Labyrint vášní

Moje teprve druhé setkání s Pedro Almodóvarem dopadlo ještě hůř, než to první. Jestliže jsem včera psal u Zákonu touhy, že ten film na mě z větší části působí jako příběh plný milostných zvratů z telenovely, doplněný o umělecký vizuál a pár nevšedních nápadů, tak raději ještě díky za takovou konstelaci a formu... protože tak ten film pravidelně alespoň cosi zajímavého nabízel. Zatímco tady mi to uprostřed Labyrintu vášní připadalo jako banální nuda občas rozvířená nějakou tou provokativní scénou nebo fekálně humorným prvkem a navrch dost rutinně natočená. Z dnešního pohledu sice může být překvapivé a netradiční vidět, jak si Almodóvar své filmy pravidelně naplňoval spoustou gayů, lesbiček, transvestitů a jiné podobné havěti již v 80. letech a celkově tak dávno před tím, než z toho vzešel doslova módní trend kinematografie, ale i tak... sledovat tuhle spleť LGBT postav ve volném slepenci příhod bez pořádného příběhu mě dost brzy přestalo bavit. Pár povedenějších scén vyvažují jiné naprosto trapné (mj. natáčení jakéhosi porna s vrtačkou) a jako celek mi film skoro nic nedal. Zatím se s Almodóvarem totálně míjíme. [40%] (31.10.2022)

Zdá se, že tento Almodóvarův film je prvním z celé jeho filmografie, který je k mání v našich končinách. I na tomto, sedmadvacet let starém filmu je vidět, na jakém hřišti bude celou svou kariéru hrát. Je to svět těch nejzvláštnějších a od "normálních" lidí se lišících postav, které si mohl vymyslet jen tak krásně "úchylný" mozek, jaký má Pedro. Tady máme doktora, který se vyhýbá sexu a proto se zabývá umělým oplodnění žen. Jeho dcera je naopak neukojitelná nymfomanka, která si to rozdá klidně i s osmi muži na jednom mejdanu. Nadržený otec, posilující se afrodiziaky znásilňuje obden svou dceru, v domění, že je to jeho manželka, která ho však už dávno opustila. No a samozřejmě nechybí ani homosexuálové a transvestité, aby měl Almodóvar všechny "své" pohromadě. V pořadí už můj 17.film od tohoto borce mě zase velmi pobavil a 80% si plně zaslouží. (13.06.2012)

Pedro začínající je dost vzdálen Pedru současnému, v tomto případě spíš naštěstí. Režisér postupně vyzrál, i jeho styl se vybrousil, ubylo postav, netroufám si sice tvrdit, že pod tlakem komerce ubral v tématech na plynu, ale jeho dnešní snímky jsou prostě více zajímavé, méně šílené. Začínající Banderas opět jako homosexuál, a už se na něj těším v Kůži, kterou nosím. (24.08.2011)

Tak to byl labyrint snad všech vášní dohromady. Kdo s kým, jak, proč, nic moc neřešit, protože všechno jedno jest a povoleno jest. Je libo trochu si čichnout laku na nehty? Klidně. Je libo gayům zamilovat se do lesbičky? Klidně. Je libo nymfomance............? Klidně. A Antonia jsem poznala až za značnou chvilku. Příběh moc nečekejte, ale ten labyrint rozhodně ano. Pedro je skutečně divoch, viděla jsem od něj rozhodně lepší kousky, ale tady to byla rychlá jízda, kde jsem se nestačila výrazně nudit, tudíž s přimhouřením očka je to čtveročka. (03.05.2015)

Neskutečné, nesmyslné, nereálné, praštěné...almodóvarovské. Režisér naštěstí časem pochopil, že by měl trochu ubrat, protože Laberinto de pasiones je zkrátka nevycválaný a moc nedrží při sobě, některé pasáže jsou nudné, některé jsou naopak skvělé, často situace nedávají smysl a některé momenty nejsou dovysvětlené. Za finále ale hodnocení musím zvýšit, něco tak stupidně zábavného se jen tak nevidí...o tom totiž Almodóvar je. (02.11.2013)