Reklama

Reklama

Welcome to the Dollhouse

(festivalový název)
  • Česko Vítejte v domečku pro panenky (festivalový název) (více)

Obsahy(1)

Život jedenáctileté Dawn Wienerové, odehrávající se mezi sedmou třídou základní školy a „spokojenou“ středostavovskou domácností, není zrovna velká legrace. Jako nejčastější terč posměchu spolužáků nemá Dawn na růžích ustláno, o rodině, kde apatický otec a mírně hysterická matka dávají přednost bratru šprtovi a rozmazlené sestřičce, ani nemluvě. Přitom ale odrůstající „ošklivé káčátko“ nechce nic víc než někam patřit a být aspoň trochu oblíbená. A tak se jednoho dne rozhodne sbalit největšího lamače srdcí svých spolužaček. Černá komedie zatím jen naznačuje pozdější zájem Todda Solondze o konfrontaci bizarního a úchylného s takzvaně normálním. Už ve svém druhém filmu však scenárista, režisér a producent v jedné osobě dává průchod vášni pro životní outsidery, která jej pojí s jinou ikonou nezávislého filmu Terrym Zwigoffem, a nesentimentální, hořce humorné přiblížení jejich osudů. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (43)

dobytek 

všechny recenze uživatele

Nikdy bych nevěřil, že mě může nějak výrazněji zaujmout film o cca 11-letý holce a jejích starostech, prvních láskách a podobně. Tento film to dokázal. Dawn Wienerová neni žádná hodná roztomiloučká holčička, ze který bude jednoho dne roztleskávačka. Je to takovej prototyp outsidera. Ale zároveň taky tak trochu svině. Nejspíš by z ní vyrostlo za pár let něco jako Daria Morgendorfferová. Jinak já jsem se k Welcome to the Dollhouse dostal díky tomu, že jsem se někde dočet, že prej to je trochu podobný jako Ghost world. A na tom taky něco bude. Minimálně to, že obě hlavní postavy jsou poněkud asociální a nosej divný brejle. Respektive všechny tři (včetně Darii). ()

Vabr 

všechny recenze uživatele

Nikdy bych nevěřil, že na tak skvělý film narazím náhodou na YouTubu. Splňuje to úplně, ale úplně všechny moje předpoklady na špičkové drama. Má to skvělé postavy s výbornými charaktery, děj, který se snad ani na vteřinu nezastaví a situace navazuje na další, takže není čas na žádné tápání na místě, samozřejmě to samotné drama je bomba a to vše je nakonec v poklidu uzavřeno trochu hlubším koncem! Má to též skvělé soundtracky, velmi se mi zalíbila taková ta několikrát se opakující energická skladba (např. cesta z ředitelny) a už samotná písnička Welcome to the Dollhouse je skvěle patřičná! Jedná se o jedno z těch více zasahujících dramat a nebál bych se to považovat za to nejreálnější drama, co jsem kdy viděl, a zároveň jako jeden z nejlepších filmů 90. let! Vřele doporučuji. Mám v plánu zhlédnout další filmy Todda Solondze. Jen škoda, že bratr můj názor nesdílí. Jemu to přišlo bez emocí a negradující, štvaly ho soundtracky a konec čekal temnější. Absolutně ho nechápu 😑. VYHODNOCENÍ: NEJLEPŠÍ TEEN DRAMA EVER A CHCI TAKOVÝCH VÍC!!! ()

Reklama

haluska11 

všechny recenze uživatele

děj lze vlastně shrnout poměrně rychle a jednoduše: příběh dospívající zanedbávané dívenky, která má neskutečnou smůlu. Todd Solondz do toho přikuchtil velkou špetku bizarno-černého humoru, typickou i pro jeho další filmy (Happiness, Wiener-Dog...). nevinnost se kříží s krutou realitou, podivné se stává zcela běžným. silnou atmosféru devadesátek a maximalizované trapno je potřeba zažít na vlastní oči a kůži. za mě určitě jeden z nejztotožnitelnějších snímků pro mládež. ()

ecis 

všechny recenze uživatele

Ani drama, ani komedia. Jednoznacne je to ale vyborna studia a nahlad do jednej navonok obycjanej rodiny. Todd Solodz este naraba s citlivymi socialnymi otazkami opatrnejsie a svoju otvorenost a odvahu pusta z klietky az pri Happiness. Troska menej vycibreny scenar je prekryty vydarenym obsadenim - specialne hlavna hrdinka (Heather Matarazzo) je dievca, ktoru nenajdete hocikde. P.S: Dalsie velke plus prinasa soundtrack. Titulna skladba sa mi velmi dlho drzi v hlave. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

Už jen na základě Solondzova druhého filmu tuším, že se z něj časem vyklube pořádný nihilista (i když plně soudit nemůžu, když jsem viděl jenom tohle), ale i když už i tohle je dost kruté a depresivní, musím hodně ocenit, že to je udržené v uvěřitelné míře a že se zde naprosto skvěle pracuje s postavami. Naštěstí se tak nenaplnila má počáteční obava, že to celé bude ublíženecké a artově vyděračské, ale zakrátko se i u Dawn začaly ukazovat její špatné stránky a tak to celé získalo o dost realističtější look. Ten si to naštěstí udrží po celou dobu, i přes určité přehnané momenty a blbě využité scény (hlavně ten výlet do New Yorku a jeho nijaké zakončení, přitom tam by to možná mohlo být nejsilnější), ale i tak to funguje jak v jednotlivých scénách, tak i po skvělé filmařské stránce a také ve svojí výpovědi. Navíc Solondz skvěle spojuje depresivní scény s krutě vtipnými a vytváří tak skutečnou tragikomedii v pravém slova smyslu, kterou by si měla pustit většina českých režisérů, která se o něco takového zoufale pokouší, ale veškeré komediální prvky jim vyprchají do 20-30 minut a pak už je to jen depka. A i přes absenci nějakého většího děje si mě to dost získalo a fascinovalo od začátku až do konce. Nejvíc mě ale stejně dostala ta Dawnina rodina, která byla naprosto trefným vnitřním zobrazením na venek se šťastně a bezchybně tvářících rodinek, tu totiž Solondz ukázal dokonale a naprosto trefně. Určitě se kouknu i na něco dalšího od něj, jen si budu muset počkat na speciální náladu na to, protože jak jsem psal hned na začátku, tuším, že v dalších filmech bude ještě mnohem krutější. Stejně ale především oceňuji to, že to dokáže zobrazovat prostředí základní školy a nefunkční rodiny tak slušně, že z toho není ani disneyovský kýč z jiného světa a ani přehnané artové citové vydírání. 4* ()

Galerie (10)

Zajímavosti (4)

  • Celosvětová premiéra proběhla 10. září 1995 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (BMW12)
  • Natáčelo se ve městech West Caldwell (New Jersey, USA) a New York City (New York, USA). (BMW12)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno