Finský nůž

Nejzajímavější jsou, jak to tak u podobných filmů bývá, tehdejší reálie. Na lehce naivním dobovému vnímání poplatném snímku s melodramatickou jazzoidní hudbou je zajímavý především půvabný 17letý Jaromír Hanzlík (mladší Honza), který už tehdy dokazoval svůj herecký talent. Rovněž 22letý Karel Meister ml. (starší Tonda) stojí za zmínku. (21.02.2019)

Opravdu velmi velmi silné čtyři hvězdičky k filmu, který v mých očích nejvíc překazila závěrečná pointa. Ač překvapivá a neočekávaná, náhlé obrácení příběhu směrem k čistému happyendu mne zde jakožto diváka (narozdíl od hlavních hrdinů) moc nepotěšilo. Protože Zdenek Sirový natočil pozoruhodný realistický kus se zajímavým tématem, výborným scénářem (napsal Pavel Juráček, v titulcích uveden pod pseudonymem Jan Brandýs) se zaměřením na psychologii, s velice působivou kamerou i hudebními motivy, výbornými civilními projevy herců. Zatímco jméno Karel Meister nebude mimo tento snímek příliš zvučné ani pro fajnšmekry, jeho kolega Jaromír Hanzlík se za pár dalších let díky spoustě dalších počinů vypracoval na prvotřídní hereckou osobnost, nicméně oba mladí pánové zde podávají rovnocenně obstojný výkon v rolích dvou zcela odlišných kamarádů. Přesto, že silnou atmosféru občas odlehčili pohodové momenty (zejména v taneční scéně), sledování pokusu o útěk dvou mládenců před zákonem i před vlastním svědomím mne nechávalo po celý čas v napětí plném očekávání nasledujícího děje. Hodně mi to připomnělo francouzské černobílé filmy s podobnou minimalistickou sondou do života jedinců kriminality čistě skrze tyto postavy, bez zatahování vyšetřování případu do děje. Mít Fínský nůž jiný závěr, mohl by si vedle uvedených žánrů přiřadit i krimi a ještě coby artový film mezi čs. kriminálky zlatých šedesátých ojediněle vynikat. Přesto fandům tohoto žánru u nás doporučuju a samozřejmě ne pouze jim. (85%) 52 rokov filmu za 52 týždňov / Československá filmová výzva (07.05.2019)

Československé drama pojednávající o následcích jednoho zkratkovitého činu dvou mladíků. Téměř veškerá délka snímku se zabývá situací těchto jinochů na překotném útěku před spravedlností a zejména vlastní zodpovědností. Mladší, neplnoletý a zbrklý Honza (jedna z prvních rolí talentovaného J. Hanzlíka) a starší důvtipnější Tonda (neznámý K. Meister) však jednají nelogicky, drama je plné jejich agresivních diskuzí, končících surovostmi. Průběh jejich úniku je zobrazen též velmi nepřehledně, často pouze naznačen a korunu rozpačitosti nasadil totálně utnutý závěr. Vedlejší postavy prakticky neexistují, děj je přímo zaměřen na psychologické postupy dvou uprchlíků. Přesto však v onom temném, poměrně neakčním a nudném příběhu zaujal nádherný úsměv spanilé dívky na jakési tancovačce. Docela zklamán, hodnotím Sirového dílo mírně podprůměrně, zejména kvůli nepřehlednosti, roztaženosti, nedramatičnosti a nezajímavosti. (02.02.2015)

Jak snadno se dostat na dráhu zločinu! Šerosvitná naturalistická kamera J.Čuříka zaznamenává příběh dvou kamarádů, ve kterém se příliš nemluví. Stačí jedno škobrtnutí, jedno zdvihnutí nože a cesta, kterou se oba mladící vydávají, zdá se býti bez možnosti návratu. Ač se oba protagonisté snaží, seč mohou, divák je na rozpacích, zda s nimi má sympatizovat, nebo je odsoudit. Jejich podivné chování mate a jak se nakonec zdá, ani oni sami neví, co by vlastně chtěli. Průměrný film, který ničím převratným neoslní. Pro soudruhy v době normalizace však byl jedním z těch filmů, co neodpovídají socialistickému umění. Dnes je ale spíše výpovědí o době, kdy vznikal. Absolutním vrcholem Sirového tak pro mne napořád zůstane mrazivá Smuteční slavnost. (04.06.2013)

Na československé poměry neobvyklý film, který se zaměřuje pouze na psychologii dvou hlavních postav a všichni ostatní jsou jenom v roli jakéhosi křoví. Hanzlík svou možná první filmovou roli zvládl na výbornou. Překvapila mě skvělá hudba Wiliama Bukového, takový jazzovitý styl se v našich filmech objevuje velice zřídka a proto si toho nesmírně vážím. Jenom je škoda, že je film na konci tak hrubě useknutý, znatelně zde chybí nějakých patnáct minut na pořádnou dohru, jakou by si tento zajímavý snímek bezesporu zasloužil. (17.12.2011)