Normální lidi

Coming-of-age drama o tom, jak jsou středoškolské vztahy formovány zdáním, jak může být malé sobectví pod tlakem reputace ničivé a jak velkou proměnou mohou na vysoké projít lidé na střední stydliví. Je to pozorný, nepřikrášlený příběh o dospívání a vztahu dvou studentů irské střední školy a později dublinské Trinity College, Marianne (Daisy Edgar-Jones) a Connella (Paul Mescal). Teskná atmosféra vztahu odsouzeného i přes duševní a tělesné souznění k zániku, protože to zkrátka přichází s věkem. Seriál hluboce vystihuje rozdíl mezi lidmi, kteří tápou na střední a vysvitnou na univerzitě, a těmi, pro něž je střední škola vrcholem popularity a života. Herecké podání a vycizelovaný scénář, který se ovšem nepředvádí, jsou všechno jen ne obyčejné a normální. Něžný i drtivý a subtilním způsobem mimořádný seriál. (03.02.2024)

Naprosto dokonale zachycené dospívání naší generace se všemi výhodami, ale hlavně problémy, které přinesla digitalizace života. Neschopnost zařadit se, neschopnost normálně komunikovat a srozumitelně se vyjadřovat, problematické vztahy, či přetvařování. To vše pro mě zvýrazněné tím, že postavy jsou spíše introvertní, a i proto mi ten příběh dává větší smysl. Má to dobrý soundtrack a herci, především pak ústřední dvojice, hrají naprosto dokonale. Všechno to má ovšem jeden háček. Příběh je dost často frustrující a postavy se často chovají iracionálně nebo jednoduše nedokáží srozumitelně komunikovat, což může vést až k tomu, že je to celé stejně frustrující i pro sledujícího diváka. Pravděpodobně to byl záměr, ale důsledkem toho je, že spousta lidí to nejspíš nedokouká, což je škoda. Tady asi vážně dost záleží na tom, jaký jste ročník narození. (04.02.2021)

Normal People je jeden z nejgeniálnějších názvů, protože na Connellovi a Marianne není normální vlastně nic, ale zároveň všechno. Oba mají milion věcí, se kterými se člověk může naprosto ztotožnit a zároveň udělají tolik podivností, které by člověk asi sám nikdy neudělal. To je na téhle minisérii nejkrásnější, je tam toho spoustu, co chytne za srdce a člověk vidí odraz sám sebe, ale ta reflexe funguje krásně i v tom, co by jeden nikdy neudělal. Vztah dvou hlavních postav je zvláštní, nepochopitelný a někdy až absurdní, stejně tak je ale i emotivní, hluboký a krásný. Nádhernou a citlivou kamerou za doprovodu naprosto nadpozemského soundtracku je tu zachyceno něco, co asi málokoho chytne za srdce, ale pokud někdo otevře mysl i srdce a dá šanci tomuto aromantickému skvostu, tak bude odměněn něčím unikátním, co zas lásku vyobrazuje naprosto neotřelým způsobem. (04.10.2022)

Seriál, který se zařadil do mého binge watching seznamu. Dvanáct dílů po půl hodině dělá krásných 6 hodin sledování, sledování plných emocí. Emoce jako zoufalost, vztek a naděje vám při sledování tohoto díla nebudou cizí a pokud jste fanoušek dramatických milostných příběhů, tak jste právě našli svatý grál. Seriál je naprosto obyčejný, zápletka není vlastně ani nějak originální nebo složitá, a i přes to všechno je energie seriálu neuvěřitelná a každou minutu drží diváka v napětí, protože nikdy nevíte, co přijde dál. Třešničkou na dortu pro mě byl pohled na představitele Conella, kterého hraje mladý a dle mého velmi perspektivní Paul Mescal. (18.01.2021)

Zcela výjimečný audiovizuální počin. Je to nejenom silná pocitovka plná výjimečných hereckých výkonů Daisy Edgar-Jones a Paula Mescala, ale také výjimečná práce s kamerou a zvukem obohacená o reálné dialogy, i když je na seriálu jasně poznat, že byl natočen podle literární předlohy (stejnojmenný román Sally Rooney). Při sledování Normal People jsem cítil k tvůrčímu týmu obrovský respekt i proto, že jde fakticky o ženský projekt (včetně citlivě zachycených milostných scén). Jsem přesvědčen, že podobných ženských projektů by mělo vznikat mnohem více. Zcela speciálně děkuji za objev Paula Mescala. Nádherný mladý herec, který Connellovu postavu bravurně vystřihl. Jeho citlivý herecký výkon mi po celou dobu sledování dělal obrovskou radost a zcela právem si zaslouží být odměněn mnoha cenami. (02.07.2020)