Stvořeni pro lásku

Líbila se mi intimita, když se potkávali cestou pro rýži, nebo při odemykání bytu. Prostě to sdílení malého prostoru a bující láska, kterou v sobě oba spíše zdrženlivě dusí, než aby jí ponechali volný průchod. V poslední čtvrthodině ale Tony Leung odjede někam do Kambodži, děj se posune asi o tři roky a já už jsem se vůbec nechytal. Naštěstí film pak už velmi brzy skončí a ve mě stále žije vzpomínka na neuvěřitelně elegantní Maggie Cheung a krásná melodie z titulků. Takže nějaké nepochopení konce vem čert. (27.10.2013)

První sem viděl Wongův film 2046, kterej je v podstatě pokračováním In the mood for love a myslim, že to nebylo úplně dobře, jelikož i když to nenavazuje nějak razantně, tak vývoj postavy Tonyho Leunga tady přímo navazuje nebo lépe řečeno se z něho dá pochopit styl chování Tonyho Leunga v 2046 nebo aspoň mi to tak přišlo a tak nějak sem díky tomuhle filmu líp pochopil i celej film 2046, krom toho je tu víc věcí, který jsou v pokračování dál rozvíjený, jedná se hlavně o myšlenky. Nicméně co se týká samotnýho filmu, tak je opět hodně poeticky natočenej, kamera opět nádherná, muzika nevtíravá, ale dobová a pro atmosféru perfektní a oproti 2046 se nejedná o tolik zmatenej kousek, příběh si plyne svým pomalým tempem a i tak dokáže zaujmout (10.12.2008)

Kar-wai Wong jako Mistr obrazu, nevyřčených slov a odvrácených pohledů. Příběh dvou, nesmírně rezervovaných lidí, jejichž protějšky jsou téměř celou dobu nepřítomny (prý na obchodních/pracovních cestách), přičemž později vyjde najevo, že jsou milenci. Hlavní postavy se ve filmu neustále míjejí, distingovaně spolu prohodí několik slov, aby poté pokračovali tam, kam měli původně namířeno. Takto v podstatě probíhá i jejich romance, přičemž oba pravděpodobně vědí, že k milostnému naplnění jejich vztahu nemůže nikdy dojít. (16.06.2011)

Kultivovaný Wong rozprávajúci tichý milostný príbeh situovaný do 60-tych rokov, plný izolácie a komunikačnej bariéry s obdivuhodným citom a jeho špecifickým zmyslom pre vizuálne spracovanie. Oproti predchádzajúcim snímkam (Chungking express, Fallen Angels,...) sa v In the mood of love presúva z oblasti psychedélie do impresívnych odtieňov, uzatvára sa do introvertnej komornosti, znižuje tempo a pôsobí v skratke viacej distingvovane, s veľmi poetickým obrazom lásky. Komunikácia s divákom ostáva viacej odmeraná, posilňuje vytváranie dojmu izolácie, ktorý podfarbuje celú snímku, nevyskytujú sa tu monológy, osobné výpovede, postáv smerované priamo k divákovi, kamera sa zakrýva a pomaly prechádza spoza mreží, okien, záclona a rôznych clôn, Wongova štylistika nepôsobí tak expresívne, krikľavo ako v predchádzajúcich dielach, zbavuje sa neónu a jázd labyrintom nočného mesta v ktorom sa náhodne prepletajú osudy postáv, In the mood of love sa chová dospelejšie a koncentrovanejšie. Disponuje veľkým citovým potenciálom dávkovaným striedmo po perfektne odmeraných dávkach, symbiotizujúcich s obrazovou čistotou. Jednotlivé zložky filmu sa vzájomne do detailu dopĺňajú a pomáhajú si vo vzájomnej sugestívnosti, ktorej výsledkom je nádherne koncentrovaný celok, puntičkársky kolorit, kde má každý jeden odtieň svoje pevné, hierarchicky dané miesto, nenápadný a v konečnom dôsledku o to pôsobivejší. Problém komunikácie a oddelenia je vykresľovaný krasopisnou podpovrchovou drobnokresbou, celok pôsobí subtílne a nenápadne, funguje ako perfekcionistický hĺbkový náhľad (nechcem použiť priamy termín „pohľad“) do problematických medziľudských vzťahov s impresionistickým citom a trpezlivosťou. (07.07.2013)

Artistné dielo s minimom deja, formálne veľmi bohaté. Sústredenie sa na vzťah hlavnej hrdinky a jej suseda píšuceho príbehy na pokračovanie v prítmí ázijského veľkomesta začiatku 60. rokov. Kvetinkové šatičky, dokonalá chôdza spomalené zábery, láska vyjadrená v náznakoch. Všetko spracované veľmi odťažito a navonok chladne. Neventilované city sa búria v ústrednej dvojici príbehu pod maskou vážnych, emócie nevyjadrujúcich tvárí. Nevšedné dielo, kde vysoko prečnieva fragmentárna kamera a farebné odtieňovanie zväčša daždivo – pošmúrneho príbehu nad samotným, miestami uspávajúcim príbehom. Krásne nasnímaný obraz. (23.11.2004)