Režie:
Ingmar BergmanScénář:
Ingmar BergmanKamera:
Sven NykvistHrají:
Ingrid Thulin, Gunnel Lindblom, Birger Malmsten, Håkan Jahnberg, Jörgen Lindström, Eduardo Gutiérrez, Olof Widgren, Birger Lensander, Karl-Arne Bergman (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Bergmanovo slavné drama o neporozumění a lidském odcizení. Příběh vyprávějící o chladu a odcizení mezi postavami sledujeme očima malého chlapce Johana. Ten cestuje na venkov společně se dvěma ženami – svou matkou Annou a bezdětnou tetou Ester, které se však skoro nemohou vystát. Zatímco požitkářsky zaměřená Anna se synovi příliš nevěnuje, Ester o Johana láskyplně pečuje. Příběh zasazuje trojici postav do města fiktivní země, kdy Ester, Anna ani Johan nerozumějí místnímu jazyku. Tento prvek faktického neporozumění jen posiluje motiv potlačených tužeb a frustrací hrdinů. Ti jsou od vnějšího světa odříznuti jak emocionálně, tak právě i bariérou jazykovou. Cestu k sobě pak marně hledají samotné sestry, ale i matka a syn. Ingmar Bergman tak ve filmu Mlčení vykresluje tíživý, velmi silný a přesvědčivý obraz zablokované komunikace. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (115)
Asi nejslabší Bergman, co jsem zatím viděl, přesto (jaksi samozřejmě) nemohu pod pět, když si vzpomenu na snímky z dnešní doby, kterým jsem dal čtyři hvězdičky - to by byla skoro urážka. Opět kongeniální Nykvistova kamera a světlo. Dokonalý zvuk. Decentně a "na místě" použitá hudba. Brilantní herecké výkony. Nelíbili se mi vsuvky s tanky, liliputáni ani všechny ty ostatní věci mimo hlavní dějovou linii, které snad měly něco znamenat, ale to jsem opravdu neodhalil - snad se měly jen podílet na utváření oné vskutku tíživé atmosféry. Jinak : gratulace panu Bergmanovi za otevřené sexuální scény, které snímek zachránily před sindromem "neotevřených" sexuálních scén, kterým trpěly filmy té doby a na který dojela například Kubrickova Lolita. ()
Maximálne intímne, "tiché" a zároveň nepríjemne depresívno-melancholické. Psychológia komunikácie a vzťahov, pri ktorej si Bergman pomáha množstvom symbolov. Jeden z "najťažších" filmov, čo som kedy videl a film, korý už druhý krát vidieť nechcem... Znáška pozitív na človeka za kamerou je nosením dreva do lesa, Nykvist bol skrátka fenomenálny! Silný zážitok... ()
Bez klíče. Bloudění. Blouznění. Nemožnost, neschopnost promluvy. Rty jsou sevřeny. V cizí zemi, není k nalezení, skutečná, společná řeč rodinné intimity. Bezúspěšné, bezútěšné jsou průniky do ní. Mystérium scén brání v anamnéze její identity. Stíny zalknuta, zanícená je duševní komnata. V ní nenápadně plápolá nenávratná temnota. Hoří a spaluje bytí - nebytí. ()
Velmi zvlastni film s nemene zvlastnim rytmem, estetikou, stupnovanymi emocemi, melancholii i formou znazornujici lidskou sexualitu anebo rozdilne vnimani sveta. Bergmanovska intimni psychologicka a napetim pulzujici filmova hypnoza me az prekvapive snadno vtahla do mistrova sveta. Jeden z tech filmu, kde se mozna vyplati o neco mene premyslet a vice citit... ()
Bergman se tentokrát vyhnul náboženskému motivu. Jeho oblíbená smrt sice zůstala, ale zároveň nastolil téma nové: sexualitu. Převapivě vcelku otevřené scény, nejeden pohled na ženské ňadro. Ale jinak typický Bergman se vším všudy - komorní příběh dvou žen, sester, z nichž jedna je nemocná. Film vrcholí konfliktem právě obou hlavních hrdinek. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (3)
- Svým otevřeným zobrazením sexuality film vyvolal nejen bouřlivou diskuzi, ale přitáhl také mnohem více diváků než většina Bergmanových děl. Podle Ingmara Bergmana šlo však o to nejnechtěnější publikum. (džanik)
- Ačkoli jazyk ve filmu zní “slovansky“, je jeho autorem sám Ingmar Bergman. Název města, "Timoka", je ovšem reálný výraz, který Bergman našel v estonské knize svojí ženy, Käbi Laretei. Znamená údajně "náležející katovi“. (džanik)
Reklama