Půlnoční mše

Všichni kritici, kteří tomuhle házeli plné pětky a po vydání měl Midnight Mass skoro 92% (!!!!!!!) - vyližte si zadek. U čtvrtého dílu vypínám, absolutně nemám zájem sledovat 7 hodin blábolů, nad kterými se někteří uživatelé radostně povznášejí a cítí se, jak kdyby spolkli veškerou moudrost světa a jak kdyby svou pětkou udělali díru do světa. Flanagan si vzal moc velké sousto a snaží se být až hodně tajemný a budovat si záhadnou vesničku na ostrově, jenže co z toho, když je divák za půlkou a vlastně by v jedné větě nebyl schopen popsat "o čem že vlastně seriál je". Přehypovaná artově laděná prapodivnost, která nemá drajv, tempo, atmosféru a vlastně nemá nic, proč bych chtěl seriál dosledovat. Ruku na srdce, jestli někoho opravdu baví sedm hodin sedět na zadku, čumět do blba a poslouchat neustálé žvanění postav aniž by se stalo cokoliv zajímavého, tak je něco špatně. A teď všichni do mě. (29.09.2021)

„ŽIJEME V POŽEHNANÝCH ČASECH…“ ///    Ostrůvek Crockett je Bohem zapomenutej kus země… na kterou se ovšem znenadání (?) rozpomněl… Je to pomalý, budujeme si vztah k postavám… a snažej se ohromit zázrakama a strašit „něčím“ tajemným. Líbí se mi monology pátera Pruitta, asi proto, že su neznaboh. Nevadí mi to pomalý tempo a postupný dobírání se pravdy. S Flanaganem totiž nemám zásadní problém. Bohužel to přestane postupně platit a úplně nejvíc to začne srát v poslední části. Jakoby Flanagan podlehl vlastnímu mesiášství. Normílní člověk si přece nemůže myslet, že strach naženou sáhodlouhý monology, byť plný Boha. To, co dřív fungovalo, přešlo v nesmyslný megalomanství a autorovo sebemrskačství, který nevyvolalo zděšení, ale nasrání. Navíc – ty lidi se chovaj jako debilové. Vždyť přece v klidu mohli… Ale to uvidíte sami. Chtěl jsem jít vejš, ale kvůli poslednímu dílu to jebu.     ///  NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Přemejšlím, jak dostat lidi do kostela. 2.) Vím, že JSI!. /// Thx za titule „Jakub Ženíšek“.     /// PŘÍBĚH  ****  HUMOR  ne  AKCE  *  NAPĚTÍ  ** (09.11.2021)

Oceňujem pokus o iný prístup v rámci jedného z najklasickejších filmových námetov. A zároveň oceňujem, že nikto za celú dobu TO slovo ani raz nevyslovil. Avšak je tu priveľa ALE. Nepáčilo sa mi extrémne pomalé vývojové tempo. Nepáčilo sa mi, že než som sa dopracoval k zásadným udalostiam, tak som musel spoznať takmer všetkých obyvateľov ostrova. Nepáčilo sa mi, že obyčajní obyvatelia zapadákova medzi sebou občas viedli tak strašne filozofické dialógy, že by sa za nich nemuseli hanbiť mnohé diplomové práce. Nepáčilo sa mi záverečné rozuzlenie, ktoré vôbec neospravedlnilo tú celú náročnú cestu k nemu. Ak máte chuť na kritiku slepej/pokrivenej viery, tak ste na správnom mieste. Ak máte chuť špekulovať nad každou vyslovenou vetou a dávať jej x významov, tak ste na správnom mieste. Inak zažijete nasledujúci vývoj: 3 časti si hovoríte, že to načrtnuté tajomno určite bude stáť za to. Od 4. časti si hovoríte, že už je to konečne tu. Na konci 7. časti si poviete, že všetky nádeje boli strašne bláhové. (17.11.2021)

Jak už je u seriálového Flanagana zvykem, je tu opět sázka na hutné rodinné drama, která dokonale vyšla. A nejen to. Už tak složité a pochroumané vztahy jsou umocněny uzavřenou ostrovní komunitou, kde je Bůh až na prvním místě. To vše je zabaleno do úžasných dialogů plných úvah o tíhách života a víře, přičemž žádná z postav ani na moment nesklouzne k lacinému filosofování. Vlastně jsem ten nadpřirozený resp. hororový prvek ani nepotřeboval a upřímně řečeno když se naplno projevil, byl jsem trošku v rozpacích, ačkoliv chápu, co chtěl Flanagan onou metafourou říci. Nicméně finále mě z mírného rozladění vyvedlo a s očima navrch hlavy jsem ho sledoval až do nejposlednějšího momentu. Herecky vedle Flanaganovy erbovní herečky Kate Siegel zářili především Hamish Linklater v roli kněze a Samantha Sloyan jako místní fanatička, což byla sice poněkud archetypální postava, ale herečka si na ní zgustla. 90% (27.09.2021)

Mike Flanagan, evidentně znalý knihy Prokletí Salemu, natočil vlastní příběh v duchu Stephena Kinga, kde ve dlouhé expozici mající tři epizody představuje postavy a svět svého upírského dramatu. Příběhu, který je primárně a filozoficky o víře a smrti. Mimochodem víře výborně našroubovanou na upírství, i když nikde není toto slovo ani jednou zmíněno. Vše zde logicky do sebe naprosto přesně zapadá. Postavy hlavní i vedlejší mají svůj vývoj charakteru a kamera se nebojí dělat dlouhé střihem nepřerušené sekvence. Replik a konverzací je tu hafo, ovšem všechny jsou naprosto skvěle vyšperkované a zajímavé, tudíž nijak mě nerušily. Verdiktem: pokud hledáte hororový příběh, který má silné charaktery, hutnou atmosféru a nestojí jen na krvi a lekačkách, určitě sáhněte po Flanaganově Půlnoční mši. Dlouho tu totiž nebylo tak dobře a originálně zpracované upírské téma. Zřejmě nejlepší minisérie tohoto roku! 90% (28.09.2021)