Portrét dívky v plamenech

Hezky nasmímaný portrét krátkodobého milostného vzplanutí dvou holek, s decentně vystiženými jemnými citovými nuancemi v jejich poznávání se a následnou procházkou zamilovaností. A to je všechno. Emoce jsou zde (jakože ve “vyšším umění”) natolik potlačované, že se z diváka stává pouhý pozorovatel, nikoliv účastník. Nemluvě o naprosté absenci živočišnosti. Srovnání s Call Me by Your Name je na místě, paradoxně právě jeho živočišnost (ve filmovém portrétu zblížení dvou lidí natolik důležitou) by drtivá většina diváků uvítala spíše tady, že ano. Obě holky hrají fantasticky a je jim to vidět na očích, ale nikde jinde. A závěrečná scéna, sice skvěle uzavírající jejch smutný příběh, je až přespříliš podobná tý z Glazerova Birth. (24.12.2019)

[3,5*]     Príjemne pomaly plynúca dráma zaradená v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, pri ktorej som sa kochal nádherným obrazom. Výborne stvárnená je aj tá jemná psychológia, keď duševné rozpoloženie hrdiniek je zobrazené len jemnými odtieňmi ich výrazov tvárí. Z dramatického hľadiska trochu zamrzí prílišná doslovnosť vývoja romantického vzťahu, ale zase na druhej strane to poteší oko diváka, hlavne toho mužského. Celkový dojem trochu znižujú iba priemerné herečky v dvoch hlavných rolách (Adèle Haenel a Noémie Merlant). Viem si predstaviť, že v prípade špičkového obsadenia by som išiel s hodnotením vyššie (ako som to spravil v prípade filmu Lady Macbeth, kde skvelá Florence Pugh hrala podobnú rolu). (16.12.2021)

Portrait of a Lady on Fire je sice nádherně nasnímanou záležitostí, nicméně příběh společně s hlavními charaktery je plochý a nudný až hrůza. Celý snímek se na stopáží čítající 120 minut režisérce Céline Sciamma tak nějak zoufale rozpadá pod rukama až do chvíle, kdy obě hlavní hrdinky začnou podléhat vzájemné touze a lásce. Nicméně až do tohoto dějového bodu se jedná o nudnou a okatě nastavovanou kaši, u níž se budete po většinu času zoufale dívat na hodinky. A to je vzhledem k úchvatným reáliím Bretaně, krásným herečkám a všudypřítomné Vivaldiho muzice vážně velká škoda. „When you're observing me, who do you think I'm observing?“ (06.01.2020)

Portrét dívky v plamenech je epochálním filmem, který klade důraz zejména na dvě hlavní aktérky a křupání dřeva v krbu, které však velice lehce zastíní pohled femme fatale Noémie Merlant a dekolt Adèle Haenel. Tenhle film definitivně není pro každého, avšak pokud preferujete minimalistický mix emocí v kombinaci s dlouhými záběry na ženská gesta (a hýždě), budete uspokojeni v míře nejvyšší. 90 % Celosvětový příjem k 31. 1. 2020: $ 5,234,942 (31.01.2020)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA ║Tržby Celosvetovo $2,936,245▐ Prvá hodina to dáva dosť dole. Nevýrazne, ospalé, proste zívačka ako svina. Nevie sa to poriadne k ničomu odraziť, ničím upútať. Oproti takej tipovo podobnej Favoritke to je dosť nemotorné. V druhej hodinke to už konečne začne iskriť a hra na to artové umenie ako už konečne aj je k niečomu. Chrlí to pekné obrázky, prípadne aj obrazy, kresby do knižiek, náhrdelníkov, proste radosť, začne fungovať chémia. Ústredná dvojica to rozohrá priam delikátne, má to zmyselnosť ale pre mňa aj tak dosť premárnené a nezachránilo mi to tú pretrpenú prvú polovicu filmu. /videl v kine: 45%/ (04.12.2019)