Čest a sláva

Neprávem opomíjený snímek, jeden z plodů uvolněné tvůrčí atmosféry konce 60. let. Silnou stránkou jsou dialogy a úsporná délka filmu. Herecký koncert tří velkých osobností - Högra, Hrušínského a Bohdanové. Historie podaná bez příkras, národoveckých a obrozeneckých mýtů. Jen škoda, že film není barevný. Celkový dojem 90 %. (07.05.2007)

Další velké československé překvapení, tedy pro mě jako "neskalního" diváka určitě.  Hned úvod s drsnými až hororovými scénami smrti, krutosti a bezohlednosti dává vědět , že  Bočanova výpověď o soumraku středověku rozhodně nebude umírněná a čisťounká jako třeba soudobé německo-jugoslávské westerny. K syrovosti  a ponurosti pochopitelně přispívá i báječná temná černobílá kamera a odpovídající výprava a kostýmy či spíš špinavé hadry. Osobně pak kvituju i potlačení inscenační obsese českého historického filmu, kdy je pro tentokrát akademicky vzletné a osudové žvatlání  potlačeno na úkor všelidových prdelí a dalšího sakrování. Nechybí ani až absurdní či černý  humor. "Za slávu krále Fridricha! - Vždyť je mrtvej... Ale to je jedno".   Realističtější záznam o marnosti, zoufalosti a beznaději tehdejšího bytí by člověk nejen v československé kinematografii jen těžko hledal. Ona bezvýchodnost se pak zrcadlí v náplni celého příběhu, v němž de facto zcela absentují jakékoliv emoce či ideály a závěrečná vzpoura rytíře Václava vlastně nedává na první pohled smysl. Na ten druhý naopak dává životu či chcete-li bytí malého neviditelného a  zbytečného šlechtice (člověka) v oné době vůbec nějaký význam či směr. Pětkové překvapení. (03.10.2022)

Tento zajímavý a divácky náročnější snímek vznikl v roce 1968. Co pro nás Čechy a Slováky znamená rok 1968 snad nikomu nemusím vysvětlovat. V době vzniku tohoto snímku jsme tedy již byli okupováni armádami Varšavské smlouvy, a nebo se k tomu už velmi schylovalo. Hynek Bočan vytvořil jakoby symbolicky toto filmové dílo v době, která byla pro naše národy stejně těžká, jako byla doba v roce 1647, o které film pojednává. Jakoby nám chtěl Hynek Bočan s celým kolektivem ve správném čase ještě na poslední chvíli naznačit, že národ má mít svou hrdost a je jeho povinností bránit svou vlast a vzepřít se násilí. Bohužel, vojenská okupace a následující tzv. "normalizace společnosti" již nedovolily uvést tento snímek pro širokou veřejnost. Jak se dozvídáme z oficiálního textu distributora, snímek "Čest a sláva" se dočkal své premiéry v Československé TV až v roce 1991. Přesto má nám všem i po těch dlouhých letech co nabídnout. (23.01.2010)

Tomu sa povie pán domu, rytier s celkom nerytierkym správaním. Tá špina zanedbaného panstva, "hygiena" ranného vstávania a celá neútešnosť filmu je posilnená ťažkou dramatickou hudbou. Ale podstata je v politickej zápletke dávneho storočia, kam sa treba pridať, ktorá strana je tá správna. To ma celkom znechucovalo, žiadne Kladivo na čarodejnice sa nekonalo a ani Hrušínský to výborným výkonom nezachránil. (01.10.2014)

Myslím, že mezi všemi těmi rychlokvašenými historickými filmy, který se u nás točily v 60. letech jak na běžícím páse, ční Čest a sláva kvalitativně nebývale vysoko. Hlavně Hrušínský a Kemr hrají jako o život; oproti tomu takovej Lipský nebo Hanzlik zase byli skutečným zklamáním (zvlášť u Hanzlika, ztvárňujícího miniroli zlýho vojáka, nemohli tvůrci při obsazování postav zvolit míň vhodnej ksicht). Přestože je dílko vynikající a velmi mě potěšilo důvěryhodný zobrazení poměrů, který je třeba ocenit třeba ve vztahu rytíř - poddaní sedláci, samotná dějová linka je poněkud podivná a vůbec nepochopitelně na mě působí, proč se zemitý rytíř Randa nechá zfanfrnět k buntu od tradičně přemoudřelýho Högera. A když pak vytáhne se svými pěti sedláky do sebedestruktivní války s císařem pánem, působí to na mě už tak nějak debilně a parodicky. No a kdyby mi do tvrze přikodrcala sympatická Blanka Bohdanová, bičem bych jí hnal a ne jí vykrmoval celou zimu. (27.09.2012)