Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Základní dějovou osou příběhu je příběh Anny Zofové, která žije se svou matkou, manželem a nevlastními dětmi na statku, kam se přivdala, když přijela z Londýna od své tety, kde se učila cukrářkou. Venkovské prostředí je Anně cizí, vztah s jejím mužem, vdovcem, je nenaplněný, ambice Anny jsou zcela jiné. Na samotu přijíždí několik amerických vojáků a ptá se na cestu do Plzně. K jejich překvapení umí Anna perfektně anglicky, a tak jí vojáci požádají, aby jim tlumočila. Voják Stanley Annu obdivuje a jako žena ho velmi přitahuje. Anna svádí vnitřní boj, zda má být věrná svému muži, nebo odejít se Stanleyem do Plzně a později snad i do USA. Její vztah k Stanleymu akceleruje, když se k ní manžel chová hrubě a nakonec vede k Anninu rozhodnutí, že odjede se Stanleym do Plzně. Po celé řadě dramatických peripetií dojde v Plzni jejich vztah konečně naplnění. Anna si však paradoxně uvědomuje, že její místo je na statku, kde vychovává své nevlastní děti. A tak nakonec Stanleyho opouští s vědomím, že patří do této země, do Čech. V jejím rozhodnutí je i přehodnocení dosavadního vztahu ke svému muži, i přehodnocení odpovědnosti k nevlastním dětem. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (81)

sud 

všechny recenze uživatele

Celkem průměrné drama s topornou Barborou Munzarovou, slušným Jiřím Dvořákem a vynikajícím Jirkou Schmitzerem. Je až s podivem, jak tento příjemný chlapík (měl jsem tu čest s ním mluvit) dokáže přesvědčivě zahrát ty svoje despoty, do kterých je poslední dobou často obsazován (dále třeba "Kráska v nesnázích"). Kdyby někdo u nás natáčel remake "Dospívání po americku", nebo něco na ten způsob ("Dospívání po česku" :-)), roli otčíma by nemohl hrát nikdo jiný, než Jirka. 60%. ()

Matty 

všechny recenze uživatele

Herci jsou moc dobří, Schmitzer je výborný, ve scéně, kdy vchází do pokoje se slovy „nebudu tě bít“ a výrazem „já tě zabiju“ pak přímo nezapomenutelný. Spíše úsměv vzbuzují ryze čeští herci v rolích amerických vojáků – mluvící navíc s dokonalým anglickým přízvukem. Jiří Dvořák si jako jeden z nich střihl další roli libového frajera, kterému není cizí obtáhnout vše, co má dvě nohy a prsa („People do it. It’s normal“), čímž se opět dostáváme k největšímu problému českých herců – jsou příliš škatulkováni. Formálně jde o dílo velice prosté, bez jakýchkoliv vizuálních kudrlinek (až na jednu pěkně nasvícenou milostnou scénu). Scénář je OK, jen nemá jasno, o čem chce v prvé řadě být, jestli o vyrovnávání se s poválečnou situací u nás, jestli o osvobozování spojeneckými vojsky, jestli o milostném trojúhelníku – asi o všem a přitom pořádně o ničem, aniž by však přestal o něčem být. :) Nic v něm není černobílé, ačkoliv je zprvu založený právě na kontrastu domácího teroru a pohodičky s hodnými Amíky, ale všeho dočasu. Vůně vanilky není zdaleka tak okázalým projektem jako později vzniknuvší Operace Silver A (právě nadšení z ní mě přimělo se na Vůni podívat), obsahuje příliš mnoho klišé, snad se i bojí jít vlastní cestou, stále před sebou nicméně máme kus poctivě odvedené práce. Ideální coby nenáročná večerní tečka za dnem plným práce. 70% ()

Reklama

Radek99 

všechny recenze uživatele

Mně osobně se zdá, že televizní film Jiřího Stracha převyšuje ostatní domácí televizní tvorbu o hlavu a proto ho hodnotím v rámci daného žánru (téměř) absolutně, po roce 1989 je to jeden z nejlepších čistě televizních počinů vůbec. Jistě, najde se pár mušek na kráse, američtí vojáci mají profláklé ,,české" obličeje, navíc se neustále volně projíždějí krajinou a drama války zůstalo někde v pozadí (nejsem si jist, zda to ale byl tvůrčí záměr), avšak všechny mouchy jedním mávnutím odeženou doslova dech beroucí herecké výkony (zejména Jiřího Schmitzera, ale i Barbory Munzarové hlavně v úvodní hádce, dokonce mi tu nevadil ani neherec Aleš Háma, kterého jindy vysloveně nemusím), hodně dobře napsaný scénář, perfektní (sic dabovaná) angličtina amerických vojáků a konečně režijně zvládnuté vyprávění o podobách hledání osobního i partnerského štěstí na pozadí velkých dějinných událostí. Z fyziognomicky nepřehlédnutelného herce Jiřího Stracha se stává umělecky nepřehlédnutelný režisér. To je pro českou televizi moc dobře... ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Velmi kvalitní TV film. Parádně vylíčená doba, osvobození (a reakce na něj) a život na vesnici (vláda pomluv, konzervatismu, pochybných tradic). A jak jsem měl před filmem strach z jazykové stránky, tak jen kvituju, že tam tu angličtinu fakt daly, působila sice mírně amatérsky, ale zato mile. Herecké výkony (zvláště Schmitzerův) byly taky slušné, atmosféra se zdařile přelévala od optimismu až po docela depresivní drama. Konec působí vzhledem k předešlému ději možná trochu pohádkově, ale já jsem spokojen a dávám solidní 4*. „Po válce bude, až to napíšou v novinách.“ ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Božínku, já už začínám mít z téhle televizoidní dvojky Strach & Konášová téměř strach. Bez ohledu na mé subjektivní pocity je však každopádně tahle inscenace jeden těžkopádný velký blábol s přehrávajícími zasloužilými umělci, tlačícími ze sebe vykonstruované dialogy o ničem a rádobymoderní kamerou, snímající toto snažení bez vůně a zápachu... Nebo že by to bylo jako fakt ze života? Nebo že by to byl ten kunst? Vlastně sorry - art! . . . Něco tady ale trošku smrdí, páni artisti, obzvláště to adorantské hodnocení. Marketing zjevně funguje... ()

Galerie (17)

Zajímavosti (10)

  • Pouze dva herci namluvili své role v angličtině sami, a to Pavel Kříž a Aleš Háma. (morgos)
  • Při natáčení na plzeňském náměstí město vyšlo filmařům vstříc. Poskytlo štábu několik policistů, omezili dopravu a celé dopoledne nejezdili na náměstí tramvaje. (morgos)

Reklama

Reklama