Sex, lži a video

Obyčejná ruční kamera tu solidně pročistí několik dusných mezilidských vztahů… jen je otázka, jestli to divákovi stačí. Začíná to prostě. Pod naleštěnou fasádou manželského soužití se skrývají manželčiny deprese a manželovy zálety a posedlost kariérou. Jedna kamera pak leckoho inspiruje k radikálním krokům, divák čekající nějaké dráždivé a hutné erotické drama ale bude zklamaný. Debutující experimentátor Soderbergh na to jde s minimálním rozpočtem pomocí slov, prostých interiérů, statické kamery a netriviálního scénáře. A velmi slušných herců!! Dojmy po třinácti letech? Spíš rozpačité.. (02.11.2012)

O uhýbání před blízkostí fyzickou i duševní, o jejich technologických náhražkách – dávno před érou Facebooku a internetového porna, čili z dnešního pohledu málem vizionářsky –, o strachu z vlastního vlivu na okolí a o tom, že před ním a před sebou nejde utéct do žádné osobní splendid isolation, a v neposlední řadě o tom, že nejúčinnější afrodiziakum je opravdový zájem o druhého. Natočeno se skoro (intelektuálové prominou) bergmanovskou úsporností a kořeněno hořkým woodyallenovským humorem. Od chlapíka, kterého jsem dodnes znal jen jako autora prázdné bubliny jménem Traffic a vydařené oddechovky Dannyho parťáci, věru nečekaný zásah do živého. (11.09.2017)

Ještě než Steven Soderbergh získal Oskara a točil komerčně úspěšné snímky typu "Dannyho parťáků", natočil malý nezávislák s všeříkajícím názvem. Ano, v tomto snímku, jde opravdu o sex, lži a video, tedy konkrétně videokameru, na kterou kamarád hlavního hrdiny natáčí neznámé ženy, které mu vypráví o svých sexuálních zážitcích a skrytých perverzích. A samozřejmě vyjde najevo i spousta tajemství a to převážně ve chvíli, kdy vyzpovídá jeho manželku a její sestru, která je zároveň jeho milenkou. Jelikož se jedná o malý film s mizivým rozpočtem, stojí hlavně na hercích a v tomto případě, režisér chybu neudělal. Krásná Andie, podává svůj nejlepší výkon a i Spader, který mi nikdy neseděl, nebyl nikdy tak přesvědčivý jako zde. Výborný debut všestranného režiséra. (12.02.2012)

„Nemůžu řešit své problémy. Připadá mi to trapné, když vím, že v Africe umírají děti hladem“ Ani ne tak sexu samotného, jako spíše vztahů s ním spojených, si Steven Soderbergh všímá opravdu pečlivě. Herecký kvartet plní své úlohy jako by celou záležitost právě prožíval a kameru Walta Lloyda vůbec nevnímal. Zlatý glóbus, který si Soderberg za svůj scénář odnesl, je v tomto případě naprosto zasloužený, jelikož drobnokresba prozkoumávající mentalitu lidí, jež se snaží vymanit/ustálit/vykoupit v kolotoči nevěry, lží a terapeutického videa rozhovorů na téma sex, je skvělá a díky použité formě statické kamery, pečlivě zvoleného střihu, jednoduchých interiérů a neokázalých kostýmů, taktéž příjemně civilní, čímž se hranice mezi filmem a realitou všedních dnů ztenčuje na minimum a pokud některý z hrdinů pronese větu, u které zažijete pocit déja vu z vlastního života, je citový dopad snímku ještě přímější. (20.08.2006)

Skvělý film, který mě zaujal v podstatě od první minuty, a nepustil až do konce. Přišlo mi zajímavé, že ačkoli jsem nikdy moc nemusel Andie MacDowell (viděl jsem s ní ostatně jediný další film, a sice Na Hromnice o den více), zde mě zcela nadchla a velmi se mi líbila (myslím, že za to do značné míry může skvělý český dabing z r. 1995, v němž jsem film zhlédl a v němž ji do češtiny namluvila výborná Barbora Munzarová, která má velmi pěkný hlas). I další herci jsou perfektní a velmi přesvědčiví. Při sledování jsem si bezděky vzpomněl na snímek Na dotek, který mi to trochu připomnělo, jakož i na některé snímky Woodyho Allena o manželství a nevěře, které podobným způsobem sledují vývoj vztahů několika málo postav. Osobně velmi obdivuji, jak je scénář relativně jednoduchý, a přitom mu to nic neubírá na působivosti. Samotný nápad s postavou, která si nahrává na video promluvy žen o sexu, je mimořádně nosný, a skvěle rozpracovaný až do samotného závěrečného vyústění (které jsem částečně předpovídal, protože film k němu logicky směřuje). A celkově je to úžasně sevřený, srozumitelný a dokonale zrežírovaný snímek, který pro mě byl velmi příjemným filmovým překvapením (podobně jako jméno Cliffa Martineze, mého velkého oblíbence, v závěrečných titulcích coby autora filmové hudby). (08.07.2018)