Z

Rodičom je spočiatku jedno, že ich malý syn má imaginárneho priateľa, ktorý sa volá Z. Pripisujú to jeho predstavivosti. Príbeh má však dobrú plazivú atmosféru. Chlapec postupne mení svoje správanie a jeho matka to začne vyšetrovať až zistí, že jeho kamarát je skutočnejší ako si myslela – a je démon. No režisér je asi viac posadnutý jedlom a stolovaním, stále ukazuje rodinu ako sa stretáva pri raňajkách a pri večeri, čo zaberá pomerne veľa času:) Samozrejme, ponúka aj hrôzostrašné momenty a hoci z nich vidíme iba záblesky, v tomto prípade platí, že menej je viac a navyše sú dobre spracované, dokonca aj tie, ktoré vieme dopredu predvídať. Nebudeme si klamať: „Z“ určite nie je Zázrak, neprináša nič čoby sme doteraz v hororových filmoch nevideli. Za príbeh, trochu zvláštny koniec aj za to, že ľakačky fungovali sa tento film však oplatí pozrieť. (23.11.2020)

"Z" je imaginárny kamarát 8-ročného Josha, a súčasne aj roztomilý, okatý démonik, ktorý je očividne viac reálny ako by sa mohlo zdať. Takže keď začne vyvádzať nezbednosti a rodinke párkrát pekne "podkúri", bude to práve nervovo labilná mamča, ktorá ho bude chcieť naučiť poslúchať. Teda, aspoň sa o to pokúsi... V rámci démonických či duchárskych kúskov je to solídna záležitosť, dokonca som sa raz zľakol až tak, že som si musel dať fajčpauzu. Konkurencia v žánri je však silná, takže si myslím, že horor najskôr prepláva bez väčšieho povšimnutia. (15.04.2020)

Zí není zlý, Zí je zamilovaný.. Christensen postupně přešel z jednoho úhlu pohledu na druhý. Nejdřív tradiční poltergeistování s podtextem rodičovské „ztráty kontroly“ nad rostoucím potomkem, jenže ten jejich přístup k sedm stop vysoké malbě démona v dětském pokoji, poměrně netečný postoj k incidentu s létajícím spolužákem či sestřin vztah k matce už ledasco naznačují. Dědičná psychická choroba? Znovu otevřené rány z dětství, které už mysl měla za zacelené? Autor vás nechá, ať si ty střípky poskládáte sami. Zlomem byla scéna požáru a právě od ní se začalo ukazovat, že Zí kvůli ztrátě intenzity nakonec zaostane za podobně laděným Babadookem. P.S.: K Ježíškovi si přeji nějaké ultimátní krvavé béčko s „bratrskou“ dvojicí Stephen McHattie a Lance Henriksen.. (30.07.2020)

Nic nového pod Sluncem to není, nic originálního to do tohohle subžánru hororů o imaginárních kamarádech nepřidává, ale i tak Z (fakt mám rád filmy s název o jednom čísle nebo písmenu - bez ironie) jako horor nefunguje špatně - nějakou atmosféru má, napětí taky, celkem to i drží pohromadě, je to skvěle natočené a má to velmi příjemnou stopáž, takže proč ne. Minimálně za pokus to stojí. 3* (17.05.2020)

Hodný chlapec Josh si najde imaginárního přítele Z a pod jeho vlivem se změní ve spratka. Spolužáky napadá fyzicky i verbálně, je vyloučen ze školy a doma se stává tvrdohlavým. Jeho závislost na Z se stává posedlostí a matka hledá pomoc u doktora Seagera. Otec Joshe je nad věcí, a tak manželce Beth nevěří, že sama Z viděla. Jenže s imaginárním přítelem se to má nakonec úplně jinak, což ke své hrůze Beth sice zjistí, ale už je pozdě.... Z není duch ani démon, což jsem uvítal, jelikož zejména duchařiny posledních let zmírají na souchotě. Ač je stopáž milosrdně krátká, film bych klidně ukončil v momentě, kdy Beth zanechá syna u sestry a vstupuje do domu, jehož dveře se samy otevřou...ale budiž, nakonec jsem byl vcelku spokojen. (24.10.2020)