lidí, které leccos vypovídají o Češích obecně. Pouze s ohledem na slavnější filmy, které se mi líbily víc a i těch situací a postav zde bylo větší množství zůstanu u tří hvězd. ()
Obyčejný film o ničem, vlastně o životě, manželství, o mužích a ženách, o rozdílech mezi nimi, o neděli s několika báječnými scénami. Ještě lepší, než skvělá scéna s rozdělováním porcí kuřete a ukazováním kotať do okna, pitím vaječného likéru je geniální scéna s hraním Mozarta v kvartetu a hadáním se, jestli teda přišli hrát nebo se hádat a zda-li má ruce jako dřevorubec (jako vždy vynikající Jan Vostrčil). A postižený Jarouš, jak šel na věc s balemím ženské, tedy kloubouk dolu. ()
To si vždycky říkám: nebudu se smát a držim se, ale nakonec se stejně válim po zemi. ()
jeden z nejlepsich filmu Ceske Nove vlny ()
Já nevím, ale prostě tenhle film pro mě nebyl dobrý. Zklamal mě po všech stránkách a to jsem si od něho sliboval docela hodně. Obsahově to bylo úplně o ničem. Herecky nebo spíše "neherecky" to nebyl příjemný pohled. Celkově se mi na to nedívalo dobře. Za pochvalu rozhodně, ale stojí scéna u oběda, když si přehazují stehýnko z jednoho taliře na druhý. Za to uděluji ještě jednu hvězdičku. V tomto filmu, mě Nová vlna moc neoslovila. Bohužel ()
Já myslím, že jde spíš především o kritiku maloměstského způsobu přemýšlení, života a přemýšlení o životě akorát hozenou na venkov. S "troškovským" (pojem tak trochu sám pro sebe) viděním světa to ale nemá nic společného hlavně proto, že se těm lidem nevysmívá ani je nijak zvlášť nekarikuje, jen se je pokouší zachytit takové, jací (zřejmě) opravdu jsou. Čekal jsem od toho určitě víc, třeba že to nezůstane tak při zemi ani na zemi a bude to ještě o něco ostřejší, nezůstane to tak uzavřené samo v sobě. Jinak zde teda forma jednoznačně převáží obsah, ale to nevadí, dokonce je to tak i správné, spíš jde o to, že ono drama je skryto právě v intimnosti osvětlení, jako že je to tak moc o nás, až svým způsobem nepřijatelné. Český člověk se tak prostě vidět nechce, nechce vidět, jak je ten život stereotypní a ubíjející, i když není a nechce vidět, že život je hlavně vážná věc, protože je prostě nemůže unést. A ano, je to především smutná komedie... ()
O tom, kterak se žilo v létech šedesátých, ale taky o tom, že hodně z toho platí i dnes. Autenticita, syrovost, muzicírování, symbolika a rozjímání o životě nad odšpuntovanou lahví. Bylo, nebylo... ()
Vpodstatě je tohle filmový praotec všech těch Slavností sněženek, Hoří má panenek, Homo-homolků, dokonce bych řekl i Sluncí, sen a jahod případně facek. Taková ta vesnická odlehčenost, kterou lze najít pouze v našich končinách. Ale přesto tomu něco chybí. Možná zajímavější příběh, vypointovanější scénky, větší zacílení na typicky české vlasnosti a stereotypy, určitě tam chyběla tombola, a taky by pomohla nějaká ta katarze postav :) Nevím co by tomu pomohlo, působí to nedodělaně, nepropracovaně, začátečnicky. Ale ta atmosféra tam prostě je, krásná. Totálně prcatelná Křesadlová, taky krásná. Bez ní bych na to fakt nedokoukal. ()
"Člověče, já jsem v prdeli..." "Jak to? Máš dům?" "Ne." "Máš ženu a děti?" "Ne." "Tak to nejsi v prdeli." Pokud chápete trpkou pointu tohoto opileckého dialogu, bude se vám Intimní osvětlení líbit. ()
krásný střet ideálů s naprostou všední realitou a stereotypem. vizuálně působivé, hudebně bezva doplněnné. k tomu se přidává velká režisérova invence - hravost a naprosto surové výkony všech herců i neherců. tomu se říká jemný film s bezútěšným poselstvím. viva ivan! ()
Pár parádních hlášek... ()
Film, který nezevšední. Jen mám pocit, že pro publikum zůstala Passerova tvorba ve stínu Miloše Formana. ()
krásné dialogy, bravurní režie, Passer v největší formě ()
Hodně vychvalovaný a vyzdvihovaný Passerův snímek tzv. nové české vlny (60.léta) mě tedy dvakrát neoslnil. Má to své světlé vtipné chvilky, docela dost jich je by se dalo říct, ale celkově jsem to zřejmě nepochopil, bohužel. Nebo to je opravdu jen kritika omezeného života na vesnici v konstrastu s dorazivší návštěvou kamaráda? Potom v tom žádné extra podobenství ovšem neshledávám, ostatně ona nejsou žádná z nich pro diváka procházkou růžovou zahradou. Jinak uznávám, že je to kvalitně řemeslně natočené a napsané (kamera, režie, neherci, dialogy), ale velký zážitek si neodnáším. [60%] ()
,,Starý je to a jednoduchý, ale má to koule.“ Bambas sice komentuje skladby Vojtěcha Jírovce, věta však dokonale poslouží i jako hodnocení filmu. ()
Související novinky
Miroslav Ondříček 1934 - 2015
Ve věku 80 let zemřel dnes již legendární kameraman Miroslav Ondříček. Na Barrandově začínal jako laborant, aby se přes pomocné práce v dokumentárním filmu dopracoval až k filmu hranému jako asistent… (více)
Česká nová vlna opět boduje!
Česká nová vlna trvala v rozmezí od začátku 60. let až po jejich konec, respektive nástup normalizace. To, že se jednalo o opravdu zlatý věk československého filmu, snad dostatečně dokazuje čtyřleté… (více)