Paní Kačka zasahuje...

Film, který dnes funguje především jako ilustrativní ukázka tv. lidové zábavy, nebo, jak se říká, umění pro masy – celá řada obdobných příběhů, těžících z venkovského prostředí a dějových propletenců zde vzniklých, patřila k vyhledávanému artiklu nejen v biografech, ale také na pultech knihkupectví. Jak lze tedy předpokládat, scénář je nenáročný a stejně nenáročnému divákovi doslova vnucuje jednoduché, úderné dialogy v kombinaci s klasickým melodramatickým pozadím, umocněným v tomto případě několikerou záměnou. Svou parketu tu bezpečně nachází jak Betty Kysilková, tak i někteří další herci, jejichž výstupy zcela konvenují soudobým představám o formě a pojetí lidového humoru. (12.11.2013)

Paní Kačka zasahuje...je další pohled do venkovského prostředí v protikladu s velikou Prahou. Krom klasické zápletky vztahové, navíc ještě s také docela častou záměnou osob, je tu i téma stavby dálnice. O kolik se doba posunula a přesto se i dnes dá vyvlastnit pozemek a majitel s tím nic neudělá, když se staví dálnice... Škoda, že dál se už o ní nemluví a tato dějová linka je pak zcela pominuta. I bez absence velkých hvězd, a Jaroslav Marvan si zde moc nezahrál, se dá udělat vcelku koukatelný film třeba i o lidských předsudcích nebo jako zajímavost o tom, jak se tehdy domlouvali sňatky. (31.07.2023)

Paní Kačka zasahuje... je ve své poctivosti jeden z nejroztomilejších filmů 30. let. Betty Kysilková se tu po celoživotní snaze propracovala k hlavní roli a rozvinula na řádném prostoru všechny ty své kuchařky, bytné a drbny pavlačové se zlatým srdcem. Párem snů je tu klasické duo Vítová - Krištof-Veselý a nechybí ani samozřejmě skvělý kolorit figurek Ference a Fialy. Nebýt zcela nesmyslné ignorace tohoto filmu v televizních pamětnických cyklech, tak bychom se vyhnuli jak překvapivému zjištění, že je to naprosto normální dobovka, ale i těch názorů z druhé strany, že by takový film zapomenutým měl zůstat. Schválně si někdy dejte týden s Karlem Špelinou a promyslete si, proč by zrovna Kačka měla stát opodál, když celá kolekce těch Krbů bez ohně, Klatovských dragounů, Matčiných zpovědí, Umlčených rtů, Peřejí, Adamů a Ev a Pražských flamendrů si už své místo na televizní obrazovce našla. (10.11.2013)

Právem zapomenutý film. Z počátku se tváří jako agitka na stavění dálnic, i když si nejsem jistý, jestli se tím autoři chtěli zavděčit druhé republice nebo už Němcům, komunisty bych prozatím vyloučil. Dost možná, že to byl první film, kde se slovo "dálnice" objevilo, neboť ho vymyslel zaměstnanec Velitelství Stavby dálnic Chmel pouhý rok před natáčením. Humor se v díle v podstatě vůbec nevyskytuje, Vítová se sice snaží, co to jde, pochechtává pod vousy se na místech, která mají být z režisérova rozhodnutí veselá, ovšem tím jen víc podtrhuje tristnost oněch scén. Taky Paul každou chvíli zkouší, do jakého neuvěřitelného tvaru se mu podaří ten jeho ksichtík srolovat, což ale žertovné fakt není. Jeho pitvoření, které předvedl ve scéně jak z Ostře sledovaných vlaků, pravda, poněkud cudnější, mě bude budit ze sna ještě dlouho. Kysilková hraje výborně, bohužel tato paní postrádá jakékoli charisma, Nedošínská na jejím místě, to by bylo něco úplně jiného. Krištof Veselý působí nezvykle unaveně a vyhasle, ten tam je jeho projev překypující energií a veselostí. No a co se týče děje... obecně nemám u těchto starých filmů problém přistoupit na režisérova pravidla hry a nevrtat se v uvěřitelnosti scén a dialogů, ovšem vadí mi, když se ukáže, že si jeho hru užijí maximálně nějací mentálníci. Předpokládám, že až sem stejně nikdo můj komentář nedočetl, takže.... přeci jenom mi není pět, abych věřil, že někdo může během 5 minut o samotě s nápadníkem otěhotnět, když ho celou dobu pouze drží za ruku a ani minimálně se neodhalí. A navíc, aby to těhotenství ona osoba poznala přibližně po týdnu po aktu. Abych nevyzradil moc, schválně zamlčím, kdo byl přiveden do onoho požehnaného stavu, dám jen pár možností: Vítová, Tremlová, Kysilková (on se Fiala nezdá), Nademlejnská, Svobodová, Fiala (ona se Kysilková nezdá), Paul (hrál sice muže, ale tou hysterií se prozradil), Marvan (ale to mi nikdo neuvěří, protože ten byl tak ve druhém, třetím měsíci už na začátku natáčení ). A takových přitažených scén se ve filmu nacházela spousta, třeba Vítová neodporuje matce, klidně by si vzala někoho, koho v životě neviděla, kdyby se Paul proti tomu neohradil. Nemluvě o závěrečné zápletce mezi Vítovou a Veselým.... Ale abych jen nepomlouval, Ferenc Futurista prokázal, že je skutečně renesanční osobností, kromě sochařství a herectví by se bez problémů uživil i jako hostinský. Já třeba vnitřnosti nejím, ovšem po jeho výkladu bych si ty ledvinky s chlebem dal, a možná i dvojnásobnou porci! (09.11.2013)

Pro mě veliký zklamání. Betty Kysílkovou jsem v každým filmu, kde se objevila, rád viděl (viz. Muži v offsidu, Funebrák, U pokladny stál). Byla výborným doplňkem různých komedií a na její hlavní roli jsem se těšil. Ale jak je vidět tak někteří herci jsou vynikající v určitých partiích a rolích, který jim prostě seděj, ale tady se to moc nepovedlo. I když začátek byl slibnej. Film celkem o ničem, takovej tuctovej z protektoráního období, ale na druhou stranu zas moc neurazil. Ono je to těžké, když si herci chtěj zahrát např. něco neobvyklýho (komediant charakterní roli nebo naopak) a pak je to o to větší zklamání. Např. další herec epizodních rolí, kterýmu se musím furt tlemit je malý stařík Alois Dvorský. Ale je možný, že i on by v titulní roli třeba zklamal. Hold někomu toho moc prostoru na plátně nesedí, což se bohužel potvrdilo i zde. (21.11.2013)