Z

Mňa to bavilo. Koniec je čudný, na strane druhej mu nemožno uprieť snahu o originalitu (narážam na spôsob, akým sa hlavná hrdinka rozhodla bojovať - či skôr nebojovať? - proti ústrednému monštru). Netvor je väčšinu času rafinovane ukrytý v tme, šere, tieňoch a náznakoch, čo funguje už minimálne od Čeľustí z roku 1975 (vlastne ani nie je na 100% isté, že existuje). Herci mi nepripadali príliš sympatickí (samozrejme až na Stephena McHattieho z nezabudnuteľného Pontypoolu) a postavy konali často nie príliš logicky. Ale inak to malo správne zahustenú, znepokojivú atmosféru a pár nepríjemných, mrazivých scénok. (10.09.2020)

Zí není zlý, Zí je zamilovaný.. Christensen postupně přešel z jednoho úhlu pohledu na druhý. Nejdřív tradiční poltergeistování s podtextem rodičovské „ztráty kontroly“ nad rostoucím potomkem, jenže ten jejich přístup k sedm stop vysoké malbě démona v dětském pokoji, poměrně netečný postoj k incidentu s létajícím spolužákem či sestřin vztah k matce už ledasco naznačují. Dědičná psychická choroba? Znovu otevřené rány z dětství, které už mysl měla za zacelené? Autor vás nechá, ať si ty střípky poskládáte sami. Zlomem byla scéna požáru a právě od ní se začalo ukazovat, že Zí kvůli ztrátě intenzity nakonec zaostane za podobně laděným Babadookem. P.S.: K Ježíškovi si přeji nějaké ultimátní krvavé béčko s „bratrskou“ dvojicí Stephen McHattie a Lance Henriksen.. (30.07.2020)

"Z" je imaginárny kamarát 8-ročného Josha, a súčasne aj roztomilý, okatý démonik, ktorý je očividne viac reálny ako by sa mohlo zdať. Takže keď začne vyvádzať nezbednosti a rodinke párkrát pekne "podkúri", bude to práve nervovo labilná mamča, ktorá ho bude chcieť naučiť poslúchať. Teda, aspoň sa o to pokúsi... V rámci démonických či duchárskych kúskov je to solídna záležitosť, dokonca som sa raz zľakol až tak, že som si musel dať fajčpauzu. Konkurencia v žánri je však silná, takže si myslím, že horor najskôr prepláva bez väčšieho povšimnutia. (15.04.2020)

Hodný chlapec Josh si najde imaginárního přítele Z a pod jeho vlivem se změní ve spratka. Spolužáky napadá fyzicky i verbálně, je vyloučen ze školy a doma se stává tvrdohlavým. Jeho závislost na Z se stává posedlostí a matka hledá pomoc u doktora Seagera. Otec Joshe je nad věcí, a tak manželce Beth nevěří, že sama Z viděla. Jenže s imaginárním přítelem se to má nakonec úplně jinak, což ke své hrůze Beth sice zjistí, ale už je pozdě.... Z není duch ani démon, což jsem uvítal, jelikož zejména duchařiny posledních let zmírají na souchotě. Ač je stopáž milosrdně krátká, film bych klidně ukončil v momentě, kdy Beth zanechá syna u sestry a vstupuje do domu, jehož dveře se samy otevřou...ale budiž, nakonec jsem byl vcelku spokojen. (24.10.2020)

Napínavejšie je sledovať chlapa bez rúška z ôsmeho poschodia na sídlisku v Petržalke, ako tohto maloletého “Zora” z Kanady, ktorý pôsobí asi tak nebezpečne, ako cigánka predávajúca parfumy pred Tescom. Po 50 minútach zabalené do alobalu a jebnuté do koša, lebo viac trpezlivosti mám akurát tak sám so sebou, tesne pred spaním. (03.05.2020)