Possessor

Pomalé nekomerční psychologizující scifárny, tak to je moje. A tahle psychologizující scifárna je k mojí spokojenosti i vhodně říznutá krvákem a úchylárnou. Aby taky ne, když jejím rejžou je Cronenbergův potatěný synátor. Jeho celovečerní prvotinu Antiviral si už skoro nepamatuju, ale když čtu můj starý komentář k ní, moc mě nepřesvědčila. Zato Possessor mi sednul perfektně. Správně namixovaná směska psychodramatu, sci-fi thrilleru a bizarního béčka. Navíc psychopatická a sociopatická predátorka Riseborough v hlavní roli má monstrózní tlamu a výraz jakéhosi nepodařeného a porouchaného androgynního androida, což oceňuju. A taky se mi líbí, když si někdo dokáže užívat svojí práci, no a ona svou práci miluje ještě mnohem víc, než svou rodinu. A vykonává jí s nadstandardním drajvem. Ovšem thrilleroví středoproudaři a milci přímočarosti a nekomplikovanosti, vy běžte radši o film dál. Zaokrouhluju nahoru, nevšedních filmů moc není a je třeba si jich považovat. (30.07.2020)

Recenzenti ze Sundance to v ohlasech zase jednou nestoudně přepískli, takže po přečtení několika textů, které Possessora velebily div ne jako žánrový milník a zcela unikátní, odvážný a drsný film jako žádný jiný, jsem si ho v hlavě vysnil trochu jinak. Nelze tedy předstírat, že bych byl zcela bezvýhradně spokojen s tím, co jsem nakonec dostal, ale to není chyba na Cronenbergově straně. Possessor rozhodně má dobrý a originální námět, je rozhodně dobře a stylově natočený a zahraný ... ale stejně tak rozhodně zůstává ve skromných mantinelech nenápadného malého thrilleru, zmiňovat ho jako jednu z filmových událostí roku zkrátka není ukotvené v realitě. Většímu prožitku brání nepříliš silné pouto mezi divákem a dvěma hlavními postavami, a podle mne také to, že souboji mezi postavou Riseboroughové a Abbotta chybí hmatatelnější obsah. (03.05.2020)

Já moc nevím, co si o tom myslet, ale pravdou je, že takový filmy se nevidí každej den. Násilí je tady naprosto běžná záležitost, všechno explicitně ukázaný (nůž zajíždějící do krku, litry krve, sekáček na maso atd.), k tomu erotický záběry (nahota, kterou běžně ve filmu neuvidíte), do toho různý psycho momenty, hra se světlem a barevnýma filtrama, matrixovský "napojování" do jinýho světa atd. Forma je netradiční, jméno Cronenberg tady asi nerezonuje náhodou, trochu by se tady dala hledat i inspirace u Refna. Ale ten příběh a zápletka je taková divná, postupem času se to komplikuje až moc, jaká vlastně byla motivace postav atd. Ale vzhledem k tomu, že se jedná víceméně o prvotní počin mladýho filmaře, je to slušný. To se ještě bude dát vypilovat, jen to asi nebude žánr pro každýho! (04.08.2020)

Vzhľadom na nedopečenosť scenára som si myslel, že ide o Brandonov debut, ale nie je tomu tak. Zaujímavé sci-fi s fajn nápadom avatarom - zabijákom, ale s extrémne nesympatickými postavami. V podstate ide o námet pre nejaký seriál, kde by jedna zákazka trvala do hodinky, tu je ale natiahnutá na celovečernú stopáž. Film tak nemá poriadne tempo, čo je vzhľadom na námet trochu škoda. Je síce explicitne násilný a plný sexu a krvi, ale viac vám utkvie v pamäti jeho hypnotickosť. Ak by ma viac zaujali postavy, mohlo ísť pre mňa skutočne o jednu zo sci-fi udalostí sezóny. (13.06.2020)

Ja som on, on je ona, ja som ona, alebo kto som vlastne? Nakoniec už nik nevie, kto je kto, čo je vlastne bežné. Stromy rastú rýchlejšie, ako plynul tento film. Keby to tak nebolo, tak napriek všetkej scifi demencii by som dala za krvavé násilie a herectvo viac červených komunistických hviezd. Možno by sa mi to viac páčilo, keby som aj ja mala nejakú lobotómiu. (23.05.2021)