Miluj bližního svého

Ak bol Mark Pellington predvídateľný v Proroctve z temnôt, tak to určite neplatí o jeho predchádzajúcom filme podľa scenára Ehrena Krugera, ktorý to so záverečnými zvratmi vie. Jemu potom stačí dodať scenáru atmosféru a presvedčiť producentov, že si takýto projekt zaslúži výborných a hviezdnych hercov. Bridges je už veľmi dlho mojim obľúbeným hercom, takže každý film, v ktorom sa objaví v hlavnej úlohe vo mne vzbudí pozornosť. Tento patrí k jeho najlepším. (29.10.2012)

Hodnocení snímku rozdělím na dvě části. První částí bude úsek bez pointy a druhá část s pointou. První část lze charakterizovat jako poněkud paranoidní thriller o spiknutí s vysokou dávkou napětí. Občas se bohužel ústřední postavy chovaly dost nelogicky. Tuto samotnou část bych hodnotil za 3*. Celý snímek i s pointou však dělá z filmu totální ptákovinu od začátku až do konce. Taktika, kterou teroristé ve filmu použili, by se totiž dala přirovnat k sásce do loterie ve stylu "Právě teď jsem prodal svůj dům a jdu do kasína všechny tyhle peníze vsadit na čílo 36." I terorista jedná racionálně, obzvlášť v případě, že jde o peníze, resp. zmařenou investici. (02.02.2008)

„To vozidlo je tu oprávnene. Aj my sme tu oprávnene. Jediný, kto tu nie je oprávnene, si ty.“ V dobe premiéry bolo Miluj blížneho svojho prezentované ako šokujúci komerčný hit, od ktorého to nikto nečakal (vrátane štúdia). Ale ono to napokon nie je až také horúce. Mohlo by sa zdať, že 41 miliónov bola na rok 1999 solídna tržba, ale treba vziať do úvahy, že sa jednak bavíme o celosvetovej tržbe (porovnajme s tiež tohoročným Šiestym zmyslom, ktorý stál 40 a zarobil 670) a jednak rozpočet bol 31, takže by som sa, byť na mieste autorov týchto silných vyhlásení, radšej krotil. Radovému divákovi samozrejme môžu byť zárobky úprimne ukradnuté a ide mu skôr o to, či je Miluj blížneho svojho dobrý film alebo nie. Nuž... je. Režisér Mark Pellington (ktorý neskôr natočil podobne zvláštny mysteriózny triler s Richardom Gereom Proroctvo z temnôt) reflektuje čudnú dobu končiacich 90. rokov a s nimi súvisiacej paranoje americkej spoločnosti, strach zo susedov, o ktorých nič nevedia, obavy z až podozrivo pokojných amerických predmestí (kde sa za drahými domami a dokonale pokosenými predzáhradkami nejeden raz ukrývajú najotrasnejšie tajomstvá), stalkerovstva, neistoty, nedôvery a vzmáhajúcej sa teroristickej doby (do útoku na newyorské Dvojičky zostávali iba dva roky). Čím menej sa hrá s vnútorným napätím (a čím viacej odpovedí na dráždivé otázky tvorcovia ponúkajú), tým viac to ide do hája. Temer dvojhodinová dĺžka tiež neprospieva, skôr naopak. Našťastie čo-to vylepší nečakané finále, ktoré nepatrí do rangu šokujúcich twistov á la Klub bitkárov, ale i tak som si ho užil (scenár napísal Ehren Kruger - Vreskot 3, Kruh, Kľúč). Veľmi dobrá napínavá deväťdesiatková atmosféra s vydareným kastingom (u Tima Robbinsa sa to ku koncu zhoršuje, naopak ku koncu sa situácia so silným hereckým výkonom značne zlepší u jeho kolegu Jeffa Bridgesa, ktorý bol dovtedy priemerný). (09.11.2004)

Nebýt myšlenky v závěru, která to všechno (po odečtení patosu a dalšího dojemného balastu) pěkně shrnula, tak by mé hodnocení bylo ještě horší. Nepopírám, jedná se o velmi zajíimavý námět. Navíc: Mark Pellington plus jeho kameraman umí dělat pěkné obrázky. Zpracování Marka Pellingtona mi však přesto v globále ani za mák nesedlo. Herecké výkony mi přišly v tom nejlepším případě nevydařené - u málokterého filmu mě tolik znervózňovaly rádoby dojemné scény, chvilky na slzu... a teď sorry, ale nemůžu si pomoct: neustálé uvědomělé pomlaskávání, rozhazování rukama, patetické pofňukávání (nemám nic proti mužskému pláči), uvědomělé hádání se za správnou věc a vůbec všechny možné nonverbální projevy a "chytré" hlášky. Samotný příběh? Kromě výše zmiňovaného vcelku povedeného závěru mi celý příběh přišel průhledný jak moje obnošené spodky (ehm, píšu to na efekt - v reálu žádné nenosím). ;o) POZOR, ZAČÁTEK SPOILERU! Hlavní (záporné) postavy mi například už od samotného začátku filmu připadaly až příliš hodné, což nikdy nevěstí nic dobrého. KONEC SPOILERU! Ale ať jen nerýpu - na snímku musím moc pochválit hudbu, kterou má mimo jiné na svědomí Lynchův dvorní skladatel Angelo Badalamenti. Skvostné, majestání, hutné... Shrnuto a podtrženo: Dobrý námět, který mi však ani trochu nesedl. Škoda, možná by stačilo méně tlačit na pilu (pointě by to na výsledku neubralo), ubrat patosu či aspoň vysvětlit některým hercům, co to je přehrávání... (08.07.2005)

Velmi (!) působivý začátek, pak přijde uklidnění, ale to jen na oko, a postupně začne houstnout atmosféra nedůvěry, podezřívání a až posedlosti. Napětí přibývá a dostavuje se adrenalin…jenže (místy skoro směšné) akční scény směrem ke konci toto pečlivé budování narušují (jak mám být napjatý, když pan Jezdec svými kaskadérskými kousky strká nejednoho akčního hrdinu do kapsy a jeho neohroženost mě bije do očí). Samotnou kapitolou je závěr. Z určitého úhlu pohledu předvídatelný, ale přesto překvapivý (což se mu musí nechat). Nebo pro někoho možná spíš znepokojivý, paranoidní či dokonce až manipulativní (co když je můj soused, na první pohled ničím zvláštní, sympatický, mající v pořádku rodinný život a normální práci, někdo úplně jiný….neměli bychom se bát lidí kolem nás, podezírat je?!). Tak či tak konec jistě nenechá žádného diváka chladným a bude ho nutit přemýšlet. Za mě tu budou slabší 4*, přece jenom se mi většina filmu velmi líbila. (10.09.2014)