Bambilionářka

Toto je typ filmov, ktoré spočiatku pôsobia dosť nevyvážene a nezaujímavo, ale postupne sa rozbalia a hoci po epickej stránke to nie je žiadne terno, ale celé to pozadie zúboženej hlavnej postavy "Old Dolio" tomu dodalo taký zaujímavý feeling. V takejto postave bola Evan Rachel Wood k nepoznaniu, ale zahrala to fakt dobre. Film mal určite super potenciál, ale trochu to stroskotalo na tej nedostatočnej epickosti, a ani dialógy neboli zrovna svetoborné. Ale ja tak fajn, najmä tá pointa. (22.06.2022)

Jeden z dôvodov prečo milujem filmy a osamelých podivínov v nich. Miranda July má jedinečný hlas a neprestáva prekvapovať. Kajillionaire má úžasné postavy a herecké výkony (Evan a Gina sú úžasné), krásnu hudbu (Emile Mosseri bude big) a neustály pocit, že neviete čo sa stane o minútu. A to je viac než si cinephile v roku 2020 môže priať. Toto je gem! (31.12.2020)

Je asi zbytečné od toho čekat klasický heist, tady se spíše hraje o ukradené dětství a manipulace ve vztazích, přičemž to ve svém náhledu na dysfunkční rodinu připomene leccos od Andersona či Gondryho s trochou kaufmanovské existenciální tísně a na rozdíl od takového Parazita či Zlodějů tady vzájemná vřelost v rodině zlodějíčků absentuje. Miranda July umí dialogy i humor, bohužel to u mě ale vypění ve druhé polovině, kdy to překlopí trochu jinam a celé se to zapříčí jako další coming-of-age quirky americké indie. A Evan Rachel Wood je na takovou roli už fakt trochu stará. (17.10.2020)

Kajillionaire nikoho neobohatí, ale koho to zajímá? Je to mírně příjemně absurdní film. Buď ho snesete, nebo ne. Pokud ano, prosvištíte jím jako děcko zakusíce skutečné a sureální dohromady. Film Mirandy July je miniaturní ujetá pohádka o vztazích, vrtošivě nevyzpytatelná a sladká. Co to znamená přeladit vlastní dospělé rodičovské já. Vloudí se to do vašeho srdce a zasadí tam pocity touhy a lásky. Kajillionaire je jeden z nejpodivnějších filmů, které jsem v poslední době viděl. To myslím jako kompliment a ne kritiku. Temná, nekonvenční komedie s osobitými postavami a představivostí. (19.11.2020)

Podivná krása. Old Dolio ( Eva Racehl Wood ) je natolik nádherně zahrané - raněné ptáče, že jí tu lásku s Rodriguezovou přímo přejete, i když to ještě není jasný a smrdí to jen žárlivostí za pozornost, které se jí v dětství nedostávalo. Richard Jenkins je královsky slizký otec až na půdu a celé tohle polámané dětství je zabalené v osobitě podivném “low heist” kabátě, který klame tělem a ze kterého se vyklube nádherná indie romance. Pátou dávám za ten výprask tady. (20.12.2020)