Hráči se smrtí

Joel Schumacher dokáže natočit kvalitní film i neskutečně hrozný odpad. Hráče se smrtí jsem viděl několikrát, a ačkoli to vždy bylo v TV (a tím pádem i s dabingem), mám na něj dobré vzpomínky. Film se může pyšnit velmi zajímavým námětem ztvárněným s mírně hororovým nádechem, ale také dobrými hereckými výkony dvojice Sutherland - Roberts. (14.11.2006)

Musela som veľmi silne privrieť obe oči, aby som hodnotila 4*. Pokiaľ človek nepozná medicínske a farmakologické aspekty veci ( akože podanie lidocainu, ktorý sa používa nie len ako lokálne anestetikum, ale aj antiarytmikum v situácii, keď u pacienta nastala asystólia je absurdné, alebo to, že si dotyčný intravenózne bolusovo aplikuje 50 ! ml kália chloráta a potom si ešte porobí ďalších pár minút, čo potrebuje-miesto toho, aby do minúty nenastala srdečná zástava a smrť, ktorá by sa mimochodom už resuscitáciou nevyriešila a mohla by som pokračovať...)-taký divák možno môže dať plný počet. Ja som sa však aspoň čiastočne povzniesla nad tieto nepresnosti a sústredila sa na vizuálnu stránku a myšlienku, alebo ak chcete posolstvo filmu. Páčili sa mi hlasy, ktoré sa umierajúcej pýtali, či urobila dosť počas svojho života...Páčilo sa mi aj to, že nikdy nie je neskoro uvedomiť si chyby a zmeniť život, alebo smer, ktorým sa uberá. Na smrteľnej posteli asi všetci bilancujeme ( pokiaľ nám to stav dovolí ) a ja by som nerada za sebou videla len krvavú čiaru. Rada by som chcela povedať, že som bola prospešná a naozaj žila ! Nie len existovala. Mimochodom-vynikajúce herecké obsadenie. (22.11.2013)

Hororové vysvetlenie klinickej smrti. Tento svojho času slávny a úspešný film - z produkcie Michaela Douglasa - síce má problémy so scenárom (Oliver Platt je tu len do počtu, William Baldwin sa neospravedlní, Kevin Bacon by sa evidentne nebol ospravedlnil, keby po ňom nešli "nočné mory"), ale výsledok stojí za to (prevažne snové sekvencie Kiefera Sutherlanda; v dobe premiéry vraj kvôli nim zopár divákov v kine dostalo porážku, fakt). Viac v mojej recenzii na Studna.net: http://www.studna.net/reviews/405/ (26.12.2004)

Strašlivá báchorka v náručí Schumacherovské výtvarné opulence, která zachrání z jalového scénáře, co se dá. Představený svět, ve kterém "náboženství selhalo a filozofie selhala" a který je prodchnutý prázdnotou, dekadencí, rozpadem a rezignací lze dle filmu pak zachránit jen skrze překonávání limitů sebe sama a vědění. Listopadová pošmournost, kdy jsou veškeré denní záběry natáčené buď nad ránem či navečer, interiéry připomínající prázdné chrámy (včetně bytů postav) a postranní uličky naplněné dealery, prostitutkami, kde se provádí ilegální potraty kontrastující s vylidněnými ulicemi hlavními - to vše upomíná na únavu z dekády hédonismu 80. let, z níž v předešlých filmech Schumacher tolik těžil. Dekádu, ve které Filardi scénář k Flatlinerům napsal a proto ve výsledku je příběh o tom, jak mladí studenti ve vlastní aroganci vyzvou smrt, což se jim ve výsledku vyplatí, protože ta jim udělá terapii, kterou lze vyřešit tím, že řeknete pardon holce, který jste před dvaceti lety řekli, že je píča. Inu nevim. (27.12.2019)

Zatímco v sérii Nezvratný osud se mladí lidé vyhnou tygru na lovné stezce a on si je pak vyčenichá, tady jej rovnou tahají za vousy a dokonce se trumfují, kdo mu je v cestě za poznáním více povytáhne.. Schumacher překvapil. V jeho tvorbě jak na houpačce jsou totiž Hráči se zubatou veskrze průměrný střed. Ponurost za každou cenu, kdy de Bont za kamerou odmítá světlo, mi přišla za čas kontraproduktivní, halucinace ve svém množství ztrácely na působivosti a samotný konec ukázal, jak snadno může nadpřirozený žánr udělat z diváka přirození. No nic, aspoň že film dal vzniknout nočnímu cyklistickému klubu Flatliners (vskutku „weird“ scéna) a přinesl medikům ponaučení, že když se při resuscitacích budou omlouvat Bohu, že mu lezou do jeho „zkurveného zelí“, zvýší se procento jejich úspěšnosti.. (03.06.2013)