Počkáme si na smích
An Uncertain Season
Režie:
Ladislav SmoljakKamera:
Richard ValentaHudba:
Petr SkoumalHrají:
Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Jaroslav Weigel, Jan Hraběta, Jaroslav Vozáb, Petr Brukner, Miloň Čepelka, Josef Vondráček, Jan Kašpar, Genadij Rumlena (více)Obsahy(1)
S humorem, satirickou příchutí i s nádechem nostalgie líčí tato hořká komedie peripetie malého divadelního souboru (Divadla starých forem), který má sice úspěch u publika, ale zároveň i stálé potíže s nadřízenými orgány. Zachycuje usídlování divadla na nové "štaci" v nevyhovujícím sále periferního kulturního domu, průběh zkoušek nové hry i její premiéru, ale také epizody ze zákulisí. Značný prostor tu mají ukázky z her repertoáru Divadla Járy Cimrmana (Němý Bobeš, Akt, Dlouhý, Široký a Krátkozraký, Dobytí Severního pólu, Cimrman v říši hudby, Vizionář), ačkoli tu jméno fiktivního slavného génia ani jednou nepadne. Film vychází ze skutečných situací, není v něm (kromě her) nic vymyšleného. Odehrává se celý v prostorách kulturního domu a jeho těsném okolí. Hlavném dějištěm je pak stísněné zákulisí, kam ovšem doléhají i ozvuky všedních starostí protagonistů. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (452)
Také cimrmanovský soubor se v komunistické době potýkal s mnoha nelehkými situacemi. Političtí představitelé KSČ chtěli nejen znepříjemnit samotné fungování autorského divadla a počátky divadelní tvorby, ale především přizpůsobit obsah her kulturně-politickým požadavkům.„Když je člověk na něco krátkej, tak by si z toho měl dělat aspoň srandu. To platí o smrti i o politice.“ ()
S přihlédnutím k době vzniku si "otcové Cimrmana" nečekaně dovolovali - takhle otevřeně poukazovat na nešvary a absurditu života v ČSSR. Soudruzi už naštěstí nebyli tolik ve střehu, soustředili se zvolna na výměnu kabátů, a tak je česká kinematografie bohatší o jeden skvost. Trochu komedie, trochu dokument, trochu hořké drama, trochu politická satira, každopádně film, který nabádá k smíchu i k zamyšlení. A samozřejmě nic pro lidi, co humor dua Svěrák/Smoljak nechápou. 85% ()
Kde jsou ty děti? Asi odešly, jak jsem na ně řval... tak jsem je zaplašil. Humor tvůrčí dvojice Svěrák - Smoljak, mám moc rád, je to pohlazení po duši v kterékoli roční době i v kteroukoli hodinu. A musím uznat, že tady se Cimrmani fakt pěkně rozšoupli (např. zlatý prciny). Vynikající film, nabitý osobitým humorem výše zmíněných pánů. Jen se oholím a pak se podívám panu Daňkovi na ptáčka. - Panu Ptáčkovi na daňka! ()
Nádherně poklidný film o neklidné (nejen) divadelní době jednoho všem známého souboru. Autentičnost a reálnost scénáře dodává snímku neopakovatelnou atmosféru. Cimrmani si napsali takové ohlédnutí za svou prací, která byla skutečně od srdce a z lásky k divadlu. Nelehké, dnes již směšně působící překážky v tvorbě a sice malé, ale patrné rebelantství vůči pravidlům "Já tam nechám toho cikána, ne?". Jasně se uvolňující atmosféra konce 80tých let určitě dopomohla k jisté pravdomluvnosti o tehdejších poměrech a možnostech divadelních umělců. "Když je člověk na něco krátkej, měl by si z toho dělat aspoň srandu, to platí o smrti i o politice". ()
je neuvěřitelné ( vzhledem k podmínkám v jakých vše vznikalo a jakými " porodními " bolestmi si divadlo po celou dobu své existence procházelo) , že dotyční pánové v sobě nacházeli stále novou sílu bavit diváky a toto jejich nadšení přetrvalo až do současnosti.Tohle " řemeslo " je totiž především o LÁSCE, člověk k němu musí míti vztah. Tady se nedá nic šidit, ( vnímavý ) divák to okamžitě odhalí. Nejistá sezóna je hořkou komedíí, líčící s humorem vlastním tvůrcům, patřičným nadhledem a nádechem nostalgie, strasti " malého " divadla. Dotyční pánové jsou totiž také obyčejní lidé, řešící každodenní starosti. p.s. pro tyto pány a jejich druh humoru budu já mít vždy slabost.... ()
Galerie (8)
Zajímavosti (42)
- Ve filmu sice Zdeněk Svěrák při premiéře „Vizionáře“ vrátí do textu cikána, který měl být nahrazen koňským hanlířem, ale ve skutečnosti se „cikán“ do textu představení natrvalo vrátil v roce 1984, tedy rok po ději filmu a 7 let po skutečné premiéře představení „Posel z Liptákova“. (mnaucz)
- Legendární hlášky "zlatý prciny" se dopustila Magda Křížková-Šebestová v roli gynekoložky. Zajímavostí je, že její tehdejší manžel byl lékař. (sator)
- Ve hře „Vizionář“, kde Hlavsa (Jaroslav Weigel) dokáže věštit budoucnost, říká větu: „Důl má nápis Petr Bezruč.“ Existuje ale i verze „ostřejší“, kdy říká: „Petr–něco červenýho–Bezruč.“ (sator)
Související novinky
Letní filmová škola se blíží
Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, představí v sekci Ikona méně známou tvorbu i nejzásadnější snímky rakouského režiséra, držitele dvou… (více)
Reklama