Kundun

Nádherný poetický film a veliká poklona Tibetu! Velkolepé barevné zábery přírody a chrámů a naopak industrializovaná šedivá Čína a skvěle slizce zahraný Mao Ce Tung! První hodinka je jen takový příjemný vtipný kochání se nástupem novýho Dalajlámy, ale pak s vpádem Číny film hodně přitvrdí a začne být najdnou hodně mrtvých! Herci, kteří jsou vlastně neherci jsou dobří, krásná hudba a zajímavý příběh, prostě skvělej film a opět neomylnej Scorsese! (19.01.2007)

Scorsese by se měl na tento typ filmů jednou provždy vysrat a zakotvit to čistě mezi mafiány. Opět nesmírně zdlouhavé a těžce nezajímavé pojetí. Oceňuji, že se člověk prostřednictví filmu seznámí blíže s tradicemi Tibetu a jejich pohledem na svět, a to do doby dokud průmyslová Čína nezaznamenala jejich vědeckou zaostalost a neudělala si z Tibetu svoji děvku. Opravdu smutný osud jedné nesmírně zajímavé země. Film je bohužel zajímavý výhradně z historického hlediska. Koukat se dvě hodiny jak se páni poklonkují vyvolenému dítěti nebyl zrovna vrchol zajímavosti. S buddhismem sympatizuji, s Dalajlámou bych neměl problém zajít na pivo, ale tento film mě tedy dvakrát nenadchnul. (19.08.2018)

Cetl nekdo Tibetskou Knihu Mrtvych? Snad jim Cinani prinesli trochu toho rozumu do hlav. At je film jakkoli dobre zvladnuty, tibetska kultura je postradatelna. Tim spis, ze se sklada z nekolika odvetvi a ruzne smisenych nabozenskych vetvi, takze nema vlastni nazor. "Vidis to moc cerne" Ty pisecny koberce jsou sice fajn, ale nejak to nestaci. "Mozna to precejen neni tak spatne. Narod zijici poklidne bez vyraznych pri. Na nikoho neutoci a ani vrazdy ci loupeze nemaji." Rika kdo? Martin Scorsese a Dalajlama? Smarja hochu, ty se konecne prober. Americti Indiani byli (snad) jedini, kteri stali za nezniceni. Posud sam : .1. Vsechny bytosti trpi. [ Dejme tomu. A?] ........................ 2. Duvodem utrpeni je lpeni na vecech, nelpeni na vecech, zniceni, stvoreni .... [ Takze vpodstate uplne vsechno. Mno, jsou lidi co bolest citit nemohou a jsou lidi, ktere podobne veci tesi. Navic bolest je zdravy zpusob jak telo rika "tohle ne, sefe". ] ........................ 3. Behem zivota sbirat plus a minus bodiky do karmy, podle toho zdali jsi se choval hezky ci osklive. Po smrti se bodiky sectou a pri kladnem poctu se stanes jednim z ( bohem, polobohem, clovekem ) pri zapornem jednim z (kdosi v Pekle, duch, zvire). [ Co bude, kdyz budes mit 0 jsem se nikde nedocetl. Dalsim problemem je kolik bodu staci na jake prevteleni (coz urcite poresili) a kolik bodu za co dostanu a kde si to mam overit svoji "bilanci". ] ........................ 4. Abys ses vyvaroval znovuvskriseni (reinkarnace), tak musis pochopit duvod utrpeni. Osvobozeni od reinkarnace se rika Nirvana. [ a) Ten duvod ... neco mi to rika ... pockat ... co ze je napsano v bode 2 ? b) Proc bych se mel chtit vyvarovat ... aha kvuli utrpeni ... no jo ale to byl predpoklad, ktery nikdo nejak zvlast nedokazal ... nevermind ] ........................ 5. Muzes se taky na pochopeni pomoci bodu 4 "zvysoka vysrat" a misto toho si muzes vybrat nahradni zpusob ziskani Nirvany mezi 1) odrikavat, co ti rika ucitel 2) jist svata jidla a pit svate napoje 3) sahat na svate veci 4) nosit svate veci 5) koukat na svate veci ........................ 6. Dosahnout Nirvany muzes nejenom jako mrtvy, kteremu knez predrikava nad "umrlcim lozem" co ma delat, ale i tim ze budes mrtvy a knez to bude predrikavat nejakemu tvemu znamemu. Anebo ze by to bylo o tom, ze nepujdes do pekla? Sorry, ale ja jsem se moc daleko v te knizce nedostal a je mi to "rovno". (14.01.2009)

Deakinsova kamera vťahuje do neznámeho sveta. Glassová hudba mu dodáva patričnú atmosféru. Niečo medzi spirituálnou veľkosťou a hravou všednosťou. Dominanta Kunduna ako filmu je jeho citlivosť v prvej polovici a jeho duchovná prezreteľnosť v polovici druhej. Nedá sa vo filme nájsť výsostne Scoreseseho prvok. A film nepôsobí ani ázijsky. Ale skĺbenie týchto dvoch svetov vytvára iný životopisný film. Je v ňom badať náznaky hrôz Maa a jeho Čínskej ľudovej republiky. Ale aj duchovenstvo 14. dalajlámu, ktoré čelí ťažkej skúške. Politika a náboženstvo nejdú dokopy. Tu to máme ale z tej druhej strany. Príbeh, ktorý ani po rokoch nestráca nič zo svojej pôsobivosti a je pripomienkou udalosti, ktorej následky sú citeľné u dvoch národov dodnes. Pritom filmu nechýba duchovný aspekt ale ani ten formálny, filmový. Skôr záležitosť pre určitú skupinu fanúšikov. Podľa môjho názoru je to ale ďalší znak Scorseseho všestrannosti a rozprávačského umu. (18.10.2020)

"Vzali nám i naše ticho…" V první půli popisující dětství současného dalajlamy jsem se nechával unášet zejména vizuální opulentností, která samozřejmě staví na působivosti tibetské krajiny i úchvatných zdejších klášterech. Velkou zásluhu na tom ale má i kamera, která doslova kouzlí (viz třeba záběry, kdy dalajláma přes dalekohled hledí do krajiny). V té druhé části mi pak bylo čím dál smutněji, protože to chování komunistických Číňanů vůči místním Tibeťanům (i samotnému dalajlamovi) bylo čím dál otřesnější. Po vizuální stránce hodně silný záběr, kdy dalajlámu obklopuje rudá barva krve jeho zmasakrovaných spoluvěřících. Doslova otřesná je pak scéna ze společného setkání dalajlámy s  Mao Ce-tungem, během něhož čínský vůdce pronáší svůj soud nad tibetským náboženství, ačkoliv je vidět, jakou má dalajláma snahu o domluvu s čínskou vládou: "Náboženství je omamný jed, opium. A opium oslabuje rasu… Je jako jed otravující myšlení jednotlivce i společnosti… Tibet je náboženstvím tráven, i Vás národ je otrávený a otupělý." Jak silně tahle slova kontrastující s myšlenkami dalajlamy, když zdůrazňuje, že "Buddha je naším jediný léčitelem, ten nás osvobodí. Moudrost a soucit nás osvobodí..." (21.02.2023)