Šéfe, to je věc!

Víte, já mám k téhle šéfovské sérii tak trochu ambivalentní vztah. Na jedné straně samozřejmě nejsem slepý a vidím v ní všechny ty filmařské nedostatky, dobu vzniku i třeba to, že Naďa Konvalinková se nehodí pro roli oprsklé prostitutky. Jenže na straně druhé - herci se do toho pustili s tak evidentní chutí, scénáře nejsou až na drobné výkyvy špatné a všechny ty finty i charakterově velmi vyhraněné komediální postavy... prostě se mi to líbí. (23.05.2003)

Pepan (Petr Nárožný) je šéf party, na začátku do pustí z lochu, kde seděl jako sňatkový podvodník, aby byl na konci chycen do chomoutu. Poněkud tupý Jára (Karel Heřmánek) si cvičí text na přepadovou akci: "Tak takhle je to, já to věděl, ty gaunere, ty sičáku, já tě zabiju... doprčic, pořád to říkám obráceně". To je asi nejsilnější moment... následně si zhmoždí kotník. Průměrně průměrná televizní komedie z 80ek o třech příživnících, Karel Heřmánek, Petr Nárožný a Naďa Konvalinková jdou na to s falešnou stodolarovkou. A obere je Augusta jako kapsář z Hradce. Pouze proto a právě proto uvítám, když to občas ČT znovu odvysílá. (09.07.2013)

Přesně tak, švec se má držet svého kopyta. Pokud se ho nedrží, dopadne to přesně takhle. Jediný, kdo z celé povedené partičky za něco stojí je Petr Nárožný. Taky na to pěkně dojel. Karel Heřmánek hraje takového blbečka, který používá mozek ve špatnou dobu. Šlapku Marcelu jsem Nadě Konvalinkové vůbec nevěřila. Byla falešná jako pětník. Je to taková jednoduchoučká zábava, která neuškodí. (05.06.2011)

Film znamenající naprostý převrat v naší kinematografii. Zatímco ostatní snímky se snažily divákům namluvit, že lidé se zásadně rozmnožují cudným ležením vedle sebe, že si totiž večer vykají a ráno se probudí vedle sebe v posteli (ti největší nemravové si pak dokonce tykají), zde zazní slovo gruppensex i s českým překladem a dokonce se do podrobna rozebírají jeho nevýhody. Neuvěřitelné. (28.10.2015)

Zajímalo mě, jak vlastně začala nechvalně proslulá Bočanova pentalogie, která se natolik úspěšně rozprostřela bezmála celými osmdesátými lety, že až překvapuje, že se po Listopadu nevrátila alespoň epizodicky (třeba jako Olmerův film Bony a klid). – Ostatně už to, jak téma podvodu rezonuje právě u českého diváka, by stálo za úvahu… – A proti očekávání – nezačala úplně nezábavně: úspěchy a neúspěchy se celkem důvtipně splétají a neobyčejně kultivovaný Nárožného projev i věrohodná prostota Heřmánkovy postavy v šedé herecké maše všech zbývajících viditelně září. Na druhou stranu ta převažující vlažnost, jistě dobově podmíněná, a především beztvarost snižují toto dílko na jakousi seriálovou epizodu. Aby snímek skutečně vyzněl jako film, měl by opravdu usilovat o celistvost, a té se mu nedostalo: mnohé zůstalo jen naznačeno – jako by z knihy někdo vytrhal stránky, které příběhy pointují. (22.12.2019)