Nous trois ou rien
All Three of Us
Вместе или никак
Režie:
KheironScénář:
KheironKamera:
Jean-François HensgensHrají:
Kheiron, Leïla Bekhti, Gérard Darmon, Zabou Breitman, Alexandre Astier, Kyan Khojandi, Arsène Mosca, Jonathan Cohen, Eriq Ebouaney, Carole Franck (více)Obsahy(1)
Známý francouzský scenárista a režisér Kheiron vypráví ve filmu pravdivý příběh o mimořádném osudu svých rodičů, věčných optimistů Hibat a Fereshteh, a o jejich cestě z malé vesnice na jihu Íránu až na pařížskou periferii. Film se též dotýká migračních problémů a pozitivně vypraví o soužití různých kultur, což je žhavým tématem současnosti. Zobrazený humor se prolíná s dramatickými chvilkami běžných lidí v tragických situacích, ve kterých však láska přemůže vše navzdory náročným životním problémům. (Bohemia MP)
(více)Videa (2)
Recenze (18)
Výborný film vyprávějící s vtipem a obrovským nadhledem zajímavou a strastiplnou životní cestu jedné rodiny. Rodiny samotného autora filmu - režiséra, scénáristy a představitele hlavní postavy Hibata - jeho otce. Film popisuje Hibatův věčný boj za demokracii, situaci v Íránu před pádem Šáha, ještě horší situaci po nástupu Chomejního, útěk do Francie a tamní život migrantů. Všechny ty veselé i smutné události doprovází krásná hudba. Bylo by to za pět, bohužel ale v poslední čtvrtině film trochu ztrácí dech i vtip a mění se trochu v multikulturní agitku. Každopádně na debut je to obdivuhodné. ()
Velké zklamání. Snahy o vtipy i o vypjaté emoce byly velké a nebylo jich málo, ale drtivá většina jich bylo bezzubých, dětsky prvoplánových a neměly břink. A taky nedokázaly zakrýt jedinou snahu filmu, a to sice tu, že bez ohledu na rasu a původ se máme všichni rádi, jsme nejlepší kamarádi a dokážeme spolu bezproblémově vyžít a obohacovat společnost. Ještě že to nebylo delší! ()
Kheiron ve svém snímku humorným a odlehčeným způsobem předkládá problematiku muslimských zemí a následně života francouzských imigrantů. Na mě film působí poněkud nevyváženým dojmem a hodnotím 70%. Za zdařilejší považuji jeho pozdější počin Plevel (2018), kde se opět ujal režie, scénáře a hlavní role, zaměřil se tematicky na život francouzských imigrantů a vytvořil zábavnou komedii. ()
Zo všetkého najviac sa mi páčila tá autenticita vizuálneho prevedenia, čomu nasvedčovali aj fotografie na konci filmu. Samozrejme aj samotný dej nasvedčoval tomu, že išlo o skutočný nefalšovaný príbeh jednej komunity, ktorá sa musela vysporiadať s neľahkými osudmi. Tá časť príbehu, ktorá sa odohrávala v Iráne ma absolútne fascinovala (a tej samotnej by som dal kľudne 5*), no bohužiaľ po emigrácii do Francúzska film upadol do takého ustáleného tempa, ktoré ma tak trochu sklamalo. Už to proste nebolo ono... A ten postranný humor bol tiež taká dvojaká zbraň - niekedy skvelo poslúžil na odľahčenie situácie, no občas to tam bolo skôr na škodu a nehodilo sa to tam. ()
Sice mi přišlo, že to mělo nějaké tři hodiny, jak se to ke konci táhlo, ale pořád do plusů patří zajímavé prostředí, které kromě Persepolis není zdokumentované, a především překvapivá vtipnost celého příběhu, který paradoxně popisuje dost neveselé události. Žádný zázrak, ale jednorázově v pohodě. 70% ()
Reklama