Milda

Tragikomická postava našich dějin i v tomto dokumentu nezklamala a dostála své pověsti. Zarputilý zastánce minulého režimu se nedá přesvědčit o zločinnosti komunismu. Film to není špatný, ale místo toho, aby jej tvůrce tlačil do toho, aby uznal, že tanky v roce 1968 přijely neoprávněně měl se ho raději zeptat na něco jiného. Například, proč zavírali hrdinné letce, jen proto že bojovali na " nesprávné " straně fronty. Nebo proč zrovna komunisti byli ti, kteří mají " patent na rozum" aby vládli? Mnoho otázek mi tam chybělo, ikdyž uznávám, že s ním jednoduchá řeč nebyla. (29.06.2018)

Zajímavé svědectví o tom, kdo nám tenkrát vládl. Jakeš byl opravdu nejspíš jiný než většina jeho souputníků, tenkrát idealističtější, dnes zatvrzelejší. Asketický vyznavač švestkových knedlíků, který se sice nebojí konfrontace, ovšem tváří v tvář konkrétním argumentům jeho rétorika dostává povážlivé trhliny. Pavel Křemen vytvořil Jakešův portrét, do něhož sice aktivně vstupuje, ale zcela logicky se snaží protagonistu dostat do situací a rozhovorů, jež nám poodhalí, na koho se ve skutečnosti díváme. Na muže, ztělesňujícího pořekadlo, že když se kácí les, létají třísky. Komunistický utilitarismus v praxi! Záběry z několikaletého natáčení jsou doplněny archivními materiály a i díky rozumné stopáži pohled na téměř stoletého staříka nenudí. Kvalitní dokument a poctivé vykreslení jedné výrazné figury, která do určité míry symbolizuje jednu epochu. (31.10.2017)

Dokument o člověku, který již nemá co říct. Možná jako odstrašující příklad do budoucna. Ten člověk je fanatik, extremista a ve většině věcí je úplně mimo. NA nepříjemné dotazy neodpovídá, jede si pouze svoji agitku. Žádná sebereflexe, prostě zbytečný člověk. Jediné co stojí za obdiv je jeho fyzická kondice, mentálně je to ubožák. Já vím, mám prostě jen jiný názor na vraždění lidí, jejich zavírání a bodobné malichernosti, jak to nazývá tento zapšklý kmet. (03.05.2018)

Je celkem obdivuhodne jak si Jakes i v tak pokrocilem veku jede to sve a zije ve vlastnim svete soudruhu. Jsem rad, ze do tohoto projektu vstoupil, nekolik zajimavych zaberu a myslenek se zde najde. Jeho rozcilovani se nad neprijemnymi otazkami pusobi az usmevne. Ale jde videt, ze je kovanym komunistou, ktery v politice nebyl pro penize, ale z presvedceni. (01.07.2018)

Jako kůl v plotě. Milouš Jakeš zůstává, navzdory všemu a všem, takový, jaký byl. Tedy přesvědčený o své vlastní pravdě, bez známek kritické sebereflexe, s pocitem velké křivdy, která na něm byla spáchána v okamžiku jeho vyloučení z KSČ (citace: Nic horšího se člověku nemůže stát). Víra Milouše Jakeše v socialismus ovšem podléhá kašírovaným představám o tom, jak by (ne)měl fungovat stát, potažmo celý svět, což dokazuje několik konfrontací s bývalými disidenty (sic!) i se samotným režisérem. Někdo by možná řekl, že Jakeš je ve svých pětadevadesáti letech už jen neškodný stařík, který nemá potřebu se omlouvat za svou minulost, nicméně pro mnohé spoluobčany dodnes představuje nehynoucí monolit komunistické moci. A to je nebezpečné. Ještě teď, právě dnes. (20.06.2019)