Hráči se smrtí

Schumacher není schopen vtisknout tak zajímavému tématu jako je posmrtný život ani trochu osobní fantazie a odvázanosti. Proto se celý snímek drží po 115 minut zcela při zemi a až na pár lehce hororových a krvavých (hokejkou do obličeje, krumpáčem do obličeje) výjevů zde není nic, co by šokovalo, či v opačném případě nedchlo. Scénář je jednoduchý a téma posrmtného života je zde načrtnuto jen velmi sporadicky "aby se neřeklo". Nejvíc tak zaujmou herečtí představitelé, resp. jejich jména. Hvězd je tu věru hodně a potřeba ani z daleka nejsou, jelikož kde není co hrát... (26.10.2007)

"Nehodlám umírat. Zaklepu na smrt, dostanu odpověď." Na téma klinické smrti jsem velkým odborníkem, neboť klinicky umírám každý měsíc a občas zemřu i opravdově. Přesto se mi nikdy před očima nepromítl celý můj život, nikdy jsem neviděl světlo na konci tunelu a dokonce tam nestojí ani ten tunel. Jsou tam jen hříchy minulosti a kdyby se mě na to experimentující medici zeptali, tak bych jim to za dva klystýry řekl. Jenže oni se nezeptali, takže jsem si s nimi mohl užít to odcházení a vracení do života, občas nechat vstát nějaký ten chloupek na zádech a dumat o tom, jestli mi má nesmrtelnost nebrání v nějakém adrenalinovém zážitku. (06.01.2017)

Mělo to dobrej námět, sem tam to mělo i dobrou atmošku, super herce s hučkama na hlavě.. ale bylo to protažený, sem tam zase moc ukecaný a občas se ta dobrá atmoška měnila v jinou atmošku, která mi nevyhovovala. Každopádně nejvííc chválim Sutherlanda, kterej svoji úlohu zahrál dokonale a měl taky nejlepší roli. Dobrej film. (20.01.2018)

Zatímco v sérii Nezvratný osud se mladí lidé vyhnou tygru na lovné stezce a on si je pak vyčenichá, tady jej rovnou tahají za vousy a dokonce se trumfují, kdo mu je v cestě za poznáním více povytáhne.. Schumacher překvapil. V jeho tvorbě jak na houpačce jsou totiž Hráči se zubatou veskrze průměrný střed. Ponurost za každou cenu, kdy de Bont za kamerou odmítá světlo, mi přišla za čas kontraproduktivní, halucinace ve svém množství ztrácely na působivosti a samotný konec ukázal, jak snadno může nadpřirozený žánr udělat z diváka přirození. No nic, aspoň že film dal vzniknout nočnímu cyklistickému klubu Flatliners (vskutku „weird“ scéna) a přinesl medikům ponaučení, že když se při resuscitacích budou omlouvat Bohu, že mu lezou do jeho „zkurveného zelí“, zvýší se procento jejich úspěšnosti.. (03.06.2013)

No kdyz jsem to kdysi videl, tak sem se u toho celkem bal, ale kdyz jsem to ted videl znova, tak uz ne, ale atmosferu to melo slusnou. Pribeh mi prisel celkem originalni i slusne zpracovanej a sviznej, herecky vykony hodne dobry, videt nektere herce, jeste nez se stali hvezdami, je fajn, ale precejen tomu neco chybi. Trosku me nastvalo, ze se William Baldwin neomluvil jako ostatni, mohla bejt docela sranda, kdyby voblejzal vsechny jeho zensky. Posmrtny zivoty byli zpracovany celkem dobre, ale urcite to slo nejak lip a vic originalnejc. Hudba Jamese Newtona Howarda byla celkem solidni a dokazala vyvolat tu spravnou atmosferu. Celkove z tohohle tematu moh ale Schumacher vytezit vic, protoze ze zacatku kdy to je celkem solidne rozjety se pak stanou takovy ctyri samostatny pribehy, kdy se kazdej vyrovnava se svym hrichem, a taky to mohlo bejt lip zakonceny, nez tim, ze vsichni prezijou a vsichni si odpusti. (07.05.2005)