Nikdo se nebude smát

Ano..úplně absurdní totalita. Nepochopila jsem teda proč v tom filmu pořád chodili dokola po jedné cestičce absolutně nesmyslně..asi pro zdůraznění te absurdity. Pobavilo mě hlavně " Jak ta slečna vypadala?" , " No ona měla takovou hezkou hlavu".Milan Kundera psal nadčasově a perfektně takže tomu není skoro co vytknout. Ona srážka s blbcem bolí asi nejvíc. (24.10.2012)

Formálně dosti podobné, emocionálně však zcela odlišné od Kunderovy povídky... Filmové podání přesně kopíruje děj knihy, ovšem zatímco v povídce mě baví a odsejpá, ve filmu se vleče a nudí. Obdobně je to i s hlavní postavou, v povídce ji chápu a dokážu se s ní ztotožnit, ve filmu je mi nesympatická a místama mě štve. Bez ohledu na srovnání s knižní předlohou jsou to pro mě jasné 2*. (14.03.2009)

Přiznávám se, že z Kunderových Směšných lásek si od doby vydání pamatuji jen "Falešný autostop". A tento film má podobnou kvalitu - kvalitu českého, nebo lépe pražského či kafkovského hororu, za nímž se reálně socialistické pozadí skoro ztrácí. Něco se děje, za moc to sice nestojí, ale má to pevný řád i směr. Pak se něco stane, něco banálního, celkem nepodstatného (např. člověk dostane obsílku od soudu, nebo někdo jiný požaduje něco jiného na co má a nebo nemá právo) a máme tu zápletku, a máme tu pád. Dostáváme se do jakési mašiny, která nás postupně drtí a likviduje. Jak se tomu bránit? Je možno vést partyzánskou válku nebo se poddat, tak jak to napřeskáčku dělá Kafkovo K. I když se běh života vrátí zdánlivě do zaběhnutých kolejí, už to nikdy nebude jako předtím. Správné označení žánru: thriller! (20.03.2015)

„Ten člověk je prostě debil. Malej, nenápadnej, ale snaživej debil.“ Hodně hořké, rýpající ale také zábavné. Zdravící rutina, vyšlapaná cestička, takřka žádný prostor pro soukromí, všudypřítomní sledující a poslouchající sousedé, pomluvy, síla kolektivu. Pak pronásledování a teror na jedné straně, na druhé zas vymlouvání a lhaní, a to vše začíná postupně nabývat čím dál větších a absurdnějších rozměrů, navíc pro hlavního hrdinu i zničujících. A přestože Klíma není žádný svatoušek, tak nějak mu divák fandí a doufá, že se z toho všeho nakonec dostane. Přitom závěr leckoho překvapí. Štvala mě akorát Klára a poněkud jsem nepobral tu narážku v podobě doupě neřesti mladých. Za mě to budou silné 4*. „Ty na nic jinýho nemyslíš!“ - „Myslíš?“ - „Já přece vůbec nemyslim. – „Taky myslim.“ (23.08.2013)

„Ten člověk je prostě debil. Malej, nenápadnej, ale snaživej debil. A strašně spolehlivej.“ __ Sžíravá satira, kde jedna absurdita střídá ještě větší (hospoda!!!), aby pak vrcholila dokonalou scénou schůze uličního výboru, která dokonale zobrazuje atmosféru sousedského soužití za socialismu a společenských poměrů obecně. Kafka by tleskal. Netlačí se tu humor na sílu, prostě máte pocit, že něco podobného by se mohlo stát i vám. Jednoho takovýho snaživýho hloupýho vola máme i u nás v práci. A Jan Kačer byl takový náš malý český Robert Redford 60.let, svým charismatem a úsporným herectvím, kdy jedním pokrčením obočí dokázal říct vše. Škoda, že mu po ruské invazi komunisti zatrhli tipec. (27.04.2023)