Režie:
Kacuhiro ÓtomoScénář:
Kacuhiro ÓtomoKamera:
Katsuji MisawaHudba:
Šódži JamaširoHrají:
Mami Kojama, Micuo Iwata, Nozomu Sasaki, Teššó Genda, Hiroši Ótake, Issei Futamata, Takeši Kusao, Taró Arakawa, Juriko Fučizaki, Jósuke Akimoto (více)Obsahy(2)
Tokio, červenec 1988. Extra Senzorické Pozorování - místo tajných vládních experimentů, které připravuje aktivizaci atomové bomby, která zapříčiní rozpoutání třetí světové války. 31 let po této katastrofě je svět sice rekonstruovaný, ale krajně nestabilní, jelikož pokračují psychické experimenty: Tokio se změnilo na obrovský megapolis Neo-Tokio. Zde působí i motocyklový gang, vedený Kanedem. Jeden z jeho členů Tetsuo je unesen organizací ESP, která ho zařadí do armády. Kaneda hledá zmizelého přítele. Jeho odysea mu umožní kontakt nejen s revolucionáři a tajnou policií, ale i primárním tajemstvím všeho, zvaným Akira... (Intersonic)
(více)Videa (4)
Recenze (319)
84% - Kdo je to Akira? Co je to Akira? Já... já nevim. Koukal jsem na tenhle animák dvě hodiny jako uhranutý, a teď téměř netuším, proč se v něm dělo, co se v něm dělo. Film mě ohromně zaujal, a napínal až do konce. To, že stručně neumím shrnout děj, či poselství, jsem si uvědomil až teď. Hledat různé alegorie a symboliku atomové války je sice možné, ale já se omezím na konstatování, že Akira je výborný a zábavný film... Jeho klady jsou zajisté animace, zvuk, tempo, atmosféra a schopnost udržet napětí. Jediný, pro mě však podstatný zápor je, že jsem ne vždy chápal jednání postav, a následnou "ztrátu nitě" mi přehlušily akční a destrukční scény... Otázkou teď vlastně zůstává, jestli Akira není právě o chaosu a panice, ve které místo odpovědi na mnoho otázek slyšíte jen exploze, a nechápete, co ti lidé kolem vás dělají... ()
Poprvé v životě jsem se podíval na nějaké japonské anime... Nevěděl jsem předem o jeho obsahu nic (kromě toho, že má jít o sci-fi) a spočátku mě upoutala originální atmosféra, pěkné animace (zvláště pokud jde o prostředí) a zůstal jsem v úžasu nad tím, jakou výraznou hloubkou film rozehrál v příběhu o počínání mladistvé rebelské party a terorismu s částečně pozitivními úmysly v konfliktu se zákonem... protože něco podobného bych v animáku s akčním nádechem nečekal a dlouhou dobu to na mě i úspěšně fungovalo. Nebyl jsem sice stoprocentně nadšen, třeba po 10ti minutách jsem se bál, aby z Akiry nevzešla jen animovaná přehlídka jízd Tokyem na motorkách a jiných akčních scén. Po hodině a něco pak nastalo nemilé překvapení, když se celý děj překlopil do dost trapného superhrdinského příběhu, kterému nechyběly ani scény plné výbuchů a řady WTF akčních scén, které zde zastřešují jakási zemetřesení vyvolaná během bojů s protivníky nadpřirozenými sílami hlavního hrdiny. Jak jsem byl během první poloviny příjemně překvapen, z té druhé jsem navzdory několika pořád zdařilým prvkům a scénám zůstal zklamán a samotný závěr mi připadal (velice mírně řečeno) nevýrazný a nedůstojný vůči tomu, co vše Akira dlouhou dobu před tím zdařile rozehrává. *** Hodně zajímavé je pro mě si někdy porovnat své dojmy s jinými, mezi nimiž se tu na 1. straně objevuje komentář uživatele, kterému první polovina připadala strašně nudná, ale ta druhá ho zas nadchla natolik, že sáhl nakonec po plném počtu... holt je jasné, že každý oceňujem něco jiného. Otázkou však je, jestli nepramení problém i z toho, že se Kacuhiro Ótomo snaží zavděčit hodně širokému publiku, ale vzhledem k extrémnímu rozpolcení snímku mezi něčím hlubokým i politickým + něčím hodně infantilním a naivním nevznikl úplně vyrovnaný snímek. Pak už ani nepřekvapí, že se tu Akira často dočkal největšího úspěchu u těch, kteří příznávají, že to úplně nepobrali. :o) [65%] ()
Věřím, že na svou dobu to muselo být nevídané dílo nejen po grafické stránce a do té doby, než byl uveden o sedm let později Ghost in the Shell, to asi bylo pro Japonce něco jako Avatar pro diváky doby současné. A musím říct, že narozdíl od Avatara, který u mě asi už po měsíci od zhlédnutí pořádně vyčpěl, mi připadá Akira stále jako velmi živé dílo, jež za ta léta ze své působivosti rozhodně neztratilo mnoho. Působivá akce, mysterie a příběh, co mě zaujal hned od prvního obrázku a krásně stupňoval na své zajímavosti. Jasně, menší výhrady mám, ale po zhlédnutí to ve mě zanechalo opravdu veliký zážitek, navíc jsem si krásně rozšířil obzory v tom, jak má vypadat takový pořádný filmový hajzl. Závěrem jen vyjádřím svou víru v duševní zdraví amerických kolegů, kteří tak zoufale touží do hrané verze zadaptovat (čti: posrat) tenhle japonský originál. Co na tom, že roli Miyako nabídli mé milované Heleně Bonham Carter, když scénář píše ten nenapravitelný člověk jménem Steve Kloves? Ano, ten exot, který psal s výjimkou pátého dílu scénáře ke všem dílům Harryho Pottera, má v plánu vzít do svých pazourů tuhle japonskou klasiku a svou klávesnicí ji znásilnit. Boha jeho, i když pomineme spolupráci tohohle individua na projektu, nevěřím tvůrcům, že z Akiry chtějí udělat něco více než stoprocentní blockbuster, kde o nic jiného než akci nepůjde. Protože jestli mi tvůrci budou chtít tvrdit, že z toho plánují udělat film, který se bude smrtelně vážně tvářit jako filozofické drama, pak bych to s dovolením vyhlásil jako vtip roku. ()
Nadčasové drama, které prostředím a stavem společnosti není až tak úplně z žánru sci-fi. Ze začátku poněkud mate množství postav, ale ty se později ukáží jako nezbytný komparz. Důležité je zaměřit se na dvě hlavní postavy a úspěch je zaručen. Zajímavým prvkem je protiklad "Rady mladých" a mladou generací, která žije ve městě v rozpadajícím se systému. No a závěrečné poselství, nad kterým všichni uznale pokývají hlavou aniž by se od roku 1988 něco změnilo (k lepšímu) - tak to až mrazí. ()
Legendární anime, ale abych pravdu řek, tak mě až zase tak moc neoslnilo, je sice fakt, že na dobu vzniku se jedná o fakt vynikající animaci a zpracování, ale pro mě byl příběh ne nepochopitelnej, ale prostě takovej nijakej, nezaujal mě a to byl nějvětší problém, navíc to zasazení do budoucnosti mezi mladistvý chuligány na future motorkách mě taky nebralo. ()
Galerie (36)
Photo © Streamline Pictures
Zajímavosti (29)
- Jedná se o jeden z prvních animovaných japonských filmů, kde byly jako první nahrány hlasy jednotlivých postav a teprve poté byly animovány. I když je to v Americe celkem běžná praxe, v Japonsku je to většinou naopak. (.Zmolda.)
- Film sestává z 2.212 záběrů a 160.000 jednotlivých snímků za použití 327 různých barev. (HellFire)
- Na filmu pracoval tým animátorů o sedmdesáti členech. (Ondr0n)
Reklama