S tebou mě baví svět

Svět se mění a lidé se mění s ním. Z pradávné nenávisti jsem se propracoval ku znechucené úctě vůči klasice. A že to klasikou je se mi prokázalo již před lety, kdy mi pod okny tehdejšího bydliště v centru stověžaté táhl gejprájd. Zmaten všemi těmi barvičkami a posilněn destilátem z brambor jsem hochštaplersky vystoupil na parapet a do davu dole zvolal ,,Přátelé, kamarádi, my vám ty prdele rozmrdáme!". Zjevně díky notorické znalosti filmu má akce vyvolala nečekanou reakci. Jeden neoděný chlapec spadl smíchy z alegorického vozu, další mi posílali pusinky a dva nejhladovější započali stoupat po hromosvodu. Sice si to tedy dobrovolně nepouštím, vzájemně se s poledňákovinou vyhýbáme, ale víme o sobě a již se netoužíme zabít. Co? To tě zajímá? Proč tam již nebydlím? Bolestivá traumata, když už to musíš vědět! Vzpomínky, které mermomocí vytěsňuji. Zbytečně pevně ukotvený hromosvod. Jako Syřan - musel jsem se z té hrůzy odmigrovat. Sbalil jsem si pět švestek a odešel hrdě středem. Kachním krokem. (16.01.2018)

V tom nejlepším slova smyslu civilní výkony ústřední pánské trojice mohou za to, že se pokaždé směju. Anebo že by to bylo kouzlo? Nebo to je tím, že se často sám sebe ptám - "Může mít někdo za kamaráda takovýho ptáka?" :) Zlidovělé hlášky, největší boss ze všech Július Satinský, výborná hudba (ta filmová, ne Helči Vondráčkové). Ale stejně - veselohra století?? To, že Pavel Nový naprosto v pohodě popisuje (byť lže, což divák ví) nevěru svojí krásné ženě (Zdena Studenková) a jeho amigos z toho mají hroznou legraci, mi právě legrační nepřijde. Co se na té chatě asi muselo dít jiné roky, když u toho ještě ty děti nebyly? A "vtípek", který kamarádi provedou ze všech sil se snažícímu Albertovi - tím myslím večeři pro Kateřinu, ne závěrečný koš - je za hranicí černého humoru. Čím víckrát to vidím, tím intenzivněji mě tyhle myšlenky napadají. Ale stejně to všechno mezi tím mám rád, což nechápu. Tehdy prostě ještě paní Poledňáková věděla jak na nás. (21.02.2003)

Nemám rád CZ/SK filmy. Nie su na úrovni a nedá sa na ne pozerať. Ale aby sme si to urovnali. To sa týka len tých nových. Na tie staré nedam dopustiť. Komédie ako Pelíšky. S tebou mne baví svet a podobne sú skvelé komédie. Na tomto filme som sa neskutočne bavil. Je to proste stará dobrá klasika so skvelým humoristom Satinským. (01.10.2008)

Komedie zvláštním způsobem mimózní. A to počínaje těmi luxusními byty, obědy pozůstalých dam ve špičkových restauracích a konče nesmírně tuhými, rádoby moudrými a vždy předpisově spisovnými dialogy, které jsou všechno ostatní jenom ne odkoukané ze života, pokud je tedy zrovna nezachránil Jůlius Satinský svým obrovským smyslem pro humor. Kladem rozhodně není ani ten příšerný normalizační pop, který na filmového diváka číhá na každém kroku. Naopak ocenit je nutné řadu krásných fórů, herectví všech tří tatínků i jejich dětí. Suma sumárum je to s odřenýma ušima ****, možná spíš ***. Komedií století snad jenom pro jedince hodně mdlého rozumu... (28.12.2006)

Nejpřeceňovanější film všech dob. Co je na něm tak skvělého? Snad ne dětinsky "roztomilé" gagy, nebo ten nepříjemný závan počátku osmdesátých let, jenž z filmu přímo čiší. Ovšem ránou úplně mimo hru bylo zvolení téhlé chabé spotřební komedie veselohrou století. To je v tom případě degradační stupnice bez výpovědní hodnoty. Ale i kdyby tam nebyla, tak nechápu to sálodlouhé opakování v programech televizí. Humor, kvalitní herci, roztomilost, inteligence.... Kde? Jak? Prostě nechápu... (12.11.2005)