Peklo v Pacifiku

Krocení dvou gigantických eg na pustém ostrově tam někde v Pacifiku. Na jedné straně Toshiro Mifune se svou hysterickou samurajštinou, na druhé vysokooktanový frajer Lee Marvin zdržující se nesnesitelných patriotistických žvástů a mezi nimi masivní jazyková bariéra, která dokáže i z prostého usrkávání saké vyvodit nenávistné plivání blesků. Poselství, že když nám teče do tenisek, tak se všechny barvičky jeví jako šmouha hovna na břiše ledního medvěda, je milé a ještě milejší je, jak nám ho pan Boorman naservíroval - tiše a důstojně, formálně precizně a co se vývoje čehokoli týče, zcela nepředvídatelně. (20.03.2013)

Oba uživatelé přede mnou už zde napsali takřka vše podstatné. Co bych ještě dodal? Opravdu ve filmu bylo hodně málo dialogů, téměř žádné jen místy takové usilovné řvaní na pokraji všech sil, napínavé akční scény o přežití, nejdříve mezi sebou na pustém ostrově, potom na voru v rozbouřeném moři, a nakonec i otevřené přátelství a pochopení toho druhého. Režiséru Boormanovi se zde opravdu perfektně povedlo působivě zobrazit sebeobětování a bezvýhradnou poslušnost vůči nadřízenému...To všechno zde opravdu nechybělo vynalézavost válečných trosečníků alá Robinson meze nekladla. Jen ten konec ten mě trochu zaskočil, ten byl opravdu hodně nečekaný, netradiční a ojedinělý. Rozhodně ale nečekejte žádný happy end. Perfektní film z charakteristickým hercem a zpěvákem Lee Marvinem (šlágr- Wand 'rin' Star) jehož hlas byl fenomenální. Sám si ve filmu i zazpíval (tuším že to bylo právě natom moři) kdy tím dojal i samotného Mifuna. Navíc mě v tomto filmu dostala opravdu nádherná a člověkem ještě takřka nepoznamenaná panenská příroda Palauských ostrovů nacházející se v tichomoří někde mezi Filipínami a Papuou Novou Guineou. Snímek bez nějakých vyšších uměleckých ambic, ale i tak to u mě za 4* stačí.. (26.10.2006)

Dlouho jsem byl odhodlaný dát tomuto výbornému snímku plné hodnocení. Za posledních pár minut však jednu hvězdičku ubírám..alternativní konec by byl možná lepší a ideálněji by zapadal do celku. I přesto se však jedná o nadprůměrně dobrou podívanou odehrávající se na pozadí války. Jeden ostrov, dva lidé, každý na opačné straně fronty. Proměna vztahu mezi oběma muži je výborná a je velmi chutným kořením tohoto filmu, v němž excelují dva legendární herci. Úsměvné scény střídají dramatické chvíle a neobjeví se tu ani jedna nudná či hluchá pasáž. Škoda toho závěru... (16.05.2011)

Objektívne za štyri, ale keďže tomuto typu komorných filmov príliš neholdujem, tak aj pri Peklu v Pacifiku som si občas uvedomoval monotónnosť deja. Našťastie je ale film rozčlenený do cca dvoch polovíc, alebo ak chcete, tak dokonca troch tretín. Synekdocha dvoch absolútne zbytočne bojujúcich mužov proti sebe ako celej vojny a ostrova ako Zeme je dnes už jasne čitateľná, morálne posolstvo je v podstate jasné už predtým, ako snímke začnete venovať svoj čas. Marvin a Mifune si to celé asi náramne užívali, po nakrúcaní boli pekne opálení, len som si osobne myslel, že obaja sú akosi viac svalnatí. Nie že by neboli fit, skôr ale tak atleticky. 70% (11.08.2020)

Když napíšu: působivá moralita s jasným protiválečným poselstvím, tak to bude působit odrazujícně. Tohle je ale nádherný příklad, jak takovou věc udělat přitažlivým, zajímavým až strhujícím způsobem, který diváka dovede k přemýšlení o tom, jak by se zachoval on. Přes veškeré možné výhrady Japonsko i Amerika byly vyspělé a kulturní země, ale natolik odlišným způsobem - Japonsko navíc stále ještě záměrně izolované před ostatním světem - že se na sebe dívaly jako na naprosté barbary, takže to co oba muže rozděluje není jen nepřátelství vojáků dvou proti sobě bojujících armád, ale i totální opovržení tím druhým jako člověkem, jeho kulturou a hodnotami, které vyznává. /15. 5. 11./ (15.05.2011)