Režie:
Jan SchmidtKamera:
František UldrichHudba:
Ivan HlasHrají:
Lenka Jelínková, Pavel Řezníček, Jaromír Dulava, Jiří Langmajer, Karel Dobrý, Blanka Bohdanová, Jiří Menzel, Zdeněk Dušek, Lenka Termerová, Ota Jirák (více)Obsahy(1)
„Vítr si nechal tichej smích, barevní ptáci ve větvích, co to má společnýho s láskou…“ Kdo by si nevzpomněl na nádherný titulní song – Verunčinu píseň lásky – z kouzelné pohádky Jak si zasloužit princeznu, kterou natočil podle předlohy „Šternberk“ Boženy Němcové režisér J. Schmidt... Teď už si ale pojďme vyprávět o třech synech rybářových, zrozených z obřích vajec. Ten nejmladší, Miroslav (P. Řezníček), má i nejlaskavější a nejsoucitnější srdce. To on si vybere toho nejubožejšího koníčka, on zachrání život sokolu, rybě, a nakonec i samotnému králi (J. Dulava, kterého uvidíme ve filmu v dvojroli také jako černokněžníka). A je to právě Miroslav, kdo má přivést králi ztracenou nevěstu – princeznu Verunku (L. Jelínková). Bude ale potřebovat mnoho sil a hodně lásky, než si své štěstí zaslouží… (Česká televize)
(více)Recenze (142)
Jedna z prvních českých vánočních antipohádek. Věru nevím, co vytknouti dříve: jestli nelogičnost děje, nesmyslnost dialogů (viz rybářovo: "Na nic se mě neptej, nic nevím", když své ženě dotáhne nalezená vejce), nepovedený střih s režií, nebo topornost hereckých výkonů (snad s výjimkou Blanky Bohdanové). Všechny neduhy nádherně krystalizují ve scéně, kdy Dulava coby král vítá Verunku: "Musíš mi všechno říct...(dlouhá chvíle od emocí oproštěného ticha)...ne, já ti musím všechno říct". Jako kdyby někdo vykastroval všechny aktéry o emoce, kromě princezny Lenky Jelínkové, která se však naopak v dialozích téměř neustále usmívá, a to i ve chvíli, kdy jí bratři oznamují Jaroslavovu (vulgo Miroslavovu) smrt. Přitom třeba Karel Dobrý jako bratr-prachhajzl se evidentně snaží dostát charakteru své postavy, a docela mu to i jde, ovšem výsledný dojem je dost toporný, jak už je řečeno výše. Vzhledem k tomu, že v téhle pohádce veleúspěšně potlačili svůj talent takřka všichni herci, je nasnadě, že výsledek je nutné přičíst na vrub režiséra, který to tak prostě chtěl, nejspíš v nějakém návalu depresivní psychózy. Jediné další vysvětlení je, že autorský tým stvořil ve francouzské koprodukci skvostnou pohádku, přičemž však natočený materiál kdesi v zahraničních podnicích omylem propili a následně ve snaze opravit tento průšvih museli celou pohádku natočit znovu, bez možnosti jakýchkoliv oprav, kdy celý herecký kolektiv byl stále ještě v rauši či spíše s kocovinou. Jiné logické ospravedlnění není. Přínos snímku tedy spočívá v tom, že může směle sloužit jako příkladná učebnice toho, jak to nemá vypadat, případně lze na pohádku nahlížet jako na svéráznou komedii, ne-li přímo frašku. Jediným kladem je hudba, zejména Verunčina píseň, která tak zachraňuje onu jednu hvězdičku v hodnocení. Pokud však muzice neholdujete nebo pokud netrpíte masochistickými sklony, můžete tuto záležitost s klidným svědomím vynechat. P.S.: To, že ČT na Boží hod 2022 vysílala tento film bezprostředně před další "perlou" našich pohádkových archivů - Dešťovou vílou - považuji za nanejvýš chvályhodnou snahu, jak donutit diváky vypnout televizní přijímače a strávit sváteční čas se svými blízkými...v jiném případě je zodpovědná osoba v ČT mimořádně zvráceným a perverzním jedincem, jemuž by se měl zakázat přístup k jakýmkoliv médiím. ()
Vcelku slibné herecké obsazení, avšak výsledné dílo je vskutku otřesné. ()