poster

Depeche Mode: SPIRITS in the Forest (koncert)

  • Velká Británie

    Depeche Mode: SPIRITS in the Forest

  • USA

    Depeche Mode: SPIRITS in the Forest

  • Nový Zéland

    Depeche Mode: SPIRITS in the Forest

  • Austrálie

    Depeche Mode: SPIRITS in the Forest

Hudební / Dokumentární

Velká Británie, 2019, 95 min

Režie:

Anton Corbijn

Kamera:

Kristian Zuniga

Komentáře uživatelů ke koncertu (18)

  • soviczka
    *****

    Reach out and touch faith! A o tom to celé je. Depešáky miluju prakticky od chvíle, co jsem na VHSce natočené z německého MTV a darované sestřenkou viděla klip k Enjoy the Silence. O věrohodnosti příběhů typu "probudím se z kómatu, nepamatuju si mámu, tátu, ale texty Depeche Mode znám pořád nazpaměť" si sice můžeme myslet svoje, to ale nic nemění na faktu, že jejich hudba spoustě lidí včetně mě opravdu pomohla překonat nejednu nelehkou chvíli. A koncerty? To je úplně jiná liga, jiný sport... Jakmile se ve filmu objevil záznam z Waldbühne zase jsem měla husí kůži všude, padala mi dolní čelist a samou radostí bych se skoro počůrala. Vyčítat někomu, že vypadá v určitém věku tak, jak vypadá, a tančí pořád jako zamlada, je docela trapné. Film je pro pravověrné fanoušky povinnost a nebudou zklamáni. Aspoň já už zase jedu ve sluchátkách skoro 24 hodin v kuse Personal Jesus ;)(26.11.2019)

  • Anderton
    ****

    Dostal som presne to, čo som očakával. Desaťročia po 101 sme dostali opäť niečo podobné, ale predsa len trochu premyslenejšie a so zaujímavo nasnímanými zábermi z koncertu. Takže ten najsilnejší dojem z filmu bol taký, že sa nesmierne teším na koncertný záznam, dúfam že z oboch večerov. Corbijn umne prepája tematicky songy s tým, čo rozprávajú fanúšikovia, takže napríklad pri projekcii Walking in my Shoes rozpráva mladík o svojom coming oute, keď počúvame o revolúcii v Rumunsku, hoši nám hrajú Where´s the Revolution atď. Inak ma prehovory týchto šietich fanúšikov až tak nezasiahli, proste všetci DM zbožňujú, my tiež a aj preto sme išli do kina za také veľké prachy. Len nechápem, prečo tá sympatická Mongolka dostala oproti ostatným tak málo priestoru. A Just Can´t Get Enough by už chalani vážne mali nechať v ležať prepadlisku dejín, aj keď chápem, že na koncerte je to proste total guilty pleasure a veľká sranda, ale ako keby to títo päťdesiatnici nechápali.(21.11.2019)

  • dzira
    *****

    Ano, i já to mám tak. Jednotlivá období mého života se dají rozčlenit podle alb Depeche Mode. Takže nyní žiji v době Spirit. Ultra je vysoká škola, SOFAD střední. Exciter je vojna a SOTU se mísilo s pláčem mého prvního syna.... A zlomový byl rok 1987. Podle vzoru před Kristem a po Kristu se můj čas dělí na dobu před DM a po DM. V roce 87 jsem slyšel Never Let Me Down Again a bylo rozhodnuto... Jen nevím proč je to prezentováno jako koncert. Je to prostě dokument o fanoušcích DM orámovaný jedním koncertem....(21.11.2019)

  • Garch
    ****

    Málokterá kapela je po skoro čtyřiceti (fakt?) letech v lepší hudební formě než v začátcích. DM se pořád vyvíjejí. Po prvních deseti minutách premiéry SPIRITS in the Forest jsem se cítil trochu rozpačitě, Anton Corbijn ale věděl co dělá. Záznamů koncertů je dnes plný YouTube, SPIRITS in the Forest ovšem není ani dokument o kapele, žádné ohlédnutí za tvorbou. Mistrovský poslední koncert poslední šňůry jen uvozuje příběh šesti lidí, kterým DM posunulo život "faith and devotion". (nejen na Rumuna se dvěma králi hned tak nezapomenu :) Konec filmu přišel hrozně brzy, kino sedělo a do titulků bez hudby se ozývalo "to není konec, ještě něco dají". A to je vlastně ono: DM, Ještě dlouho jeďte dál!(22.11.2019)

  • Stíba
    ****

    Skrze příběhy pětice fanoušků Corbijn vysvětluje, proč jsou Depešáci víc, než jen jednou ze zásadních kapel hudební historie. Časté detailní záběry na obscénního Davea bych asi nahradil jiným vizuálem (ať už z koncertu či třeba klipů nebo backstage záběrů), ale i to k Depeche Mode neodmyslitelně patří. K dokonalosti mi něco přece jen chybí ale výpovědní hodnota je víc než dostačující. I neDepešák z toho musí pochopit, co za kult napříč kontinenty a kulturami DM jsou. (Cinema City Chodov - 21. 11. 2019)(21.11.2019)

  • Bobsenklár
    *****

    každý kdo viděl upoutávku věděl na co jde. Není to koncert, ale dokument o fanoušcích z různých koutů světa, které spojuje je jedna věc- láska k jedné kapele. Za mě 5* (stěžujete si na málo písní? pořiď te si koncertní záznam)(22.11.2019)

  • martinpk
    *****

    Dokument nabitý emóciami. Tak som si to predstavoval. Pre "nás" povinnosť. Som hrdý, že tam patrím.(21.11.2019)

  • Marty7CZ
    ****

    101 to už není, ale ty příběhy lidi z celyho světa byly fajn. Ta kapela fakt spojuje lidi úplně všude. Já je miluju přes 30 let. Jen jsem očekával třeba setkání těch vybranejch přímo s kapelou 🤷‍♂️..... 80% a kopec husí kůže(21.11.2019)

  • hero_bk
    *

    Depešáky žeru od mala, ale tento film mi prostě nesedl... Samotný koncert tvoří menší část filmu a zbytek jsou kecy, které z poloviny vůbec nesouvisí s kapelou. Opravdu mě nezajímá, jaká je pozice LGBT komunity v Brazílii nebo jestli je rasismus na amerických středních školách. Kolumbijská cover kapela mi trhala uši, takže ve chvíli, kdy tam přestříhli cover v půlce refrénu Everything counts, tak jsem měl sto chutí odejít z kina a jeden divák nedaleko ode mě to vážně udělal. Příběh paní, která si nepamatovala nic, jen písně od Depeche Mode, mi přišel vyfabulovaný - amnezie přece nefunguje tak, že zapomenete i mluvit a psát... Písniček zaznělo v celku tak možná 5, a proto tak nízké hodnocení.(21.11.2019)

  • petr.al
    ***

    Ohákněte se do nějaké černoprdelnické rychlé módy a bez otálení vyrazte na Depeche Mode. Nemá smysl zdržovat se zbytečným studováním počtů hvězdiček, které režisér Gorbijn nasbíral za svou koncertní točbu Gahana a jeho party. Zarytý, Ultra Depešák, který vám odrecituje texty i pozpátku, nasolí plnou pětku, nějaký prudící Violator dvojec a já, jakožto nezaujatý obdivovatel, který by si max. přál, aby jeho funus byla taková pěkná Black Celebration,....no sami vidíte, za tři. Proč? Snaha o pestrý výběr až za hrob věrných fans mě prakticky nijak neoslovil. Snad pouze pohrávání si s myšlenkou jak super musí být prohánět se po mongolské stepi a v peckách slyšet Enjoy The Silence, nebo v tv sledovat kulky trefující se do rumunského komanče Nicolae Ceaușescua a z magneťáku naslouchat svému neangažovanému Personal Jesusi. Navíc šestice oddaných nenechá svým řečněním dohrát prakticky jedinou hudební pecku do konce. Já vlastně vím, kdy dám za pět hvězd. Bude to v momentě až se Hoši od Černé řeky sami rozpovídají, zavzpomínají, zrekapitulují a to vše proloží i nějakým tím zábavným historickým home videem. P.S. Vedle sedící, výrazně mladší slečna po shlednutí projekce praví: ,,Než umřu, tohle musím vidět naživo." Já si jen pomyslím: ,,Máš svatou pravdu, maličká."(22.11.2019)

  • Naghavi
    ***

    Průměrně dobrý dokument od skvělého režiséra. Šestice fanoušků vypráví svou životní pouť provázenou Depeche Mode. Někteří jsou u toho zábavní (rumun), někdo to má v hlavě srovnané (mongolka), někdo to přehání a přehrává citlivou plačku (kolumbijec), někdo mně vůbec nezajímal (Brazilec) a na některé si už ani nevzpomenu. Celé to dílo je obaleno skvostnými záběry na atmosférické momenty z berlínského amfiteátru, kde hlavní prostor dostává Dave, což pro mne není na škodu, ale koncertní těleso netvoří jen on. Jako celek to funguje, rychle ubíhá, jen aspoň pár skladeb mohli nechat celých, nepřerušovaných, bral jsem to jako regulérní ochutnávku chystaného Blu-ray, to se bohužel nestalo. Nicméně závěr u Just Can't Get Enough jsem si užil a věděl jsem, že ta chvíle přijde, kdy se chci trošku odvázat. Ti, co byli v Cinestar Ostrava, si na to určitě vzpomenou, na toho bláznivého roztleskávače, který snad nějakou část sálu pobavil. 😀(23.11.2019)

  • freezer02
    ****

    Bylo to fajn, dokumentární část celkem taková dojemná a koncertní část byla hodně dobře natočená. Anton tam prostě sesříhal ty oprvadu vrcholné momenty z toho koncertu. Bohužel Daveovi už to nezpívá tak dobře jako v roce 1993, hudba je slabší, protože chybí zvuky od Alan Wildera a chybí tam prostě ten Alan celkově :) Místy to dokonce trochu připomíná spíše tribute band. Dave místy trochu přehrává a stává se z něj takovej mega showman na stará kolena. Zpívá dost falešně a zbytečně tlačí na pilu, někdy zpíval i off-tune (ale to byl asi záměr) I přes mírně negativní věci to byl pro mě velký zážitek a z klidem můžu zandat vysoké hodnocení. Protože mám ty tendence srovnávat s Devotional Tour a ten nikdy nic nepřekoná, nikdy...prostě nikdy chápete?? :)(22.11.2019)

  • bonovox
    ****

    Som skalný fanda a celé poňatie dokumentu bolo super, ale celkové spracovanie ma mierne sklamalo. Ani jeden zo šiestich príbehov totiž nebol nejako kvalitne ukončený aj keď potenciál tam bol. A ani forma zapracovania niektorých songov z koncertu nebola dostatočne úderná. Ale povinné zimomriavky pri NLMDA sa opäť dostavili...DM som videl naživo štyri krát, vždy to bol super zážitok a som zvedavý na záznam z celého koncertu. Za spravovanie dokumentu ale musím dať len 80%.(22.11.2019)

  • Lovin
    odpad!

    Hrůza(22.11.2019)

  • rosswell1987
    *****

    DM Forever😎(21.11.2019)

  • bivoj1970
    ***

    Upřímně, mě to nudilo. Pomalu ani jedna písnička nebyla celá, příběhy celkem fajn, ale dohromady mi to nefungovalo.(21.11.2019)

  • breci
    *****

    Ako depešák som čakal, že to bude dobré, ale nečakal som, že to bude až také dobré. Od emócie som mal zimomriavky a aj mi slza vyšla. Raz darmo Depeche Mode je neskutočný fenomén. Spája svety, osudy, ľudí... Keď počúvam staršie skladby, tak sa vraciam v čase a cítim to čo vtedy. Úroveň časom ešte rastie a DM sú čoraz lepší a vyzretejší. Opäť zvažujem, že sa ešte na nejaký koncert DM dám zlákať. "Ísť na koncert Depeche Mode je ako navštíviť najväčší chrám na svete." Zaznelo vo filme. - Súhlasím. Jedno malilinké mínus dávam za skladbu na záver, aj keď priznávam, že napriek tomu, že nepatrí medzi moje najobľúbenejšie, v tomto podaní to bolo znesiteľné. V množstve skvostných skladieb práve Just can't get enough? Samozrejme je to len veľmi subjektívny názor. (Musel som si tú odrhovačku potom nôtiť cestou domov.) Z kina som vyšiel pred 12h a stále mi to robí deň krajším.(22.11.2019)

  • Mischak
    *****

    Niterné zpovědi o životě několika skalních fanoušků DM prokládané písněmi zahranými na posledním show DM v Berlíně v rámci Global Spirit Tour 2017-2018. Corbijn dokázal jemnou, skoro až filosofickou formou zachytit osudy obyčejných lidí, jejich životních etap se štěstím i velkými ztrátami v jejich životech, ukázal, jakým způsobem nás může hudba podepřít a nenechat padnout. Tento film je v hloubce opravdu filosofickým vstupem do duší nejen fanoušků DM, ale i kapely samotné. A stejně jak zpívá náš milovaný David Bowie a po něm i David Gahan: "We can be heroes, For ever and ever"!(3.12.2019)