Une histoire simple
Celkom obyčajný príbeh
Režie:
Claude SautetKamera:
Jean BoffetyHudba:
Philippe SardeHrají:
Romy Schneider, Bruno Cremer, Roger Pigaut, Claude Brasseur, Francine Bergé, Sophie Daumier, Nadine Alari, Madeleine Robinson, Xavier Gélin, Pierre Forget (více)Obsahy(2)
Ve vynikající charakterové studii, která byla v roce 1980 nominovaná na Oscara za nejlepší cizojazyčný snímek, se Romy Schneiderová představí v hlavní roli Marie, průmyslové konstruktérky na prahu čtyřicítky, která na začátku filmu oznámí svému milenci (Claude Brasseur), labilnímu alkoholikovi, že potratila jeho dítě a odchází. Krátce nato se Marie setká se svým bývalým manželem Georgesem (Bruno Cremer) a nehledě na jeho nový vztah mu znovu padne do náruče. Obyčejný příběh o každodenním životě tří obyčejných lidí a jejich přátel, kteří mají ty samé všední starosti. (Cinemax)
(více)Recenze (42)
Je to opravdu docela obyčejný příběh, který hrají neobyčejní herci. Pěkný francouzský film na nedělní odpoledne. ()
Film svým pojetím bez velkých ambicí. Není to nějaké obrovské napínavé drama, kde divák až do konce tají dech a s napětím čeká, jak to celé dopadne. Toto je úplně něco jiného, avšak právě o to více v celku film působí opravdově. Jeho výpovědní hodnota není pomíjivá a film jako takový, má co říci i dnešnímu divákovi. Nejvíce mne zaujala myšlenka toho, jak i člověk ve středních letech dokáže systematicky konat nezávislá a svobodná rozhodnutí a přitom vlastně nikomu neubližuje, dokonce ani své rodině. Romy Schneider v tomto filmu žije pro sebe ale přesto nesobecky, jelikož miluje a ochraňuje své přátele i rodinu zároveň. Představuje jakýsi typ člověka, který už ve svých letech nemá zapotřebí poslouchat ony konvenční věty typu: Měla bys, neměla bys . Je úžasné, jak tyto negativní hlasy mnohdy od závistivé a nepřejícné společnosti dokáže ignorovat. Tomu se říká příkladná statečnost ()
Superkrasna Romy dostava dve hvezdy. Film zadnou. Utahane drama o nicem (resp. nejsem schopen porozumet chovani tech lidi), navic straslivy dabing tomu taky nepomohl. 2+ ()
Výborný film, ktorý chytí pri srdci. Prekrásne R.Schneider. 80%. ()
Docela obyčejný příběh vypráví na první pohled docela obyčejný příběh ženy, která už ví své, nenechá se nikým manipulovat a je schopná žít svůj vlastní, nezávislý život. Je to film o ženách pro ženy. Na který by se měli podívat i muži, aby ženám více porozuměli ;-) ... Každopádně se jedná o jeden z nejlepších filmů Romy Schneider natočený pod režijní taktovkou jejího přítele Clauda Sauteta, kterému kdysi řekla, že je čas, aby natočil příběh o obyčejné čtyřicetileté ženě a problémech, které musí řešit. A Claude Sautet za několik měsíců přišel za Romy se scénářem k Une histoire simple. A tak vznikl film, který později přinesl Romy Schneider zaslouženého Césara za nejlepší ženský výkon v hlavní roli. Škoda, že takové filmy se dnes již netočí... ()
Všední starosti a trápení normálního člověka, civilně pojatý portrét skoro čtyřicetileté ženy ve Francii 70. let. Škoda, že tak špatně napsaný a plochý. Marie je žena mezi dvěma muži, jednoho opustila už dávno, toho druhého po citovém vychladnutí nyní. Její přátelé jsou současně kolegové z práce a zažívají vesměs identické problémy. Všechny postavy jsou jen zlehka nahozené, banality zůstávají banalitami. Za pozornost stojí stále krásná Romy Schneider. ()
Docela obyčejný příběh o obyčejných lidech a jedné neobyčejné ženě, která sice neproplouvá životem až tak pohodově, ale když už se do něčeho pustí, zvládá to s neskrývaným sebevědomím a hlavně je sama sebou. Inu feministky musely mít radost, už v těch 70. letech, kdy se to točilo. Ta znuděnost životem, ponurá nálada kolem propuštění a bortících se vzdušných zámků, jaké jsme si malovali o svých vztazích s přáteli i s partnery a expartnery -vše je tak autentické a ze života. Jen nevím, jestli ta nuda, jež vás chvilkami potrápí jako diváka, je opravdu záměr... ()
Mám pár filmů, které si opravdu (vnitřně) hýčkám a tenhle k nim patří už přes 20 let, stejně jako Romy Schneider. Docela se musím usmívat nad ostatními komentáři, jasně z nich plyne, že věková kategorie bude podstatně nižší než ta čtyřicátníků. Usmívám se i proto, že mně už těch 40 holt bylo, a snad i proto mi všechno v tom příběhu plyne přirozeně a hodně srozumitelně. A to, jak se chopila svého života hlavní hrdinka, nezbývá než obdivovat. Tolik svobody, kolik objevila sama v sobě. Tolik svobody v jednom rozhodnutí, ve kterém by ji jiný třeba vůbec neviděl. Nebo se jí bál.. ()
Moje neuvěřitelná nostalgie...Maximální přirozenost a uvěřitelnost v kombinaci s francozským šarmem.Samozřejmě jako dítě jsem tehdy nemohl film vůbec pochopit. Koloběh člověčenství jak v Möbiově pruhu, není začátku ani konce... Neuvěřitelně aktuální i po těch letech, z doby, kdy hulili (ještě cigára) všichni jak sádroví ježci, což je zde až na hraně protovnosti a otupuje jinak jasné kontury mnou neuložené páté hvězdy. ()
Docela obyčejný příběh řešící vztahy, místo v životě a okrajově starosti v zaměstnání nepozvedne ani francouzský šarm, ani Romy Schneider zosobňující půvab a eleganci, ani stylová atmosféra sedmdesátých let, jejíž podmanivost ostatně naplno zafunguje až ke konci, kdy se životy pohnou. Na to je prostě příliš obyčejný. ()
Není to zrovna nablblá slátanina, ale chvílema jsem se nudila (trochu ostřejší nůžky střihačovy by filmu prospěly). ()
Presný názov filmu."Celkom obyčajný príbeh",nič vykonštruovaného,proste život čo prináša pre každého z nás.Príjemné počúvať francúzštinu a pozerať na Romy Schneider a jej partnerov francúzov Brasseura a Cremera,ktorých si pamätám z mnohých filmov. ()
Je mi líto, ale ani kvůli stále krásné Romy Schneider, přirozenému Bruno Cremerovi nedám víc. Docela obyčejný film, který nikterak nevybočuje nad průměr. Možná mi něco zásadního uniklo, nitro Marie mi však zůstalo uzamčeno. ()
Príbeh zo života ženy, ktorá na začiatku filmu podstúpi interrupciu po rozchode so svojim milencom a vráti sa k nej jej bývalý manžel 3* ()
Ten příběh je na takřka dvouhodinový film obyčejný až moc. Ale přinejmenším díky hercům za vidění stojí ()
Film není zas tak špatný, ale mám s ním dva kardinální problémy: 1) je to trochu moc ženský film (nebo mužský pokus o ženský film?), prostě hledání problémů tak dlouho, až se objeví; 2) dabing / dialogy: dovedu si předestavit, že ve FJ to zní jakž takž přirozeně, ovšem v ČJ mi to občas trhalo uši, takhle nikdo nemluví! ()
Docela obyčejný příběh nemá lehkost a autentičnost filmů klasické Nové vlny. Ale Romy Schneiderová to svou přirozeností plně vyvažuje. ()
Možná jsem nespravedlivá, když dávám jen tři hvězdy, protože film to není vůbec špatný, ale kvůli časovému odstupu od jeho vzniku už na mě poněkud nepůsobí. Podobnými náměty jsou totiž dnes přeplněné nikdy nekončící seriály typu Ulice apod. a už mi to přijde kapku ohrané. Pochybuju, že si na Romy takhle vzpomenu. Navíc mě rozčiluje, jak každý každého podvádí a všem to připadá málem přirozené. Sedmdesátá léta ale takhle nejspíš vypadala. A dokonce mám dojem, že i u nás. Možná za to mohlo to rýsovací prkno a bílé pláště, ale vybavil se mi Páral ve svých nejlepších letech. ()
1978 byl jsem mladý. Tyhle filmy jsem miloval. ()
Velmi slabé 4 hvězdičky. ()