Reklama

Reklama

Obsahy(1)

S humorem, satirickou příchutí i s nádechem nostalgie líčí tato hořká komedie peripetie malého divadelního souboru (Divadla starých forem), který má sice úspěch u publika, ale zároveň i stálé potíže s nadřízenými orgány. Zachycuje usídlování divadla na nové "štaci" v nevyhovujícím sále periferního kulturního domu, průběh zkoušek nové hry i její premiéru, ale také epizody ze zákulisí. Značný prostor tu mají ukázky z her repertoáru Divadla Járy Cimrmana (Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, Vizionář), ačkoli tu jméno fiktivního slavného génia ani jednou nepadne. Film vychází ze skutečných situací, není v něm (kromě her) nic vymyšleného. Odehrává se celý v prostorách kulturního domu a jeho těsném okolí. Hlavném dějištěm je pak stísněné zákulisí, kam ovšem doléhají i ozvuky všedních starostí protagonistů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (452)

Falcor 

všechny recenze uživatele

Cimrmanovský humor - všem známý, leč neopakovatelný, inteligentní, bránici nebezpečný. Pár filmových ran konančům a době, kterou tak úspěšně mrvili, to již také leckdo nejednou viděl - většinou to o velké legraci nebylo. Ale vzájemná kombinace v Nejisté sezóně, to je jistota toho nejlepšího z obojího. A na své si přijdou i vyhranění fandové divadelní tvorby Smoljaka, Svěráka... Čepelky, Bruknera,..... ()

F.man 

všechny recenze uživatele

Snínek pro Cimrmanovi milovníky i naprosté analfabety, jež na jednu stranu pobaví, na stranu druhou ukáže dost smutné věci které se v umění děly před rokem 89... Pokud je vám alespoň trochu blízky český a zvlášté Cimrmanovský humor je Nejistá sezóna jasně správnou záležitostí. Zlatý prciny ()

Reklama

prkalil 

všechny recenze uživatele

Co o vzniku tohoto filmu napsala Eva Zaoralová (mj. umělecká ředitelka MFF Karlovy Vary): "... Úplným tancem mezi vejci musela být realizace Nejisté sezóny v roce 1987! Že se Ladislavu Smoljakovi a jeho kolegům podařilo natočit tuhle hořkou komedii z normalizačního prostředí, je nepochybně nezvratným důkazem geniality Járy Cimrmana." ()

francis 

všechny recenze uživatele

Svěrák se Smoljakem si konečně troufli dost otevřeně promluvit o politický situaci v minulým režimu (sice až dva roky před revolucí, ale přece). Film plyne přesně v duchu jejich her i filmů, takže není žádný překvapení, že jim z toho vyšel zdánlivě do absurdity stylizovanej tragikomickej obrázek vlády komoušských dementů nad vším (a tedy i nad "kulturou") v naší zemi, na kterým se na ty dementy ukazuje prstem, ba celou rukou. A zdá se, že jim to prošlo. Stylizace do absurdna je ale opravdu jenom zdánlivá, protože tenhle film je ve skutečnosti hlavně realistickej. Ve svojí době všemocní hodnotitelé-povolovatelé-zakazovatelé čehokoli jsou totiž z dnešního pohledu extrémně komičtí sami o sobě. Ovšem tenkrát to vlastně moc legrace nebyla, spíš bezmoc. Ostatně obličeje protagonistů při střetu s těmi blbci o tom vypovídají dostatečně. ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Výtečný nápad postavit proti sobě humorné pasáže slavných cimrmanovských her a tížívé zákulisí plné fízlování, zákazů, příkazů, kontrol a buzerace, stejně jako napětí uvnitř divadelního souboru, je základem zdařilé hořké komedie. Která, ač je to k nevíře, vznikla v 1987! Některé situace dnes působí tak absurdně, že je těžké uvěřit, že se skutečně děly, o to víc, že jsou často odlehčeny typicky svěrákovským humorem, obohaceným občas o nějaký ten šrapnel. Je to zábava a současně z toho mrazí. Autorská dvojice Svěrák-Smoljak trochu jinak než obvykle, stále však na výbornou. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (43)

  • Režisér Ladislav Smoljak chtěl, aby vše bylo co nejvíce autentické. Roli organizátorky Strašnického divadla Markové hrála tehdejší ředitelka, neherečka Jana Vokrojová. Ředitele agentury ztělesnil Ludvík Toman, který rok před natáčením skončil ve funkci ústředního dramaturga Filmového studia Barrandov. (Mertax)
  • Divadelní scény se natáčely ve Strašnickém divadle nacházejícím se na sídlišti Solidarita (Praha 10), kde soubor v letech 1983-1992 skutečně účinkoval, než došlo k jeho přesunu na Žižkov. (rawboy)
  • Ve filmu měla být původně scénka, ve které měl Pavel Vrzáň natáčet spolu s režisérem Ladislavem Kydalem „Malou romanci“ od Cornelia Gurlitta, která se běžně v představení „Posel z Liptákova“ před „Poslem světla“ i „Vizionářem“ pouští z pásku. Tato scéna byla z filmu vypuštěna kvůli absenci Pavla Vondrušky (v roli Pavla Vrzáně), který na rozdíl od Miloně Čepelky uměl hrát na piano. (mnaucz)

Související novinky

Letní filmová škola se blíží

Letní filmová škola se blíží

19.07.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, představí v sekci Ikona méně známou tvorbu i nejzásadnější snímky rakouského režiséra, držitele dvou… (více)

Reklama

Reklama