Requiem pro panenku

V bonusoch na DVD sa ozývajú hlasy naznačujúce, že Filip Renč sa od skutočných udalostí odrazil naozaj len VEĽMI VOĽNE a že chyby sa v 80. rokoch diali ako u pacientky (= hrdinky filmu), ktorá pravdepodobne až taká nevinná nebola, tak u zamestnancov liečebne (ktorí sú podaní až príliš diabolsky, jednorozmerne). Na druhej strane, nakrúcal Renč dokument alebo pôsobivú, vysiľujúcu a údernú psychologická drámu (miestami skôr triler a niekedy dokonca takmer až horor)? Na vyčerpávajúcej atmosfére ma nemalý podiel smutná jesenno-zimná výprava otlčenej, starej budovy uprostred ničoho a výkon Anny Geislerovej. (18.01.2006)

Přišlo mi to jako první vystoupení velkého sportovního talentu na olympiádě... ve výjimečných chvilkách žasnu, jak dá na frak i nedostižné světové špičce, ale nezkušenost se bohužel nakonec v některých okamžicích nutně drasticky projeví a talent končí tak, jako talent - na hodně viditelných místech, ale až za zády nejlepších. Zejména první dvě třetiny podmalované Soukopovou hudbou mě k mýmu úžasu dostaly a vzaly skorem tak, jako Formanova genialita na stejné téma (ve filmu schází sice nedosažitelný Jack Nicholson, ale skupinka českých vychovatelek v čele s Evou Holubovou vás zcela nechá zapomenout na Sestru a dívky z ústavu se přimejmenším vyrovnají Indiánovi a jeho sboru a místy ho dokonce svou opravdovostí, naprosto postrádající byť jen stopu holywoodského klišé, předčí). V závěru si ale Filip Renč již ukusuje příliš velké sousto a s pokusem o přechod od syrové dokumentaristické realističnosti k hollywoodské rozmáchlosti a nedejbože nadčasové symboličnosti ukazuje, na co má a na co ne, díry v logice děje narůstají, koncepce scénáře se chvilkami rozpadá a samotnému Renčovi je evidentně lépe v povzdálí za kamerou než před ní. Hodně dlouhou dobu mé hodnocení přeskakovalo mezi 3/5 a 4/5 a až samotný závěr, který do filmu narouboval ... něco mezi nostalgií a sentimentalitou a připomněl další neuvěřitelně špatnou, hrubě schématickou postavu ředitele ústavu, jej definitivně srazil na nižší úroveň. Málokterý film, který si pamatuji z poslední doby, v kvalitě takhle kolísal... 80% filmu je sice za 5/5, ale těch pár procent, které jsou regulérním odpadem, jej zabíjí. 3/5. (06.07.2008)

Film, který mi přišel jako vyloženě studentský. Polopaticky je zde vše líčeno, tedy jak si ředitel ústavu hraje infantilně s autíčkem, jak se chovájí lesby a jak zacházejí s těmi, kteří jsou jejich obživou. Co mě ale zaujalo, že tenhle film se chytil i v dnes už prakticky zaniklých videopůjčovnách v U.S.A. Jde sice o motivy z reality, ten případ se fakticky stal, ale onou osobou co tam byla neprávem nebyla nějaká sličná žena, ale cikánečka, což by ale mohlo diváky pomást, takže tam režisér strčil raději herečku, která neuměla vůbec hrát, čím přitahovala možná větší pozornost přemýšlejících, než svým "tragickým filmovým" osudem. (12.07.2010)

Filipa Renče nemám rád, jako každého režiséra bez rukopisu. U tohoto filmu se to dá pochopit jeho mládím a porevoluční vyšinutostí, ale přes určité fáze filmu se dostávalo velmi těžko. Renčova věčná snaha natočit něco, co se vyhýbá českým standartům, je zde, více než v jakémkoli jeho jiném filmu, natolik zřetelná, že dosahuje těžké křeče v určitých fázích srovnatelné s porevolční vlnou Víta Olmera (taky vám naskočila husí kůže?). K dovršení všeho zasadil do hlavní mužské úlohy sám sebe a to skutečně zabolelo. Jeho absolutní absence herního talentu by byla zřejmá i na čtrnácté kopii videokazety němé grotesky. Jeho hrátky na přitažlivého akčního hrdinu se srdcem na pravém místě působí, jak předškolní dítě, hrající si na detektiva a jeho výstup ve finální scéně osciluje s trapností ve fatálním důsledku tohoto výrazu. Zpomalovací záběry, podivná vzkříšení a do finále osazenstvo 1. patra (co byl zač proboha ten borec s tim příšerně nabílenym xichtem v té kazajce a hracíma kostkama?) z filmu dělají skutečně rozporuplnou show, která zamrzí v uvědomnění, jaké měl film možné ambice. Protože už od první scény, kdy auto veřejné bezpečnosti v šeru jede po opuštěné okresce kdesi na kraji světa to má nájezd na pekelně depresivní atmosferickou jízdu. A film si dokáže po většinu doby tu bezútěšnost udržet, dřív než ji nakrátko zase zabije nějakou demencí. Když se k tomu přičte určitá chladná syrovost snímku, skvělá výprava a čtrnáctiletá (místy dokonale obnažená) Anna Geislerová, nevychází z toho zas taková hrůza, ale mělo to náběh na 4*. Při představě, co by s tím udělal takový Michálek, nebo Zelenka... ach jo (17.04.2008)

Temné a depresivní drama, které se Renčovi povedlo( až na zbytečnou exhibici ve sprše). Nejlepší film představitele kdysi malého Julia Fučíka. Je však třeba připomenout, že film je stále uváděn s dovětkem - podle skutečné události, což je lež. Dívka Věra K. ( zde jako Marika) byl opravdu nezvladatelný spratek, který vše na nebohé vychovatelky nahrál a při výsleších si ona údajná zvěrstva vymyslel. Když v polovině 90.let vyplavala pravda na povrch, J.Klíma se vychovatelkám, jimž onen spratek spolu s filmem zkazil život, omluvil. F.Renč tak nikdy neučinil... (17.11.2010)