Podzemka

Poslední dva filmy, které jsem od Bessona viděl, byly pro mě zážitkem. Kéž by se to dalo říct i o Podzemce. V Podzemce stojí za zmínku jen zajímavá a vydařená technická stránka. Divák dostane možnost prozkoumat všechna zákoutí pařížského metra. Na této cestě nás provází hromada dosti svérázných postaviček a další hromada velmi příjemné hudby. Ovšem, jakmile se pozastavíte nad otravným a utahaným příběhem, tak vám chvála ihned dojde. Naprostá většina stopáže byla v mých očích krajně nezajímavá, někdy až otravná. Film je bez tempa a bez spádu a celý úspěch vsadil a marně hledal v extravagantnosti. Další drtivé vítězství zajímavé formy nad krajně nezajímavým obsahem. Co se týče herectví, tak se neztotožňuji s popraskem kolem Lamberta, který zde hraje těžce přeafektovanou roli. Oslovil mě snad pouze Michel Galabru, který je dobře známý z četníků a zde hraje velice obdobnou roli. Velmi slabé dva kousky. (12.05.2019)

Pamatuju si, jak jsem hořce kroutil u Antalova Kontroll a to nikoli proto, že by ten film byl jakkoli špatný, ale kvůli tomu, že zpracoval námět, který jsem nosil tehdy dlouho v hlavě (akorát byl zasazený do pražského Kongresového centra). A to jsem tehdy ještě ani nevěděl, že v pětaosmdesátém natočil Besson v zásadě némlich to samý, akorát s protagonistou, který je vizuální kombinací mě a Johnnyho Násilníka. Subway je chaotická změť scén a témat zasazených ve světě pod světem pařížského metra se skutečným mladistvým drajvem, který hází klacky pod nohy každému, kdo se snaží film racionalizovat, zařadit a obecně prostě podmanit. Besson chtěl být protestním hlasem mládeže a navázat v tom na Godarda s Truffautem, místo toho byl ale prostě mladý tele, co se točilo za sukněma. Subway je právě díky tomu takovým čistým, nezkroceným a nerozvážným filmem se svým vzácným kouzlem. (22.07.2021)

"Muže ve smokingu v metru by nemělo být těžké najít." Kdyby byl na nástupišti nebo na eskalátorech, tak by to určitě nebyl problém, ale v útrobách Podzemky se ztratí každý. I zábavný týpek ve smokingu organizující koncert podzemní kapely. Mě to dost bavilo, Fredův provokativní úsměv si budu dlouho pamatovat, znuděná Helena mi připadala okouzlující a kapitán Gesberg mě zaujal svou produktivitou. Ovšem bez postaviček Bruslaře, Květináře a zejména Bubeníka by to prostě nebylo ono. Oni a skvělá muzika tomu betonovému podzemí vtiskli život, který jsem si jako Bessonův fanda řádně užil . (29.05.2018)

Nezajímavá odpověď na americké nezávislé filmy plná extravagantních existencí a podivných osudů. Jediným zajímavým prvkem na tomhle filmu Luca Bessona je jeho prostředí - genius loci pařížského metra se všemi těmi tunely, eskalátory, větracími šachtami... Ale i tento klad přesvědčivě sráží herecký výkon Christophera Lamberta, to je ukázka přestylizované topornosti... Podobné filmy: Revizoři, Moebius (13.07.2007)

Nejlepší části z tohoto filmu jsou, když někdo někoho honí (nehledejte v tom žádný dvojsmysly). Ať už jsou honičky pěší (a na kolečkovejch bruslích) v chodbách a vestibulech metra nebo honička mezi Peugeotem 205 GTi a Mercedesem W126, která je na úplnym začátku. Zbytek je akorát hromada keců a marná snaha o to, aby film vypadal tak nějak umělecky a nezávisle. Jinak Christopher Lambert je dost otřesnej, Isabelle Adjani taky nic moc. Z herců byl asi nejlepší pan štábní Michel Galabru typicky v roli fízla. Můj oblíbenec Jean Reno má jenom vedlejší roli a ještě navíc skoro celou dobu, kdy se vyskytuje na obrazovce, akorát do něčeho bubnuje. Než to vidět znovu, tak snad radši budu 104 minut jezdit metrem. (03.04.2013)