Nikdo se nebude smát

Začíná to jako roztomilá komedie o neodbytném "ctiteli", pokračuje jako absurdní drama a končí jako výstižný obraz dusivého komunistického režimu a jím pokřivených lidských charakterů. Hynek Bočan měl v té době pouhých sedmadvacet let, ale režíroval sebejistě, svěže a nápaditě. Hrátky s kamerovými úhly, prostředím a hudbou dávají filmu zvláštní, téměř mysteriózní atmosféru, ovšem přesto bytostně opravdovou. Excelelntní film, bohužel nadčasový. Takové uliční výbory a schůze zapálených kádrováků se schází dodnes. Tentokrát ne v hospodách, ale na twitteru. Několik jsem jich viděl, a nebyl to hezký pohled. (08.07.2022)

Velmi dobrý a kvalitní film. Začátek sice nic moc, poměrně pomalé tempo, ale potom to stálo za to. Střet s takovýmhle člověkem je fakt k ničemu. Kačer to zahrál hodně přesvědčivě, byl dobře zoufalý, místy jsem se fakt hodně smál. I když ta režie byla taková obyčejná, přesto měl ten film spád a byl zajímavý. Pořád jsem čekal, jak to dopadne a dopadlo to, jak jsem si myslel. Střet s blbcem fakt nestojí za to. Dobrý příběh, dobré výkony, dobrá režie = další kvalitní snímek ze zlatého fondu československé kinematografie. (15.03.2009)

I Hynek Bočan se v 60. letech krásně rozvlnil a přitom perfektně podchytil společenský úděl doby. Nikdo se nebude smát, protože maloměšťáctví a soudružství dohromady rozhodně není úsměvná záležitost v životě jednice, který si chce žít po svém. Stereotypní cynik a kunsthistorik, volnomyšlenkářská slečna, která má jasný profesní cíl, veřejné schůze, předsudky a jeden otravný grafoman. Humor, drama, ale i dobová satira. (07.08.2013)

Film: poučný výlet do "zlatých" šedesátých, při kterém náš počáteční úsměv postupně tuhne. Zákon o ochraně osobních údajů se schovával v daleké budoucnosti, takže kterýkoli spoluobčan získával na soudruha Klímu a jeho dvě tváře informace podstatně snadněji, než dnešní bulvár v honbě za problémy těch úžasných celebrit. A navíc názorné svědectví o tom, jak dokáže aktivní blb znepříjemnit člověku život (a naopak). Tvůrci: připomínám (zjednodušeně) slova Jana Kačera z pořadu ČT před filmem (14.3.2009): "Tenkrát jsme měli své idoly - Marcello Mastroianni nebo Marlon Brando - a chtěli jsme se k nim přiblížit. Pak jsme ale 25 let museli nějak přežívat a dnes jsme jen průměrní". Podle mého názoru Jan Kačer už v tomto filmu své tehdejší vzory dostihl. 85%. (14.03.2009)

Nemstný, neslaný začátek, ale pak film postupně stoupá v zábavnosti a vtipnosti, až dojde vrcholu v absurdní scéně schůze výboru obyvatel domu. A pak už jen slabší dojezd. Z formálního hlediska pobaví pár hrátek s kamerou (silueta na okně), ale jinak film působí jednoduše a vizuálně obyčejně, ale není to na škodu. (15.03.2009)