Režie:
Karel ŠpelinaKamera:
Jan RothHudba:
Dol DauberHrají:
Hana Vítová, Rudolf Antonín Dvorský, Jiří Dohnal, Marta Májová, Theodor Pištěk, Marie Ptáková, Míla Reymonová, Bedřich Veverka, Zvonimir Rogoz (více)Obsahy(1)
Elena Kodymová, modistka, dcera holiče z pražského předměstí, měla vážnou známost s Jiřím Kristenem, synem statkářky v Dubinkách. Proti jejich sňatku byla však matka Jiřího, paní Kristenová - žena, která lpěla na tradicích rodu a chtěla rozhodovati o osudu svých synů přes to, že měla smutné zkušenosti, neboť obě manželství jejího staršího syna Viléma byla nešťastná. Když však Jiří setrval na svém sňatku s Elenou, zaujala paní Kristenová takové stanovisko, že Jiří musel Dubinky opustit. Rozrušen, odjížděl z domova... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (26)
Překvapil solidně hrající R. A. Dvorský, Hana Vítová mě vždy potěší, hodně výrazná role je ta příšerná ježibaba, no a konečně tradičně dobrý Theodor Pištěk. Scéna, kdy nabízí ježibabě tykání, mě hodně rozesmála. Zklamala mě jediná scéna - to když Hana jede s Raoulem v autě a ptá se, kdy tam budou. "Za půl hodiny", zní odpověď. Bez jakéhokoliv střihu si pak povídají asi deset vteřin, a najednou jsou na místě. To je naprostý amatérismus. On ten Špelina vážně moc dobrý režisér nebyl... ()
Po jedenácti filmech „Halloweenu“ jsem si myslel, že si naprosto změním žánry, a že se pobavím. No, měl jsem volit zcela jiný film. Ale zápletka tu byla, tak tu dvacítku dám. I když to byla červená knihovna jak noha. ()
Sentimentální příběh plný klišé jako z červené knihovny. Vítová lehce přehrává, Májová o poznání víc (při každé možné chvíli sebou sekne o zem, ostatní ji křísí). Některé scény, tehdy myšlené vážně, pak dnes jen vzbuzují úsměv. Tři hvězdičky si pak zaslouží R. A. Dvorský, který sice působí občas prkenně, ale jisté charisma mu nelze upřít. A jak již bylo řečeno, natočeny byly daleko horší kýče. ()
Pohádkový romantický snímek,obsazený výbornými herci. ()
Film si zaslouží pozornost už kvůli tomu, že v něm jedinou opravdu velkou roli sehrál R.A. Dvorský. Na druhou stranu je z jeho výkonu jasné, proč si moc větších rolí nezahrál. Je to zkrátka neherec a jako milovníka ho opravdu nelze brát vážně. Nicméně tu má aspoň v několika scénách možnost ukázat, že smysl pro humor mu není cizí - zejména ironický rozhovor bankéře s bývalou manželkou potěší. Navzdory označení "drama" se tu objeví i dost komediálních scén. Například nabídka tykání od holiče Pištěka, kterou hrdá statkářka Májová nakonec přijímá, mě upřímně pobavila. Jinak je to samozřejmě červená knihovna jako řemen, takže se tu lze zasmát i nechtěně, třeba při výstupech tragického správce Raoula Schránila. Nu, musím se přiznat, že jako ctitelka červené knihovny 20., 30. a 40 let jsem tento film shlédla několikrát a pokaždé jsem se pobavila. Aspoň vím, proč Oldřichu Novému v Pytlákové schovance vyhasíná oheň v krbu. ()
Já bych vlastně ani neřekla, že by se tu hrálo toporněji nad prvorepublikový průměr, ale tady je vlastně nevýhoda jen v dřevěném Dvorském, ostatní se drží svého standartu. Námět taky není nijak přes čáru červenoknihovních nesmyslů, ale nesporná výhoda spočívá v tom, že tu jako v jedné z mála výjimek nechali Vítovou zpívat vlastním hlasem. Soudobé ženské publikum si určitě radostně zaslzelo. ()