Starci na chmelu

Mám tenhle film rád, protože se povedlo - na rozdíl od Dámy na kolejích, pozdějšího počinu stejné autorské dvojice - dát dohromady písničky reflektující dobu, z nichž mnohé jsou populární dodnes, skvělé herce, nabídnout prostředí tehdy většině studentů až nepříjemně známé (i mně, jen jsme jezdili na rajčata k rakouským hranicím), a přitom nadhodit několik nadčasových témat jako třeba existence čisté lásky bez sexu (což mnozí v tomto příběhu nejsou schopni pochopit), téma existence, či neexistence Boha (Kemr se za tuto svou roli posléze dlouho styděl, protože on, věřící, katolík, zde pronese, že Bůh není), ale i téma autorit, nakolik jsou jejich pravomoci (skvělá Kačírková v roli učitelky, která si sama není jistá, co je, a co není pravda) zneužitelné či nakolik mají možnost poznat skutečnou pravdu, a že bychom neměli soudit, jelikož nikdo z nás nikdy nezná přesně důvody a okolnosti toho, co a proč ten druhý dělá. Navíc mám rád, když jsou postavy nejednoznačné a někam se v průběhu děje vyvíjejí, což se tady dá říct o všech zúčastněných ("jenom jim hrozně moc závidím"). Navíc, a netuším, nakolik si toho kdo všiml, je celý rámec vyprávění postaven na antickém divadle, s ústřední komentující nadčasovou trojicí, zde tří hudebníků v černém. (27.12.2023)

Můj první český muzikál. Když jsem jej viděl poprvé hned po revoluci, přilákán otcem k TV netušil jsem pořádně co jej tak dojímá nad partou brigádníků na chmelu. Já už chmely ani brambory či řípu nestihl (bohu dík), ale z vyprávění starších jsem často slýchal jak to bylo na chmelu super a tak jsem ono dojetí připočítával spíše k nějaké tátově skryté vzpomínce na dávnou lásku či tak něco... Netušil jsem nic o Pucholtovi ani filmech oprášených z komunistických trezorů ... I tak se mi to tenkráte líbilo, české sixties z toho jen čišely. Dnes koukám na film jinak. Bohatší o poznání souvislostí i o poznání textů a melodií dnes už notoricky známých písní. Starci na chmelu jsou fajn a když je v Tv někde vidím, většinou u nich zůstanu... Tři chmelové šištičky. * * * (18.11.2013)

Nejenže v muzikálu herci nezpívají, ale často ani tu pusu včas otevřít neumí. Nejenže vypravěči na kytary nehrají, ale ani tu hru předstírat neumí. Nemám nic proti lásce ani zamilovaným, ale ve Starcích je zamilovanost podávána v tak směšném světle, ž bych se snad ani nikdy zamilovat nechtěl, kdybych měl vycházet pouze z tohoto filmu. Určitě bych byl méně kritický, kdybych k našemu slavnému párečku cítil alespoň minimální sympatie. Nic takového jsem však k těmto dvěma samozvaným Übermenschen s nosánky nahoru, myslícími si, že jsou něco víc, a tak si v naprostém klidu zařídí na půdě domácnost, zatímco ostatní nocují po desítkách na zemi v jednom pokoji, necítil. Jedna hvězda za některé vydařené písničky... 20% (07.05.2012)

"Modleme se, modleme se, bosa nova, bosa nova. Opakujme ta dvě slova, bosa nova, bosa nova. S tou modlidbičkou dojdeš vždycky nejdál a dosáhneš s ní všecko cos kdy chtěl. Ač Karel čtvrtý byl ukrutný feudál, tak zaved u nás víno a né chmel. Ta modlidba ti vrátí zdraví chatrné, to je zcela mimo diskuzi. Ač Jan Ámos Komenský byl bratr, nezavrhujeme ho soudruzi. Bosa nova, bosa nova." Chmel a pivečko to ja teda môžem, súdruhovia. Avšak starý český filmový muzikál "Starci na chmelu", ktorý bol natočený v roku 1964, vždy akosi išiel mimo mňa, nikdy som mu nedokázal prísť na chuť. ** (23.06.2020)

Tak ja tu žiadne výnimočné dielo nevidím, akurát mi to príde ako slabá socialistická variácia na 'Pomádu'. Príbeh je prostučký, možno o to lahodnejší, čo sa o pesníčkach nedá zďaleka povedať. Okrem gitarového tria, ktoré s úvodnou melódiu len menilo texty. Všetky ostatné muzikálové vystúpenia som musel pretáčať. Veď keď v refréne odznelo: "Aká vlastnosť robí z človeka ľudskú bytosť? - Pospolitosť." :D. Koniec! Nebyť tých stupídnych songov, dám možno o hviezdičku viac. Takto len slabých 60%. (03.03.2008)