Pán přílivu

Film, z ktorého cítiť poctivú a veľmi tvrdú prácu pani režisérky. Zároveň mám však dojem, že sa nedokázala vyhnúť typickej ženskej predstave o romantike, citovej nátlakovosti a účelovej sentimentalite. Prvá polovica a i kúsok ďalej bola výborná, človek čaká aké rodinné tajomstvo to z Toma vypadne a musím uznať, že to nebolo najhoršie. Tiež scenár okolo toho a skladba deja ušli a celkom ma aj zaujali. Koniec však už srší trápnosťou a presladenou romancou, až takou, že sa mi chcelo od toho odvracať oči, cítil som sa trápne aj za nich. Niekedy je menej viac, ale aj napriek tomu hodnotím snímok ako nadpriemerný. 70/100 Videné v rámci - Project 52 Films by Woman. (17.01.2016)

Tenhle film ukazuje, jak perfektní je Barbra před kamerou i za kamerou. Ve filmu je velice atraktivní a zaujalo mě, jakým způsobem si mě dokázala získat. Vzpomínky z dětství byly velmi emocionální. Stejně jako Nick Nolte, jehož hlas film doprovází. Nevím, co víc bych k filmu napsala, snad jen, že stojí za to se na něj podívat! (08.05.2013)

Pomerne neobyčajný príbeh jedného chlapa (a ďalších veľmi dôležitých osôb jeho života) podaný v pomerne obyčajnom hollywoodskom balení. Ale to ani nie je výčitka, skôr konštatovanie. Psychologicky je všetko dostatočne dôveryhodne podané, čo ešte umocňujú skvelé herecké výkony vlastne úplne všetkých. Zamrzí trochu, že Krabbého postava je na takto ambiciózny film príliš jednorozmerná, ale jej prítomnosť vzhľadom na Wingovu postavu a jej minulosť chápem. Mám dojem, že takéto "malé" filmy zo súčasného mainstreamu vymizli, čo už ale výčitka je. Tomove tajomstvo som si pamätal ešte z prvého pozretia spred 20 rokov, čo je trochu škoda, pretože asi by na mňa film pôsobil ešte silnejšie. (08.04.2018)

Ne, nevěřím, že uvnitř rodiny neexistuje neodpustitelný zločin, nevěřím, že výkupné za vysvobození ze zhoubných hlubin mlčení a drásajících čelistí vzpomínek zaplatíte jen sdílením tajemství a očistnou mocí pláče, a už vůbec nevěřím tomu, že při obsazování rolí Lily a Savannah, v předloze bolestně krásných žen, trochu nezabouchalo pěstí do stolu režisérčino ego. A dost možná bych nevěřila ani tomu, že by na mě kdy filmová verze Pána přílivu mohla zapůsobit se srovnatelnou silou jako anglickojazyková pokladnice, kterou je její předloha, nebýt několika maličkostí. Maličkostí, jež si urvala nemalou část mého hodnocení, je o hlavu mě převyšující Nick Nolte, který mě s pohledem osoby, pro kterou je peklo místem, kam si chodí přečíst ranní noviny, provádí hereckým rájem, a jako při každém svém snímku se mě němě ptá, proč stále ještě není v mé herecké TOP, a já už nemám výmluvy, které bych mu poskytovala místo odpovědi. Maličkosti nevroubily životní cestu autora knihy a scénáře Pata Conroye, platícího daň za svůj dar vypravěčství podobně jako Savannah Wingová, a maličkostí se nedá jako ostatně nikdy nazvat hudba Jamese Newtona Howarda. Maličká není šíře talentu Barbry Streisand a zrovna maličkým se nedá nazvat ani můj knedlík v krku při závěrečných monologových minutách, který není možné splknout ani vyplivnout, musí se jen vydržet a spolu s tichým přikyvováním slovům o touze po dvou životech pro každou lidskou bytost a večerních pohledech k severu nechat zvolna se rozplynout. (08.03.2008)

Miluju filmy, které dokážou vzbudit opravdové emoce... a že jich je čím dál míň. Ovšem tenhle příběh, ať už v dramatické nebo romantické rovině, vás jimi zaplaví. Barbra jako vždy před kamerou skvostná a i na režisérském štokrli sedí jako velká dáma. Nick Nolte si nejcennější filmovou sošku převzal zcela zaslouženě, luxusní výkon. A prostě luxusní biják! (09.07.2019)