Režie:
Daria KashcheevaScénář:
Daria KashcheevaKamera:
Daria KashcheevaHudba:
Petr VrbaObsahy(1)
V potemnělém nemocničním pokoji leží na lůžku starý muž a nehnutě pozoruje svou dceru stojící nad ním. Tento intimní okamžik naruší zvuk rozbitého skla, do něhož narazil malý ptáček. Když jej dcera drží v dlani, vybaví si nepříjemnou vzpomínku z dětství se svým otcem, od kterého se jí celý život nedostávalo pochopení ani lásky. Teď se už před ním není schopna nijak otevřít a sdílet s ním své pocity, i když ví, že to jsou možná jejich poslední společné chvíle… Krátkometrážní loutkový film studentky FAMU Darii Kashcheevy Dcera se dočkal mnoha ocenění – např. Ceny české filmové kritiky, Českého lva za nejlepší studentský film, Ceny poroty pro krátkometrážní film za nejlepší animaci na festivalu Sundace, studentského Oscara nebo i samotné nominace na Oscara za krátkometrážní animovaný film. Bezeslovnou etudu režisérka obohacuje o unikátní snímání za pomocí napodobení chování ruční kamery s typickými švenky, chvěním a zaostřováním, čímž do svého díla vnáší nevídanou dynamiku, syrovost a autenticitu, zpravidla tolik nevídanou v loutkových filmech. Režisérka film věnovala matce a otci. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (36)
Národní hrdost stranou — Dcera by se mi hodně líbila, i kdyby pocházela z Čukotky. Jsem rád, že tento snímek bude reprezentovat Českou republiku — je intimní, silný, dojemný, nápaditý, přitom velmi náročný na výrobu. Loutky ve spojení s ruční kamerou se nevidí často — už tohle je hodně plusových bodů pro Dceru. [Oscary 2019] ()
Provedení je perfektní, svrchovaný autorský rukopis, který proniká všemi složkami díla (autorka se propsala jak do podoby loutek, tak do jejich animace a sama je i snímala; zvlášť ty pohyby očí, jimiž postavy vyjadřují úzkost, váhavost, zklamání, očekávání ad. jsou fascinující, stejně jako formálně a strukturně hrubé, přesto neskutečně emočně jemné a dojemné je ztvárnění obličeje i rukou, obzvlášť v kontrastu k jemnému zachycení struktury látky aktovky, džínoviny a švů oblečení atd.; a pak ta nervní kamera, snímání zezadu, odcházení a utíkání od kamery, fascinující vystižení jak stavů mysli postav, včetně propadů a paniky, tak zkoumavého utkvívání kamery, která k nim proniká), téma silné a bytostně známé každému, kdo přirozeně touží po přijetí, napojeném vnímání a úlevném sdílení, po společném překonávání pocitu izolovanosti, nota bene u vlastního rodiče, a vyjádření emocí přiléhavé a věrohodné. Snad jen ta metafora s ptáčkem vylétajícím z dlaní je příliš otřepaná. Některé symboly (jak to vystihl Eco: růže je růže je růže) by se prostě užívat neměly, a zvlášť ne jako uzavření příběhu. *** Obzvlášť silně a jako součást příběhu i jako klíč k porozumění tomu, co znamenal, pak vyzní i prosté věnování, zvláště ten druhý řádek, který se objeví o nezbytnou vteřinu posečkání později. *~ ()
Daria Kashcheeva svým krátkometrážním snímkem Dcera názorně ukázala, jak se dá bez jediného slova vyjádřit všechna bolest světa. Tedy přinejmenším toho našeho vnitřního, když už ne toho všeobjímajícího. Ba ani mně se nedostává slov, jak jsem jejím krasosmutněním okouzlená i dojatá zároveň. (100%) ()
Všechen ten hluk okolo Dcery mě nechával relativně chladným, protože loutkám v tuzemském podání moc nevěřím - vybaví se mi vždycky primárně Klimtova odhodlaná sterilita a všechny její deriváty. Kashcheeva ale, a vlastně díky jen pár důsledně rozvinutým nápadům, především kameře, dosahuje silného výsledku, který působí živě a úderně. ()
Asi toho není moc, co dodat. Neuvěřitelná řemeslná a poctivá práce snad v každém ohledu, co se tady graficky dá vidět. Kamera sice nejednou má epileptický záchvat, ale beru, že to je součástí triku. Opět je otázkou věc příběhu a rozuzlení. To totiž je jedna velká subjektivní otázka a jedno velké být či nebýt. V tomhle jsem zcela mimo. Nové a amatérské věci jsou neuvěřitelně chaotické a lyrické, že člověk moc neví, proč existují. Zde je obrovskou výhodou dokonalé provedení. ()
Galerie (9)
Photo © FAMU
Zajímavosti (7)
- Loutky a kulisy byly mnohdy vytvořeny z kombinace dřeva a toaletního papíru. [Zdroj: Aktualne.cz] (vyfuk)
- Výroba filmu trvala asi rok a půl. (ČSFD)
- Snímek získal nejvyšší ocenění Křišťál na francouzském festivalu v Annecy a hlavní cenu na festivalu v australském Melbourne MIFF. [Zdroj: Novinky.cz] (Duoscop)
Reklama